Samuraj (2019)

Přidal: Premek |

Září 18, 2019

Šúsaku Endó. Kompletní audiokniha. Obal Kateřina Urbanová. Zvuk, střih a mastering Art Crow Productions.

Čte Martin Zahálka.

Natočeno 2019. Vydal Albatros Media, Vyšehrad v roce 2019 (1 CD MP3, celková délka 15 hod. 53 min.).

Pozn.: Výměnou za právo obchodovat s Latinskou Amerikou se skupina samurajů vydává spolu s františkánským knězem na cestu do křesťanského světa. Cestují do Mexika, Španělska i do Říma, kde tři z nich přijmou křest jako prostředek ke splnění své mise. Jenže jejich výprava v Evropě zkrachuje. Situace v Japonsku se změnila. Šógunát o vazby se Západem nemá zájem a křesťané jsou pronásledováni. Rozehrává se tak střet dvou odlišných kultur na pozadí japonských dějin.

V románu Samuraj rozvíjí Šúsaku Endó téma, kterému věnoval svůj první a nejslavnější román Mlčení. Děj knihy o něco předchází Endóově nejznámější knize a je inspirován skutečnou událostí. Jeden z japonských místních knížat usiluje o navázání obchodních styků přímo se španělským Mexikem, Novým Španělskem, nechá postavit loď evropského typu a na ní spolu s početnou skupinou obchodníků vyšle čtveřici vyslanců – samurajů. Tito drobní chudí šlechtici si od úspěchu své mise slibují znovuzískání odebraných pozemků, jejich průvodce a tlumočník, španělský františkánský misionář, však usiluje o jejich pokřtění. Japonští vyslanci nakonec křest přijmou, není to však z vnitřního přesvědčení. Jejich výprava stejně nepřinese úspěch, obchodní spojení se nepodaří navázat a v Japonsku mezitím naplno propukne pronásledování křesťanů. Plavba dále do Španělska ani audience u papeže zklamaným vyslancům nic nepřinese, čeká je dlouhá cesta domů a tam namísto odměny výslechy, podezírání a trest.

Střet křesťanské víry a japonské kultury a mentality, jedno z životních témat Šúsakua Endóa, je tentokrát podán z více perspektiv, ne pouze očima evropského misionáře. Ústředními postavami románu jsou samuraj Hasekura Rokuemon a misionář Velasco, jejichž perspektivy se navzájem protínají, aby se v tragickém finále románu protnuly. Samuraj je zároveň intenzivním vnitřním dramatem a výpravnou cestopisnou knihou, která přináší mnoho nečekaných setkání a pohledů, tak jako když obyvatelé mnoha míst Evropy poprvé spatřili vyslance ze vzdálené a exotické země kdesi na Východě.

Lit.: Gregor, Lukáš: Ti, kteří pláčou, hledají někoho, s kým se mohou vyplakat. In web Naposlech.cz, 18. 9. 2019 (recenze). – Cit.: Především díky Scorseseho filmové adaptaci Mlčení se znovu mezi české čtenáře dostal představitel tzv. třetí vlny japonské poválečné literatury, Šúsaku Endó. Ačkoliv právě Mlčení představuje opěrný bod jeho tvorby, tematicky volně navazující Samuraj literární kvalitou a bohatostí motivů nijak nezaostává. Nyní vychází i v audioknižní podobě.

Zatímco v Mlčení je na japonskou kulturu nahlíženo očima cizince, stojí v epicentru mladšího románu samuraj Hasekura. Při hlubším pronikání do textu ovšem zjistíme, že obě knihy jsou si blíže, než by se na první pohled zdálo. Endó totiž dělí svého Samuraje mezi dva hlavní protagonisty. Zatímco Hasekura zabírá menší prostor a jeho putování, život a myšlenky zprostředkovává autor skrze vyprávění třetí osobou, patří zbytek knihy františkánskému misionáři Velascovi, jehož příběh je vyprávěn v ich-formě. I tentokrát se tedy střetávají dva světy, tak vzdálené a složitě komunikující. I tentokrát k nám Endó promlouvá s vědomím, že nebudeme moci všemu porozumět, i kdybychom si to sebevíce přáli.

V Samuraji se autor kromě střetu kultur (opět) zabývá osobním hledáním Krista, který se i v jeho ostatních knihách neskrývá v okázalých katedrálách, ale v chýších. Vztah k víře prochází proměnami, zejména díky bolestným zkušenostem s církví.

Po přečtení anotace, či snad i po poslechu několika úvodních minut audioknihy, by Samuraj mohl působit jako okázalý cestopis. Endó však magickým způsobem pojí exotičnost s obyčejností, velký sled dějů s nehybným stavem věcí. Vypráví román, ale jako by psal poezii. Samuraj působí jako historická freska, současně jako posmutnělá píseň, kterou není radno ani doprovázet hudbou. Je zvučný, a přesto tak křehký.

Ujmout se takové literární látky a vtisknout jí zvukovou podobu představuje výzvu. Anebo rovnou předznamenává riziko až selhání. Vyšehrad se odvážil a vyšlo mu to tak na půl, záleží totiž na vaší citové angažovanosti. Na tom, k jaké z poloh knihy se přikloníte, respektive, zda vůbec onu dvoupólovost v knize budete vnímat.

Martin Zahálka hodlá vyprávět velký příběh, ale zvolil si polohu hlasu, která jde mnohdy opačným směrem. Zahálka je tišší, jen velmi opatrně nakládá s řečovými gesty a zvýrazněním dynamiky ve chvílích, kdy graduje děj. Pro jeho uklidňující barvu hlasu a poměrně konstantní rytmus vyprávění si tak posluchač nemůže dost dobře povšimnout chvil, které si zaslouží akcentovat.

Přesně tak se to má i s hudbou. Není epická, přesto vyprávěcí, scénická, ovšem postrádající místa pro ticho nebo průzračný „výkřik“.

Jestliže je tedy Samuraj působivý zejména svou bipolaritou, audiokniha se kloní jen k jedné z jeho poloh. Pro posluchačský zážitek to nemusí být nikterak na překážku… ale může.

Mluvené slovo na zvukových nosičích