Sněhová sestřička (2019)

Book coverMaja Lunde. Kompletní audiokniha. Pusťte kouzlo Vánoc do svých srdcí!  Překlad Karolína Stehlíková. Režie Jitka Škápíková.

Čte Matyáš Valenta.

Natočeno 2019. Vydal OneHotBook 9. 12. 2019 (1 CD MP3; katalogové č. AK321; EAN 8594169483214; celková délka nahrávky 3 hodiny 32 minut). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.:  Štědrý den býval pro Juliána tím nejkrásnějším v roce, jenže letos je všechno jinak. Nepeče se cukroví, nezdobí se stromeček, doma je ticho a ponuro, jako by se Vánoce letos ani neměly konat. Celá rodina totiž truchlí nad ztrátou chlapcovy starší sestry Juni. Potom ale Julián potká Hedviku, která jeho dny rozzáří nejširším úsměvem na světě a připomene mu, jak krásný může adventní čas být. Vrátí mu tak naději, že by se svátky snad přece jen mohly slavit i u nich doma. Bude však mít jejich kouzlo až takovou moc, aby jim vrátilo do života radost?

Laskavý, dojemný a nezapomenutelný příběh s tajemstvím ocení milovníci Vánoc všech věkových kategorií. V Norsku se stal záhy po vydání bestsellerem. Práva na jeho vydání byla prodána do 22 zemí.  (anotace)

Lit.: Smolíková, Klára: Když rodiče zapomenou na Vánoce. In web Naposlech.cz, 6. 1. 2020 (recenze). – Cit.: Děti se na Vánoce dokáží těšit týdny a do radostného očekávání se často vmísí nejistota, dokonce i strach. Co když Vánoce nepřijdou? Desetiletý Julián si vždy užíval nadílky dvojnásobně, o Štědrém dnu totiž slaví narozeniny. Jenže letošní smutný rok si vzal Juliánovu starší sestru Juni a rodina se nedokáže s bolestnou ztrátou vyrovnat. Tak rozehrává norská spisovatelka Maja Lunde vánoční příběh určený dětem, který pojmenovala Sněhová sestřička. Záhy po českém vydání v nakladatelství Host přispěchalo OneHotBook s audioverzí, takže Ježíšek mohl novinkový titul nadělovat k četbě i poslechu.

U tištěného vydání jsou vyzdvihovány doprovodné ilustrace od Lisy Aisato, z nichž posluchačům zůstal jen tajemný výjev dvou dětí rámovaný vánoční červení na bookletu. Místo sněhových vloček, které v Norskuv zimě nikdy nechybí, posluchače přivítá melodie jako by utkaná z andělského zvonění. Hlasem malého Juliána, vypravěče podivuhodných událostí, které se odehrály během několika málo dní před Štědrým dnem, promlouvá Matyáš Valenta. Třiadvacetiletý herec disponuje mladistvým projevem, do postavy se ve správné míře položí a procítí nálady, které se u chlapce často střídají.

Julián zažívá smutek, kvůli kterému už si nedokáže povídat ani se svým nejlepším kamarádem, lomcuje jím hněv, protože nerozumí tomu, co se stalo, cítí se odmítnutý rodiči, trápí se změnou chování mladší sestřičky. Naděje, která mu svitne po seznámení s Hedvikou, je jako blikotavý plamínek. Najednou se znovu dokáže smát. A při poslechu jejího drmolení, které jde Valentovi od pusy stejně dobře jako úsporné odpovědi zádumčivého Juliána, vlastně nic jiného než se chichotat nezbyde ani posluchačům. Kolem dívky je však příliš mnoho otazníků.

Režisérka Jitka Škápíková pečlivě sledovala tep příběhu, pro dospělého předvídatelného, pro děti však významem iniciačního. Právě v době Vánoc se radujeme, že jsme spolu, a vzpomínáme na ty, kteří s námi k jednomu stolu neusednou. Je to doba zázraků i smíření. Spisovatelka záměrně rozostřuje reálie, takže není jasné, kdy se kniha odehrává. Hned úvodní scéna je sice vykreslena v krytém plaveckém bazénu, všechny další kameny v řečišti děje jsou ale voleny jako univerzální připomínka svátečního času – adventní věnec, horká čokoláda, brusle, stavění ze sněhu, vánoční stromek, vůně perníčků. Lunde dokázala vrátit atributům Vánoc sílu a smysl, aniž by potřebovala duchovní přesah podepřít náboženskou konstrukcí.

Tři a půl hodinová stopáž dodržela rozdělení Sněhové sestřičky do dvaceti čtyř krátkých kapitol. Jenže jako adventní poslechový kalendář můžete nahrávku použít zase až za rok. Osobně si myslím, že u chytlavého příběhu není nutno cvičit se v sebeovládání jako při mlsání čokoládiček. Sněhovou sestřičku si pusťte společně celá rodina a nezapomeňte si pak o všem popovídat. Holčičky a kluci nevidí do hlav rodičů. Pokud o svých pocitech a trápeních dospělí nemluví, roste v dětech zmatek. Nechcete přece, aby se vaše ratolesti strachovali, že vás někdo tajně vyměnil?

„Má všechno, co člověk od vánočního příběhu očekává. Je napínavý, krásně napsaný, naplněný zármutkem i radostí. A sentimentální tak akorát.“ – Fredrik Wandrup, Dagbladet

Maja Lunde (* 1975)

Rodačka z norského Osla, kde žije s manželem a se třemi dětmi, ohromila svět svým prvním románem pro dospělé Historie včel (2015, č. 2017). Práva na jeho vydání se prodala do více než 30 zemí a v Německu se stal nejprodávanější knihou roku 2017. Autorka na něj formálně navázala další úspěšnou prózou Modrá (2017, č. 2018), z níž se stal rovněž mezinárodní bestseller. Jejím nejnovějším románem je Przewalskis hest (Kůň Przewalského; 2019). Od roku 2012, kdy vyšla její prvotina pro mládež Over grensen (Přes hranice) o uprchlících v čase holokaustu, má na kontě i osm knih pro děti. Věnuje se také psaní scénářů pro norskou televizi.

Matyáš Valenta (* 1996)

Poprvé se před kamerou objevil už ve čtyřech letech, kdy natočil svou první reklamu, a od té doby si zahrál ve více než dvaceti spotech. Od dětství ho režiséři začali obsazovat i do seriálů komerčních televizí (Redakce, 2004), do televizních komedií (Loupežníci, 2005) i do celovečerních filmů (Rafťáci, 2006). Za roli rošťáka Honzíka v Rafťácích byl roku 2006 oceněn Zlatým dudkem na Filmovém a televizním festivalu Oty Hofmana. Totéž ocenění získal rok nato za roli Ondry v dobrodružném snímku Maharal – tajemství talismanu(2007). Diváci ho znají především díky nekonečnému seriálu Ulice (2005). Po gymnáziu se rozhodl studovat na FAMU obor režie. Jeho mladší sestra Anna-Marie se v Ulici vedle něj objevuje v roli malé Emy Toužimské a spolu si zahráli i v seriálu Zdivočelá země (2008).

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)