Dědina (2019)

Česká divadelní a filmová herečka se narodila v Karviné, ale vyrůstala v Havířově. Vystudovala střední pedagogickou školu a rok učila. Přihlásila se na obor loutkářství na pražské DAMU. Už při studiu začala spolupracovat s divadlem Drak v Hradci Králové. Po dokončení studií nastoupila v tomto divadle do stálého angažmá. Jako loutkoherečka působila deset sezón. Režisér Vladimír Morávek jí nabídl v roce 1996 roli Milady Kotrlé ve hře Buldočinauváděné v Klicperově divadle v Hradci Králové. Po úspěchu v této roli již v tomto divadle zůstala v angažmá do sezony 2016/2017, kdy odešla na volnou nohu. V rámci festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio obdržela v roce 2014 rozhlasovou Thálii za roli Mado v rozhlasové hře francouzské autorky Danièle Sallenave Znásilnění. Má dvě děti. Do širšího podvědomí televizních diváků se zapsala rolí ve filmu Snowboarďácí (2004).

Dita Kaplanová (* 1965) 

Herecká dráha brněnské rodačky měla doslova raketový start: první herecká zkušenost přišla v šesti letech, kdy byla vybrána pro dabing sovětského filmu Čajkovskij. O dva roky později se objevila poprvé na obrazovce. Od šesti let byla také členkou divadelního souboru Pírko při Domě pionýrů a mládeže v Brně, se kterým navštívila i několik zahraničních divadelních festivalů (např. v Londýně). Zde ji také objevila asistentka Karla Kachyňi, když hledala blonďatou představitelku hlavní role pro film Čekání na déšť. Dita vyhrála konkurz a role Aleny odstartovala její kariéru dětské filmové hvězdy. Za ztvárnění této postavy získala na XVIII. Filmovém festivalu pro děti v Gottwaldově zvláštní cenu poroty.

První velký úspěch přišel v roce 1980, kdy za roli Vendulky v psychologickém dramatu Dívka s mušlí dostala v tomtéž roce na MFF v Karlových Varech hlavní cenu za ženský herecký výkon. Během 80´ let pak hrála v dalších filmech a inscenacích, z nichž za některé rovněž získala další ocenění na festivalech v Montrealu, Gijónu a Moskvě. Vystudovala brněnskou JAMU a poté působila v brněnském Divadle na provázku. Její filmová kariéra ale bohužel po roce 1990 zatím skončila. Od roku 2007 je členkou činohry Národního divadla v Brně, nadále pravidelně účinkuje v dabingu a v rozhlase. Angažuje se i v zahraničí, vedla dětské divadelní worshopy UFA Fabrik v Západním Berlíně, na Miami Sommer University v Oxfordu, Ohiu a v dánském Aarhusu.

Jiří Vyorálek (* 1974)

Narodil se v Třebíči, vystudoval Konzervatoř a JAMU. Po angažmá v Divadle 7 a půl účinkoval v Divadle Husa na provázku, kde se úspěšně zhostil např. Hamleta či role Idiota v jevištní tetralogii Sto roků kobry podle F. M. Dostojevského v režii Vladimíra Morávka. Za souborné uvedení tohoto představení byl roku 2007 nominován na Cenu Thálie. Několik dalších let působil na volné noze a ztvárnil řadu rolí v Divadle Reduta, ale i ve filmu (Největší z Čechů, Rodina je základ státu, Posel, My 2) a v televizi (České století, První republika). Od roku 2013 je stálým členem hereckého souboru Divadla Na zábradlí.

Jaromír Dulava (* 1960)

Po studiu na brněnské konzervatoři působil v Divadle Husa na provázku a od roku 1990 je členem souboru pražského Činoherního klubu, kde hraje dodnes. V roce 2008 zde získal Cenu Alfréda Radoka za roli Předsedy v Kunderově Ptákovině (v inscenaci L. Smočka). Během své kariéry se objevil také v řadě filmů, např. Muži v říji, Grandhotel, Obsluhoval jsem anglického krále, Tmavomodrý svět, Padesátka nebo Hmyz, televizní diváci si ho pamatují z populárních seriálů jako Konec velkých prázdnin, Doktor Martin, Reportérka,Vraždy v kruhu, Sanitka 2 či  Neviditelní a z dabingu je dobře známý i jeho nezaměnitelný hlas.

Johanna Tesařová (* 1945) 

Celoživotní lásku k divadlu a umělecké vlohy zdědila Johanna Tesařová po rodičích, otec Alois Tesař byl operním a operetním zpěvákem, maminka zpívala ve sboru. Herectví vystudovala na JAMU v Brně, kde take získala první angažmá v divadle Husa na provázku. Po třech letech se na celou jednu dekádu přesunula do Ostravy, kde hrála v Divadle Petra Bezruče. Zahrála si take ve známých filmech jako Katapult (1983) či Slavnosti sněženek (1983). V roce 1992 byla angažována do činohry Národního divadla a působí zde dodnes.

Robert Hájek (* 1992)

Vystudoval hudebně-dramatický obor na Pražské konzervatoři a hned po absolutoriu v roce 2012 se stal členem souboru Městských divadel pražských. Jeho hereckou kariéru odstartovala role Macha v celovečerním filmu Václava Vorlíčka Mach, Šebestová a kouzelné sluchátko (2001), televizní diváci ho však znají zejména z retro seriálu Četníci z Luhačovic, kde ztvárnil postavu desátníka Martina Lásky. Objevil se i v mnoha dalších (Labyrint, Inspektor Max, Rapl) a prosazuje se také v dabingu.