Budoucnost lidstva: Náš úděl mezi hvězdami (2020)

Přidal: Premek |

Červenec 7, 2020

Audiokniha Budoucnost lidstva: Náš úděl mezi hvězdami - Michio Kaku - Miroslav Táborský

Michio Kaku. Kompletní audiokniha. Překlad Jan Petříček. Režie Hynek Pekárek.

Čte Miroslav Táborský.

Natočeno 2020. Vydal OneHotBook, červen 2020 (2 CD MP3, katalogové č. AK342; EAN 8594169483429; celková délka nahrávky 14 hodin 15 minut). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: „Život je příliš křehký, než aby byl uložen na jediné planetě. Musíme vypracovat záložní plán.“

Michio Kaku je vědec s verneovskou představivostí, jíž nečiní potíže rozletět se kosmickými sférami rychlostí světla. Věhlasný mistr myšlenkových experimentů navýsost přístupně uvažuje, jak a kdy by lidstvo – nyní na stupni energetického rozvoje 0,7 podle Kardašova – mohlo uspět ve snaze nedržet se při Zemi a nespokojit se s krůčkem k Měsíci. Předpokládá to ovšem přizpůsobit k obrazu svému Mars, probádat slibné měsíce velkých planet, zřídit si přestupní stanice u hranic Sluneční soustavy a poté zamířit k nejbližším exoplanetám, na které už s nadějemi hledí stovky teleskopů. Kakuovy vize poodhalování tajů vesmíru, kde zajisté nejsme sami, stavějí na pokroku robotiky i nanotechnologií, počítají s fúzními raketami i se zásadním zdokonalením lidské inteligence, jež se od pravěku skvěle přizpůsobovala proměnlivým podmínkám. Máme důvod. Naši hvězdnou štaci u žlutého trpaslíka typu G2V dříve či později čeká katastrofa, takže se vydejme budoucnosti vstříc. Štěstí přeje připraveným!

„Michio Kaku je mezinárodní poklad. Ten muž kolem sebe šíří nevídané nadšení.“ – The Times

„Autor nabízí novou utopistickou vizi: pokud se navzájem nevyhubíme a nevrazí do nás nějaký meteorit dřív, než budeme schopni odklonit jeho dráhu, snad se jako lidstvo spojíme ke společnému cíli. Ten ideál se nazývá přežití.“ – Aktuálně.cz

Michio Kaku (*1947)

patří k nejrespektovanějším astrofyzikům současnosti. Narodil se japonským přistěhovalcům v kalifornském San José, jako šestnáctiletý si v garáži sestrojil první urychlovač částic, s vyznamenáním absolvoval Harvard (1968) i Berkeley (1972). Od roku 1977 přednáší teoretickou fyziku na New York University. Na cestě ke svatému grálu svého oboru – nastolení souladu mezi teorií obecné relativity a kvantovou mechanikou – formuloval s přispěním kolegy Keidžiho Kikkawy strunovou teorii pole (1974). V mediální popularizaci vědy kráčí ve stopách vynikajících předchůdců Carla Sagana a Richarda Feynmana. Své futuristické vize, pověstné nakažlivým optimismem, přiblížil několikrát i českým snílkům: zatímco v pracích Hyperprostor a Paralelní světy objasňuje teorie vyšších dimenzí a představu multiverza, ve Fyzice nemožného, Fyzice budoucnosti a v Budoucnosti mysli promýšlí nové rámce schopností rodu Homo sapiens.

Miroslav Táborský (* 1959)

vystudoval učitelství fyziky na PedF v Hradci Králové (1985) a DAMU (1987). Do prvního angažmá nastoupil v Kladně, prošel několika metropolitními scénami a od roku 1996 je oporou souboru Divadla v Dlouhé. Za roli Jindřicha v Topolově Konci masopustu obdržel Cenu Alfréda Radoka 1997. Alternuje i v Divadle Járy Cimrmana. Filmoví diváci si jeho tvář a podmanivý hlas vybaví ze snímků Tankový prapor, Černí baroni, Svatba upírů, Kolja, Lotrando a Zubejda, Tmavomodrý svět, Mazaný Filip, Operace Silver A či z hexalogie o Básnících. Za roli tlumočníka Passera ve španělském filmu Dívka tvých snů obdržel v roce 1999 Goyovu cenu, a tak ho vyhledávají i zahraniční filmaři (Duna, Bídníci, Kletba bratří Grimmů, Muž, který se směje, Hostel). Vedle účasti v desítkách televizních seriálů je činný též v rozhlase a dabingu – namluvil např. Vy-víte-koho v sérii o Harrym Potterovi.

Lit.: Gregor, Lukáš: Nechat se unášet ke hvězdám. In web Naposlech.cz, 30. 9. 2020 (recenze). – Cit.: Michio Kaku je pro širší čtenářskou obec vůbec nejznámějším a nejrespektovanějším astrofyzikem. Osmou knihou v pořadí, která se dočkala českého překladu, se více zaměřil na hypotézy, kam může člověk a lidstvo v následujících desetiletích kráčet.

Budoucnost lidstva: Náš úděl mezi hvězdami už svým titulem jasně napovídá, že Kaku zužuje svou perspektivu, s níž otázku o budoucnosti klade, na problematiku vesmíru. Tedy přesněji, zvažuje nejrůznější možnosti a proměnné ve vztahu k osidlování jiných planet.

Vzhledem k dosavadnímu vědeckému zájmu a vědomostem autora ale nejde o utopistické úvahy. Aniž by to oslabovalo čtenářský zážitek (naopak, čtení je místy až závratně působivé!), Kaku vychází z hmatatelných poznání, vynálezů, možností. Ne snad, že by nedomýšlel, kam by se mohlo toto vše nadále vyvíjet, ale k snílkovství má Kaku opravdu daleko.

Je to jeden z hlavních důvodů, proč – ačkoliv si o osídlení planet myslíte své (nebo vás vůbec nezajímá) – knize věnovat pozornost. Kaku do jednotlivých témat (například o tom, jak vůbec něco ve vesmíru postavit) zapracovává problematiky i mimo rámec astrofyziky. Dokáže se pevně, ale stále dostatečně zřetelně pohybovat v mezioborovém prostoru, akcentovat kromě přírodních věd i ty humanitní, a to včetně etického nebo ekologického rozměru.

Číst Kakuovu obsáhlou práci je samo o sobě zážitkem. Díky vydavatelství OneHotBook, konkrétně režijnímu vedení Hynka Pekárka a přednesu Miroslava Táborského, se Budoucnosti lidstva dostává neméně působivé zvukové podoby. V Táborského interpretaci se více než vypravěč a průvodce jednotlivými úvahami, tedy jakýsi přednášející, zračí posluchač. Posluchač fascinovaný, posluchač zvídavý. Máme tak možnost se ještě o poznání více „napojit” na text. Nechat se jím unášet – vlastně bez velké nadsázky až ke hvězdám.

Nestává se často, že by ne zrovna nejjednodušší text odborné knihy napínal a strhával k sobě pozornost více než kdejaký vědeckofantastický román, fikční příběh. Budoucnost lidstva už sama o sobě takový potenciál skýtá a zvukovému zpracování – nezapomeňme na minimalistické hudebně ruchové přechody – se podařilo jej naplno využít.

Mluvené slovo na zvukových nosičích