My (2023)

Přidal: Premek |

Říjen 7, 2023

Jevgenij I. Zamjatin. Kompletní audiokniha. Překlad V. Koenig. Použitá hudba A. A. Avraamov (Symfonie průmyslových rohů) a Alexej Kručonych. Hudební doprovod a grafika Adam Bartoň.

Čte Adam Bartoň.

Natočeno 2023. Vydal Studio Vox v roce 2023 (MP3, celková délka). K poslechu a stažení zde.

Pozn.. Autor, celým jménem Jevgenij Ivanovič Zamjatin (1884–1937) se narodil se v Lebedani v nepříliš bohaté šlechtické rodině, otec byl pravoslavný kněz a matka pianistka. V roce 1905 vstoupil k bolševikům a zúčastnil se neúspěšné revoluce, byl na rok zatčen a po té vyhoštěn do rodné Lebedaně (Rusko). Ve vězení se naučil anglicky a psal básně. Utekl tajně do Petrohradu, kde ilegálně žil v letech 1906–1911. Stal se lodním inženýrem. Byl dokonce hlavním konstruktérem ledoborce Svatý Alexandr Něvský (po revoluci přejmenován na Lenin) ve Velké Británii, kam ho vyslalo Rusko.

Celkem záhy pochopil zrůdnost nové bolševické moci a píše v roce 1921 svůj román MY. Ten vychází v angličtině v roce 1925. Je perzekvován. V roce 1931 požádá v dopise Stalina, aby se mohl vystěhovat. V roce 1932 je mu za pomoci Maxima Gorkého uděleno povolení a odchází do Paříže. Cestou přes Rigu a Berlín se zastavil v Praze, kde měl v prosinci 1931 dvě přednášky v Umělecké besedě.

Jevgenij Zamjatin zemřel v chudobě na infarkt v roce 1937. Na jeho pohřbu byla přítomna pouze malá skupina přátel. Jedním z truchlících byl však jeho ruský vydavatel Mark Lvovič Slonim, který se po jejich příchodu na Západ se Zamjatinem spřátelil. Hrob Jevgenije Zamjatina najdete v Cimetière de Thiais na stejnojmenném pařížském předměstí.

Мы (My) patří, poněkud neprávem, mezi zapomenutá díla. Velkou pozornost na sebe upoutal mnohem slavnější román 1984, který dokončil a vydal George Orwell v roce 1949. Ovšem jeho román je zřetelně inspirován Zamjatinovým My. Zamjatin svým dílem značně předběhl dobu. Zatímco svět vně Sovětského svazu obdivně vzhlížel k jeho „úspěchům“ a komunismus si i přes důrazné varování z Fatimy razil cestu do nových zemí, píše Zamjatin prorocké dílo z daleké budoucnosti, ve kterém geniálně demaskuje nelidskost komunismu i všech ideologií, které vedou z zotročení lidstva. Vydáním této audioknihy chceme nejen dílo popularizovat, ale jsme přesvědčeni, že je i po sto letech navýsost aktuální.

V Rusku vychází román poprvé až během perestrojky v roce 1987. Česky vychází již v roce 1927 v nakladatelství Lidová knihovna Aventina díky Dr. Otakaru Štorchovi-Marien (Otakar Karel Leopold Štorch). Další české vydání vznikne až v roce 1989 v nakladatelství Odeon, v překladu Vlasty Tafelové a Jaroslava Tafela. My jsme se rozhodli načíst My v původním českém překladu od V. Koeniga. Chtěli jsem tím podtrhnout fakt, že dílo bylo napsáno již 3 roky po Říjnové revoluci. Také se nám zdálo, že k deníkové formě, kterou je kniha psaná a k stylu uvažování a jednání hlavní postavy, se archaická čeština zkrátka hodí.

Určeno pro posluchače od 15-ti let. Toto dílo sice není nominálně křesťanské, ale zřetelně poukazuje na ďábelskou nenávist vůči Stvoření a vůči Stvořiteli.

V nahrávce je použita mj. nahrávka z prvního sovětského elektronického nástroje z roku 1932. Dále byla použita hudba A. Avraamova ze Symfonie průmyslových rohů (1922) nebo dílo futuristy Alexeje Kručonycha (1920). Načteno v roce 2023.

Mluvené slovo na zvukových nosičích