Pérák (2024)

Přidal: Premek |

Únor 14, 2024

Petr Stančík. Kompletní audiokniha. Režie Jan Rimon.

Čte David Novotný.

Natočeno 2024. Vydalo Tympanum, únor 2024 (1 CD MP3, celková délka 3 hod. 46 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Protektorátní městská legenda o superhrdinovi vzdorujícím nacistům. Barvitým jazykem a s černým humorem líčí autor hrdinské činy Péráka, který prohlašuje: „Němci si to odskáčou…“ Za protektorátu vznikla legenda o superhrdinovi, který vzdoruje nacistům. Je krásný, je mladý, nebrání se kontaktům se ženami a umí v pravou chvíli zasáhnout. Muž, který všem gestapákům v protektorátu kazí sny i služební postupy. Franta Pérák, jediný superman českých dějin! Tak jako on na svých odpružených botách dokáže několika skoky překonat hranice pražských čtvrtí, překonává fantazie autora meze reality. Hitler jako kubista, autor zvrhlého umění? Proč ne? Zraněný Heydrich válející se v rozhrkané dodávce naložené leštidlem na obuv a obalený viksem? Ve Stančíkových představách nic nemožného! A Göringův silvestrovský večírek? Přece „eine kleine kokaine leine“… (anotace)

Lit.: Vavrečka, Lukáš: Pružiny, kam se podíváš. In web Naposlech.cz, 21. 3. 2024 (recenze). – Cit.: Petr Stančík je básník, esejista, dramatik a textař. Čeští čtenáři – a hlavně pak posluchači audioknih – jej ale znají především jako autora románů a povídek. Nejednu jeho prózu mohli slyšet, a to včetně jím beletrizované legendy o Frantovi Pérákovi. Nyní se nám ovšem Pérák představuje v novém kabátě a zdá se, jakoby mu tento padnul ještě o něco víc.

Od počátku devadesátých let se Stančíkova díla dočkala překladů do více než desítky jazyků a také množství cen – včetně těch udílených v rámci každoročního klání Audiokniha roku. Už jeho Mlýn na mumie aneb Převratné odhalení komisaře Durmana (Tympanum 2015) si vysloužil ocenění v kategorii nejlepší četba a rovněž titul Absolutní vítěz. Obstál i první díl jeho série H2O zvaný H2O a tajná vodní mise (OneHotBook 2020), a to v kategorii Audiokniha pro děti a mládež. Po úspěchu s komisařem Durmanem stvořil Stančík i další románové příběhy, které se dočkaly audioknižního vydání, jako Nulorožec (Audioberg 2019), Andělí vejce (Audioberg 2020) nebo Pravomil aneb Ohlušující promlčení (OneHotBook 2021).

Nedávné audioknižní vydání Péráka v podání Davida Novotného je ovšem zároveň návratem k nejstarší Stančíkově zvukem vydané románové próze. Už v devadesátých letech měl Stančík co do činění s rozhlasem, kde v režii Dimitrije Dudíka vznikly nahrávky jeho poezie i prózy – byť tehdy ještě autor publikoval pod pseudonymem Petr Odillo Stradický ze Strdic. Ve stejné režii ovšem vznikl v roce 2009 podle stejnojmenné knihy dvanáctidílný „vlastenecký rozhlasový komiks“ s názvem Pérák. Toho už Petr Stančík publikoval pod vlastním jménem.

Satirické vyprávění si dobírá protektorátní legendu o českém superhrdinovi vzdorujícímu nacistům, slovutného Frantu Péráka a nejen jej – nit totiž nezůstala suchá prakticky na nikom. Stančíkova imaginace a smysl pro absurdní humor daly zazářit létajícímu talíři poháněnému šesticí levitujících Tibeťanů, složitým kostním konstrukcím Pérákových nohou nebo bizarním snům dobových představitelů moci.

Nahrávka, která onehdy v roce 2013 vyšla jako audiokniha v produkci Radioservisu, počítala s vícehlasým provedením v podání Dany Černé, Přemysla Ruta, Aleše Procházky a samotného Petra Stančíka. Ten se ujal oddílů „slovo autora“, tedy četby vysvětlujících boxů, které po stranách doplňují beletristický text v knižním vydání.

Pérák se však necelých šestnáct let od knižního a jedenáct let od prvního audioknižního vydání dočkal pomyslného remaku díky vydavatelství Tympanum – tentokrát v režii Jana Rimona. A nutno říct, že šlo o skvělý tah. Jednak si Pérák skutečně zaslouží být slyšet znovu, na jeho vtipu a poselství nevybledlo ani zbla, jednak toto nové vydání dává plně vyniknout autorově vynalézavému humoru. Rozdíl v přístupu k četbě vycházející z jiného pochopení a tím i uchopení jednotlivých scén je patrný od prvních minut poslechu.

David Novotný čte výrazně rychleji než kdokoli z předchozích interpretů a zábavností, kterou je s to vytáhnout z textu, značně zastiňuje starší nahrávku. V jeho podání je legenda o krásném, mladém, a především schopném Frantovi Pérákovi groteskním poklusem mezi odloženými nástroji jazzových muzikantů. Někteří by možná mohli namítnout, že rozhlasová interpretace byla leckdy jaksi výstižnější, šla do větší hloubky a dařilo se jí (tedy hlavně Přemyslu Rutovi) postihnout chmurnou atmosféru protektorátu. A že se Novotný dopouští komické herecké etudy i v úsecích, kde k tomu není důvod, na místech spíše bezpříznakových. Na druhou stranu lze takový přístup přičíst na vrub celkovému režijnímu uchopení tohoto barvitého vyprávění.

Jednohlasé četbě se zde podařilo sjednotit, co dříve Dudíkova režie rozbíjela ustavičným a vcelku nesmyslným střídáním tří interpretů (v rámci vyprávění jednoho vypravěče) ve snaze docílit efektu slibovaného komiksu. Audiokniha navíc dostala patřičný švih ve chvíli, kdy se v duchu zde zcela pochopitelného purismu zbavila oněch informativních boxů, které v nahrávce z roku 2009 značně zpomalovaly na dnešní poměry trochu rozvážné vyprávění. Pérák od Tympana tedy nemá boxy, nemá Stančíka zastoupeného vlastním hlasem, zato má ničím nerušený autorův text v jeho ryzí literární vytříbenosti a neméně také poťouchlosti.

Ruku v ruce s tím jde také hudební aranžmá. Zatímco původní vydání vsadilo na pianino ve stylu honkytonk, hudba aktuálního vydání příjemně koresponduje s duchem interpretace, je hravá, dobrodružně kriminální a krom pro hot jazz typických dechových nástrojů využívá mimo jiné i theremin. V obojím případě zaznívají samply různorodého akusticky znělého pružení, které je sice poněkud v rozporu s tím, co se v příběhu dozvíme o mechanice Frantových skoků, ale co naplat, motiv pružiny má Pérák i na svém oděvu, takže tato licence je nejspíš přijatelná. A nakonec i tentokrát se dočkáme zhudebněných i nazpívaných písňových textů, jako je „hymna sabotérů“.

Celkově lze říci, že nové vydání je ukázkou toho, jak odlišně lze přistoupit ke zvukovému provedení téhož díla a jak výrazný – a v tomto případě příznivý – posun v jeho interpretaci nastal s ohledem na uplynulé roky.

Mluvené slovo na zvukových nosičích