Dvě verbofonické básně (1970)
LP Futura Poesia Sonora vydané Cramps Records, Milán v roce 1970, (celkem 5 min)
Ladislav Novák, narozen v Turnově v roce 1925, zemřel v roce 1999 v Třebíči, kde většinu života žil a kde je také otevřena stálá výstava jeho prací. Studoval na Karlově univerzitě. Od roku 1964 publikoval konkrétní básně v avantgardních časopisech na celém světě. Byl předním českým výtvarnýcm představitelem surrealismu. Vyniknul také jako básník, psal konkrétní a fónickou poezii. Ve výtvarném projevu je autorem specifické techniky tzv. froasáže. U italské kritiky si vysloužil přídomek „alchimisto delicato“ a sám ho o sobě kromě jiných přízvisek – jako např. Černý Hadlíz – používal.
Od roku 1970 využívá Novák technické snadnosti zvukového záznamu nabídnutého mu švédským radiem a Fylkigenskou skupinou. Natáčí zvukové kompozice, které ho přivedly na přední místo mezi verbofonickými básníky.
Jeho první zvukové pokusy byly založeny prakticky výhradně na onomatopoi. Byla to dílka : „Malý ptáček mezi dráty ocelového města (Little bird in the cables of the steel city)“, „Awake“, „Letci (Aviators)“, která se velice blížila futuristickým experimentům.
Jeho pozdější díla tak nebo onak projevují ironického ducha české literatury.
V dílku „Skřivánčí zrcadla“ (1970) tvoří pletivo ozvěn jemnou satiru sociálních funkcí poezie.
V „Lidském životě“ sentence v latině „festina lente, spero venientibus ossa“ opakované nutkavým způsobem s liturgickou kadencí tvoří atmosféru podobnou té jako v „Ceterum autem„, zde uvedené.
„Fonetická struktura české řeči“ je báseň konstruovaná technickou permutací : je představována jako výstup počítače zpracovávajícího program zkoumající fonetickou strukturu češtiny.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku