Divadlo E. F. Buriana (1979, 2022)

Přidal: Přemek |

Září 1, 2012

Mluvené slovo Divadlo E. F. Buriana Výběr a sestava ukázek dr. Zdeněk Hořínek. Zvuková režie a mixáž Jiří Bartoš. Střih Ivan Mikota.

Natočeno 1979. Vydal Supraphon v roce 1979 (2 LP, Su 1218 0451). Reedice leden 2022 (MP3) k nedožitým pětasedmdesátinám a k dvacátému výročí úmrtí zakladatele divadla, E. F. Buriana.

Obsah: Strana 1 A/ Božena Benešová – E. F. Burian: Věra Lukášová; 2. část, 1. obraz; Kateřina Rajmontová-Burianová (Věra Lukášová), Michal Pavlata (Jarka Kohout); režie Jaroslav Dudek.

B/ Maxim Gorkij: Jegor Bulyčov a jiní; montaž z 1., 2. a 3. dějství; Josef větrovec (Jegor Bulyčov), Marta Kučírková (Xénie, jeho žena), Jaroslava Obermaierová (Varvara, jejich dcera), Kateřina Rajmontová-Burianová (Alexandra, Jegorova nemanželská dcera), Božena Böhmová (Melánie, abatyše), Jan Bartoš (Zvoncov, Varvařin muž), Jiří Němeček (Mokej Baškin), Václav Bouška (Pavlin, pop), Luděk Kopřiva (Propotěj, boží člověk), Milena Dvorská (Glafíra, služka), Bohumil Křížek (Donát, lesník); režie Jan Kačer.

Strana 2 C/ Viktor Rozov: A jsme si kvit (jedna ze čtyř her veselohry Čtyři kapky); Ladislav Křiváček (Michail Děnisov), Jan Bartoš (Andrej Selezněv); režie Josef Palla.

D/ Tennessee Williams: Sestup Orfeův; montáž z 1., 2. a 3. dějství; Alfréd Strejček (Val Xaver), Slávka Budínová (Lady Torrancová), Josef Langmiler (Jabe Torrance), Viola Zinková (ošetřovatelka Porterová); režie Jiří Dalík.

Strana 3 E/ Miloš Bílek – Vojtěch Rón: Hra na Otóna; montáž z 1. a 2. dílu; Jiří Ornest (Otón Römisch), Ferdinand Krůta (rekvizitář); Karel Koloušek (Schulz), Ladislav Křiváček (Willi Berghaus), Petr Oliva (feldvébl Kölschke), Jan Bartoš (polní kurát Reiner); režie Josef Větrovec.

F/ Miroslav Stoniš: Sem padají hvězdy…; montáž z 1., 2. a 4. dějství; Josef Větrovec (Josef Muráň), Jiří Němeček (Pavel Polom), Jan Bartoš (Alois Dluhoš), Miriam Hynková (Muráňová), Alfred Strejček (Vojta, Muráňův syn); režie Jiří Fréhar.

Strana 4 G/ William Shakespeare: Sen noci svatojánské; montáž z 1., 2., 3. a 5. dějství; Jiří Holý (Theseus, kníže athénský), Petr Oliva (Lysander), Pavel Trávníček (Demetrius), Jaroslava Obermaierová (Hermie, dcera Egeová), Regina Rázlová (Helena), Eva Jiroušková (Hipolyta, královna Amazonek), Oldřich Janovský (Oberon, král víl), Milena Dvorská (Titanie, královna víl), Vladimír Huber (Puk I), Ladislav Křiváček (Puk II), Jaroslav Vágner (Puk III), Jiří Němeček (Kdoulíček, tesař), Ferdinand Krůta (Švehlík, truhlář), Bohumil Křížek (Rypka, kotlář), Radúz Chmelík (Čahoun, krejčík), Josef Větrovec (Klubko, tkadlec), Karel Koloušek (Piskáček, měchař); režie Jiří Fréhar.

Lit.: Hořínek, Zdeněk: {Divadlo E. F. Buriana}, 1979 (booklet). – Cit.: (…) …Album zachycuje v několika charakteristických ukázkách stav divadla, jeho dramaturgické tendence a inscenační výsledky, jak se v současné době projevují a utvářejí pod uměleckým vedením zasloužilého umělce Josefa Větrovce. VĚROU LUKÁŠOVOU se divadlo vrací k jednou z nejslavnějších titulů burianovské dramaturgie. Povídku Boženy Benešové Don Pablo, don Pedro a Věra Lukášová zdramatizoval E.F: Burian svým osobitým způsobem, plně respektujícím literu předlohy. Podobně postupoval Burian i v řadě dalších případů a dramatizace epických předloh se staly charakteristickou součástí jeho repertoáru…Důležitou součástí repertoáru Divadla vždy byly hry sovětských autorů…Zvláštní význam má v této oblasti Kačerova inscenace klasického díla sovětské dramatiky – JEGORA BULYČOVA od Maxima Gorkého. Autor, kterého můžeme označit za epilog starého, klasického realismu a zároveň prolog realismu nového..dokončil tuto hru roku 1931 a dodnes neztratila nic ze své vzrušivosti a aktuálnosti…Jegor Bulyčov je hra o porážce, jež má platnost vítězství. Gorkij zde znovu provádí uzávěrku, bilanci, zúčtování se starým životem, ale činí tak hrou otevřenou, v níž klíčí zárodek života nového…A JSME SI KVIT Viktora Rozova, známého sovětského dramatika a filmového scénáristy…tvoří součást komediálního celku Čtyři kapky…Jednotlivé díly večera jsou prokládány autorovými „lyrickými vložkami“, v nichž Rozov formou přímého komentáře zobecňuje a dovršuje smysl svých kriticky, satiricky a moralisticky vyhrocených analýz vztahů mezi občany socialistické společnosti…Stejně bohatý je i rejstřík moderní tvorby světové, zahrnující významná progresívní díla tragického (Williamsův Sestup Orfeův), problémového (Dürrenmattovi Fyzikové), satirického (Kdyby všichni listonoši…F.Scotta Fitzeralda) i humorného zaměření (Wilderova Dohazovačka)…SESTUP ORFEŮV je jedním z uměleckých vrcholů a nesporně společensky nejzávažnějším dílem slavného amerického dramatika Tennesseho Williamse. Tato strhující moderní tragédie lásky a nenávisti, opírající se o starořecký orfeovský mýtus, v sobě slučuje otřesný obraz jižanské společnosti s hluboce básnivou touhou po vysvobození z nelidského prostředí, po plném, opravdovém a ničím nespoutaném lidském životě a štěstí. …Inspirující sílu tradice vyjadřuje v současné divadelní situaci nejmarkantněji stále živé dramatické dílo Williama Shakespeara. Tento velký alžbětinec se stal pro Divadlo E.F.Buriana přímo kmenovým autorem, z něhož dramaturgie volí tituly všech žánrových větví: vedle klíčové tragédie Král Lear a oblíbených komedií Veselé windsorské paničky a Sen svatojánské noci se uplatňuje i vrcholná anglická „historie“ – dvoudílný Jindřich IV., zhuštěný do jednoho večera pod názvem Falstaff a princ Jindra. Shakespearovy renesanční komedie jsou zdrojem životní radosti, vitality a drsného optimismu. Dramaturgicko-režijní koncepce SNU SVATOJÁNSKÉ NOCI vychází z předpokladu, že životního kladu se u Shakespeara (jako v dobrém dramatu vždycky) dochází cestou nesnadnou, ba trudnou…Divadlo E.F.Buriana zařazuje do repertoáru každou sezónu domácí novinku – se vším rizikem, které takové objevování provází…HRU NA OTÓNA napsala dvojice libereckých herců Miloš Bílek a Vojtěch Ron…Autoři předvádějí „hravou“ (ale je to vážná a krutá hra!) formou modelový případ, založený na extrémní situaci do důsledku domyšleného vztahu spravedlivého člověka k nespravedlivé válce…ÚTĚK DO EGYPTA je dramatickým debutem ostravského prozaika a básníka Miroslava Stoniše.. jde o rodinné drama, liší se však od tradiční podoby tohoto žánru svou otevřeností…

Mluvené slovo na zvukových nosičích