Čtvrtá ruka (2008, 2012)

Přidal: Přemek |

Listopad 18, 2012

John Irving. Nezkrácená četba románu. Z anglického originálu The Fourth hand vydaného nakladatelstvím Bloomsbury Publishing v Londýně roku 2001 přeložil Ivan Ryčovský. Grafika Miloslav Disman. Design obalu Ondřej Fučík. Opovědný redaktor Josef Burkovský.

Čte Ladislav Mrkvička.

Natočeno 2008 (vyrobilo Občanské sdružení Mluvící kniha). Vydalo Tympanum 23. 11. 2012 (2 x mp3-CD; 12 hod. 52 min.). Edice Načteno.

Pozn.: Zpravodaje pracujícího v televizi Patricka Wallingforda během natáčení v Indii postihne tragická nehoda – před zraky diváků mu lev ukousne ruku. Tím příběh začíná a tak i jeho šance na transplantaci a „novou“ ruku, kterou může získat mnoho nového. Láska a nová role otce mu je dostatečnou inspirací pro další život. Fraška, satira a poté druhá šance? Jak má člověk poznat, že se mu zdá o jeho vlastní budoucnosti?

John Irving (* 1942)

Americký spisovatel úspěšné střední generace, vlastním jménem John Wallace Blunt se narodil ve státě New Hampshire, které mu bylo často inspirací v jeho dílech. Studoval na univerzitách v Pittsburghu, Vídni a titul získal v Iowě, kde navštěvoval kurz tvůrčího psaní. Ten ho přivedl až k vyučování anglické literatury 19. století. Jeho první tři knihy na čtenáře nezapůsobily (Svobodu medvědům, Pitná kúra, Stopadesátiosmilibrový sňatek), do podvědomí se dostal až svým čtvrtým románem, který ho vyzdvihl mezi nejoblíbenější světové autory. Svět podle Garpa (The World According to Garp, 1978), kde hlavní hrdina spisovatel Garp řeší strach o své syny, Hotel New Hampshire (The Hotel New Hampshire, 1981) popisuje osudy jedné rodiny a tématiku medvědů, cirkusáků. V knize Pravidla moštárny (The Cider House Rules, 1985) vypráví Irving příběh ředitele sirotčince a řeší otázku potratů a jejich legalizace v USA. Jeho knihy byly zfilmovány a za scénář k filmu Pravidla moštárny obdržitel Oskara. Mezi jeho záliby kromě psaní patří zápas, ve kterém se stal i trenérem.

Ladislav Mrkvička (* 1939)

Po studiích na pražské DAMU působil nejprve v Ostravě, dále v divadlech v Hradci Králové a Praze (např. v divadle Na zábradlí). Od roku 1991 je členem činohry Národního divadla v Praze. Hostuje i na jiných scénách, například v divadle Bez zábradlí a v divadle Na Fidlovačce. Posluchači znají jeho hlas z rozhlasu (mj. hra Poslední noc v režii L. Engelové, nebo pětidílná rozhlasová inscenace Tristan a Isolda v režii H. Kofránkové). Hojně spolupracuje s dabingem. Hrál v celé řadě filmů a televizních inscenací.

Mluvené slovo na zvukových nosičích