„Musíme vědět, proč to chceme vyprávět, to je základní otázka,“ popisuje ve speciální epizodě podcastu 5:59 natočené v rámci debaty na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě producent, scenárista a ředitel vývoje TV Nova Michal Reitler. Často mu prý chodí náměty, u kterých mají autoři pocit, že nejzajímavější je vrah a provedení zločinu samotného, chybí jim ale dobrý důvod, proč příběh vyprávět.
Příběhy 20. století – Komunismus je bití. Vzpomínky Kateřiny Vávrové a Markéty Trojanové na 17. listopad 1989 (2024)
Brutální zásah proti demonstrantům na pražské Národní třídě z 17. listopadu 1989 připomenou Příběhy 20. století. 35 let staré události vypráví ti, které policisté při protestech zbili. Připravil Adam Drda.
Natočeno 2024. Premiéra 10. 11. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 48 min.).
Lit.: Drda, Adam: Komunismus je bití. Vzpomínky Kateřiny Vávrové a Markéty Trojanové na 17. listopad 1989. In web ČRo Plus, 10. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zásah Sboru národní bezpečnosti (SNB) proti demonstrantům, k němuž došlo 17. listopadu 1989 v Praze na Národní třídě, bývá dodnes občas charakterizován jako „masakr“. Je to poněkud přepjaté označení, pochopitelné v kontextu dobových revolučních emocí, ale asi těžko udržitelné s odstupem pětatřiceti let: na Národní třídě nebyli mrtví a příslušníci komunistických ozbrojených složek tam do lidí nestříleli, jako třeba při demonstracích v srpnu 1969.
Současně však platí, že zákrok SNB, po němž se v Československu zhroutil komunismus, byl mimořádně brutální, že si z něj mnozí odnesli fyzická zranění a v některých případech i dlouhodobé trauma.
Příběhy 20. století jsou tentokrát věnovány především vzpomínkám dvou žen, které násilí 17. listopadu 1989 zažily. Demonstraci svolali studenti, ale Markéta Trojanová ani Kateřina Vávrová tehdy na vysokou školu nechodily; obě byly také v jiném stavu. (…)
Moci bez nemoci – Křečové žíly a nová laserová metoda (2024)
Další díl pořadu Moci bez nemoci se bude věnovat varixům, tedy křečovým žilám a nové laserové metodě pro jejich odstranění. Svůj příběh přijde vyprávět paní Klára, která tento zákrok podstoupila na obou dolních končetinách. Pozvání autorky a moderátorky pořadu Šárky Volemanové přijal i MUDr. Ota Schutz – primář a zakladatel Žilní kliniky na Praze 2. Pořad o medicíně, novinkách v léčbě a naději na život. S lékaři a vědci včetně skutečných příběhů pacientů.
Natočeno 2024. Premiéra 10. 11. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).
Zaostřeno na asijské armády (2024)
V žebříčku deseti nejpočetnějších armád světa najdeme hned osm asijských. Jak jsou vyzbrojené? Kolik peněz vydávají na zbrojení? A jaké jsou jejich vojensko-politické strategie? Připravil David Jakš.
Natočeno 2024. Premiéra 6. 11. 2024 (ČRo Plus, 26 min.). Repríza 10. 11. 2024 (ČRo Plus, 17:34 h.).
Lit.: Jakš, David: Čínská armáda není nejpočetnější na světě, má ale sílu, která vzbuzuje respekt. In web ČRo Plus, 6. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vzpomínáte na euforii ze začátku 90. let? Sovětský svaz tehdy zmizel z mapy světa, Čína hledala místo v mezinárodním společenství a Indie měla vlastních, vnitrostátních problémů nad hlavu. Zdálo se, že armády, vojáci a stroje na zabíjení se postupně ze světa vytratí – teď je ale všechno jinak. Zbrojaři vydělávají nejlíp v historii, zuří válka na Ukrajině a na spadnutí je těžký konflikt na Tchaj-wanu, nebo na Korejském poloostrově.
V dějinách válečnictví a ve světě militárii zanechala Asie výrazný otisk. Vojsko Čingischána, vojáci čínské dynastie Ming, japonští samurajové a v modernějších časech třeba armáda barmánských králů nebo severovietnamští vojáci Viet Minhu. Ti všichni jsou dodnes ve svých zemích symbolem loajality a válečných úspěchů – pravda, často zabalených do politické propagandy a nacionalistického výkladu.
Síla armády a počet mužů a žen ve zbrani není jedno a to samé. Suverénně nejsilnější armádou světa je ta americká. Důvodů je víc, ale tím hlavním jsou peníze a z toho plynoucí náskok v technickém vývoji a inovacích. (…)
Místní (2024)
Lubomír Tichý. Výběr z debutové sbírky mladého autora s úvodním slovem básníka Petra Borkovce. Připravil Petr Gojda. Účinkují Petr Matyáš Cibulka a Ivan Řezáč. Režie Dimitrij Dudík.
Natočeno 2024. Premiéra 10. 11. 2024 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.; 12 min.) v cyklu Svět poezie.
Zrcadlo v katedrále 1/9 (1973)
Cyklus ukázek ze světových literárních děl, která ukazovala falešné věrozvěsty. Použité texty Bartolomé de las Casas (1), Francois Rabelais (2), Mateo Alemán (3), Voltaira (4), Honoré de Balzac (5), Anatole France (6), Villiers de L’Islc-Adam, Jesús Lara (8), Stanislav Kostka Neumann (9). Překlad František Gel (1). Režie Petr Adler.
Účinkují Josef Patočka (1), Bohumil Švarc (1, 9), Josef Velda (2), Roman Hemala (3), Václav Postránecký (3), Josef Chvalina (2), Jan Přeučil (5), Miroslav Doležal (5), Zdeněk Hodr (5), Jaromír Spal (6), Karel Hlušička (6), Otakar Brousek I (4), Zdeněk Buchvaldek (4), Martin Růžek (7), Zdeněk Ornest (7), Albert Mareček (7), Alena Karešová (8), Tomáš Töpfer (9).
Natočeno 1973. Premiéra 1. dílu 9. 9. 1973 (Vltava, 10:30 – 11:30 h.), 2. dílu 16. 9. 1973 (Vltava, 10:30 h.); 3. dílu 23. 9. 1973 (Vltava, 10:30 h.); 4. dílu 30. 9. 1973 (Vltava, 10:30 h.); 5. dílu 7. 10. 1973 (Vltava, 10:30 h.), 8. dílu 28. 10. 1973 (Vltava, 10:30 h.); 9. dílu 4. 11. 1973 (Vltava, 10:30 h.). Repríza 1. dílu 27. 6. 1975 (Vltava, 19:00 h.); 2. dílu 13. 1. 1974 (Praha, 16:00 h.); 11. 7. 1975 (Vltava, 19:00 h.); 3. dílu 25. 7. 1975 (Vltava, 19:00 h.); 4. dílu 27. 1. 1974 (Praha, 16:00 h.); 5. dílu 3. 2. 1974 (Praha, 16:00 h.) a 22. 8. 1975 (Vltava, 19:00 h.); 6. dílu 10. 2. 1974 (Praha, 16:00 h.); 5. 9. 1975 (Vltava, 19:00 h.); 7. dílu 19. 9. 1975 (Vltava, 19:00 h.); 9. dílu 17. 10. 1975 (Vltava, 19:00 h.).
Obsah: 1. O zemích indijských pustošení a vylidňování zpráva nejstručnější. Bartolomé de las Casas. – 2. Gargantua mezi mnichy. Francois Rabelais. – 3. Jak Guzmán studoval teologii. Mateo Alemán. – 4. Zázraky. Voltaire. – 5. Succubus. Honoré de Balzac. – 6. Vzpoura andělů. Anatole France. – 7. Naděje. Villiers de L’Islc-Adam. – 8. Otrokyně. Jesús Lara. – 9. Letní sen. Stanislav Kostka Neumann.
Lit.: -v-: Zrcadlo pravdy. In Rozhlas 36/1973 (27. 8. 1973), s. 5 (článek). – Cit.:
Host Radiožurnálu – Jan Šádek (2024)
Hostem je Jan Šádek, výtvarník a ilustrátor. Jan Šádek je úspěšný výtvarník a ilustrátor. V minulosti byl ale taky vicemistr republiky v naturální kulturistice, podlahář, dlouholetý uživatel heroinu, bezdomovec a nakonec vězeň. Co ho vrátilo zpátky do života? Proč se musel naučit sebedisciplině? A kdy si začal vážit sám sebe? Moderuje Zuzana Burešová.
Natočeno 2024. Premiéra 10. 11. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.; 27 min.).
Lit.: Burešová, Zuzana – opa: Heroin mě dostal na úplné dno. Život mi zachránily pastelky, vzpomíná výtvarník Šádek. In web ČRo 1 Radiožurnál, 10. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nejlepší, co mohou rodiče pro závislé dítě udělat, je okamžitě ho odstřihnout a nechat ho co nejrychleji padnout na dno, věří Jan Šádek.
V minulosti vicemistr v naturální kulturistice, také ale dlouholetý uživatel heroinu, bezdomovec a vězeň. Co výtvarníka a ilustrátora Jana Šádka vrátilo zpátky do života? Jak se naučil sebedisciplíně? A kdy si začal vážit sám sebe? (…)
5:59 – Skutečné zločiny na obrazovce. Kde je hranice etiky? (2024)
Připravila Barbora Sochorová.
Hovoří ředitel vývoje obsahu TV Nova, kreativní producent a scenárista Michal Reitler na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě.
Natočeno 2024. Webová premiéra 10. 11. 2024 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 28 min.).
Lit.: Sochorová, Barbora: Skutečné zločiny jsou na obrazovce divácky úspěšné. Kde je hranice etiky? In web Seznam Zprávy, 10. 11. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: True crime, tedy žánr založený na rekonstrukci skutečných kriminálních činů, je dnes fenomén, který opanuje podcastové žebříčky a láme rekordy sledovanosti u filmů i televizních sérií. Nese s sebou ale i řadu etických otázek. Třeba jak přistupovat k obsazování herců a hereček do rolí vrahů a vražedkyň nebo jak napsat děj, který si bude všímat spíš obětí než násilníků. (…)
Ve stínu – Takoví jsme 1/6 (2024)
Připravil Jiří Kubík.
Natočeno 2024. Webová premiéra 1. dílu 10. 11. 2024 (Seznam Zprávy, 8:30 h.; 28 min.).
Obsah: 1. – 2.
Lit.: Kubík, Jiří: Žít v Česku, přídavky na děti mít v Německu. Žena sdílí, jak to jde zařídit. In web Seznam Zprávy, 10. 11. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ve speciálním projektu Takoví jsme přinášíme sondy do života dvanácti Čechů z různých koutů země.
Podle údajů Eurostatu cestuje pravidelně za prací do zahraničí více než 60 tisíc českých občanů. Většina z toho připadá na Německo. Dojíždění do spolkové republiky se přitom vyplácí nejen kvůli podstatně vyšším výdělkům. Lidé tam dostávají na své děti přídavky z německého sociálního systému, a to i v případě, že trvale žijí v Čechách. Na jedno dítě dostanou v přepočtu přes šest tisíc korun.
Šalom alejchem – Stoletý Václav Boštík (2013)
Připravila Magda Veselská.
Natočeno 2013. Premiéra 3. 11. 2013.
Lit.: Veselská, Magda: Před sto lety se narodil tvůrce Památníku obětem šoa v pražské Pinkasově synagoze Václav Boštík. In web ČRo Témata, 3. listopad 2013 (článek). – Cit.: Tuto středu, 6. listopadu, uplyne rovných sto let od narození Václava Boštíka, významného českého malíře, grafika a ilustrátora. Vystudoval Akademii u profesora Willi Novaka, byl zakládajícím členem Umělecké besedy a rovněž skupiny UB 12, která významně ovlivnila domácí umění v 60. letech minulého století. Se jménem tohoto umělce, který zemřel ve svých 92 letech 7. května roku 2005, je však spjat i unikátní projekt Památníku obětem šoa v pražské Pinkasově synagoze.
Přečtěte si zbytek příspěvku »
Historie Plus – Století příběhů: Jak se katolíci zasadili o pád komunismu aneb Vymodlená svoboda (2024)
Událostem listopadu 1989 předcházela řada menších i větších projevů české a slovenské opozice. Připomenou je Mikuláš Kroupa a Adam Drda v pořadu Století příběhů, speciálu Českého rozhlasu Plus a Paměti národa.
Natočeno 2024. Premiéra 9. 11. 2024 (ČRo Plus, 27 min.). Repríza 10. 11. 2024 (ČRo Plus, 9:33 h.).
Lit.: Kroupa, Mikuláš – Drda, Adam: Vymodlená svoboda. O pád komunismu se zasloužili i katolíci, vypískali ministra a svatořečili Anežku. In web ČRo Plus, 9. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Převrat v listopadu 1989 v Československu proběhl – jak se říká – „sametově“. Jak se to stalo? Proč vedení KSČ a státu nepovolalo armádu? Proč členové Lidových milicí čekali u autobusů a nedostali rozkaz k zásahu proti demonstrantům jako třeba v roce 1969?
Na náměstích mohly po listopadových protestech zůstat ležet stovky těžce raněných nebo dokonce mrtvých, protože komunistický aparát, jak připomíná Adam Drda, do poslední chvíle neuměl proti svým oponentům používat jinou strategii než násilí a represi. A dlouhá léta to fungovalo, konec konců i dnes vidíme v Bělorusku či Rusku, že silná represe nakonec vůli k veřejným protestům zlomí. (…)
Přečtěte si zbytek příspěvku »
