Něžný barbar 1/10 (2024)
Bohumil Hrabal. Vzpomínkově a esejisticky laděné meditativní vyprávění o výtvarníku Vladimíru Boudníkovi nese podtitul „pedagogické texty“. Připravil Petr Turek. Zvukový mistr Milan Křivohlavý. Hudební spolupráce Daniel Kordík. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Igor Bareš.
Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 17. 3. 2024 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 22 min).
Vydala Radiotéka v roce 2024 (MP3, CR.ES.2024.216). Ukázka k poslechu zde.
Lit.: tur (= Turek, Petr): Bohumil Hrabal: Něžný barbar. Premiéra vzpomínkového vyprávění o výtvarníku Vladimíru Boudníkovi. In web ČRo 3 Vltava, 17. březen 2024 (článek + ukázka k poslechu). – Cit.: Bohumil Hrabal vzpomínal na grafika a malíře Vladimíra Boudníka asi pět let po přítelově smrti. Hrabalovo vyprávění je nesentimentální, na výjimečného výtvarníka vzpomíná jako na mimořádnou a složitou osobnost. Esejistické pasáže se střídají s historkami ze života někdejší libeňské skupiny bohémů. (…)
Kromě zakladatele explosionalismu a vynálezce tzv. aktivní grafiky Boudníka a vypravěče Hrabala se v textu nejčastěji vyskytuje jméno básníka a filozofa Egona Bondyho. Kniha je zároveň svědectvím o tvořivé vrstvě poválečné umělecké generace „něžných barbarů“, vitálních, excentrických a svobodomyslných tvůrců. (…)
Prozaik a esejista Bohumil Hrabal datoval svůj text s názvem Něžný barbar pro samizdatovou edici Petlice „podzim 1973“. Z tehdy používaného svérázného „anticopyrightu“ na rubu titulního listu vyplývá, že jde o opis z roku 1974: „Výslovný zákaz dalšího opisování rukopisu. 1974.“ Obezřetná formulace měla chránit autory před případnými represemi pro porušování tiskového zákona, klasifikujícího tehdy tiskovinu jako nelegální, byla-li rozmnožena ve více exemplářích, než bylo nutné pro tzv. vlastní potřebu.
Text vyšel poté ještě v roce 1975 v rovněž samizdatové edici Expedice, první knižní vydání pochází z exilového nakladatelství Index (Kolín nad Rýnem, zde s názvem Něžní barbaři). První oficiální vydání v autorově vlasti je z roku 1990 (nakladatelství Odeon, Praha).
Host Radiožurnálu – Martina Načeradská (2024)
Hostem je Martina Načeradská, veterinářka. Kočky vnímá jako velmi specifická, pesimistická stvoření. Přesto se na ně veterinářka Martina Načeradská zaměřuje především. Skutečně si kočka myslí, že hlavním zájmem všeho a všech je chytit ji a zabít? A jak se smířit s tím, že kočka se člověku nikdy úplně nepodřídí? Moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2024. Premiéra 17. 3. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.; 26 min.).
Lit.: fos – Strouhalová, Patricie: Kočka není nízkoúdržbový pes. I když zůstává jen doma, vyžaduje pozornost, zdůrazňuje veterinářka. In web ČRo 1 Radiožurnál, 17. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: „Na veterinárních univerzitách se kočičí medicína vůbec neučí, a přitom jde hodně dopředu,“ podotýká Martina Načeradská. Kočky vnímá jako velmi specifická, pesimistická stvoření. Přesto se na ně veterinářka Martina Načeradská zaměřuje především. Skutečně si kočka myslí, že hlavním zájmem všeho a všech je chytit ji a zabít? A jak se smířit s tím, že kočka se člověku nikdy úplně nepodřídí? To vysvětlila ve vysílání víkendového Radiožurnálu Martina Načeradská. (…)
Úžasné životy – Jozef Kroner podle Břetislava Rychlíka (2024)
První zkušenosti sbíral na divadelních prknech jako ochotník. Později zářil v oscarovém snímku Obchod na korze a ještě později v nezapomenutelné sérii Slovácko sa nesůdí jako stařeček Pagáč. Jak na legendárního slovenského herce Jozefa Kronera vzpomíná režisér a scenárista Břetislav Rychlík? Poslechněte si další Úžasné životy a dozvíte se to. Autorka: Kateřina Kubalová.
Natočeno 2024. Premiéra 17. 3. 2024 (ČRo 2 Praha, 8:04 h.) ke 100. výročí narozeni Jozefa Krónera.
S dýkou na císaře (2024)
Kdo a proč chtěl zabít Františka Josefa I.? Pátrání po okolnostech, za kterých se v roce 1853 odehrál vražedný útok na tehdy třiadvacetiletého císaře Františka Josefa I. Byl to osamělý čin nebo velké spiknutí? Připravil Stanislav Motl. Dramaturgie Magdalena Šorelová. Zvukový mistr Tomáš Gsölhofer. Zvukové efekty Petr Šplíchal.
Účinkuje Libor Vacek.
Natočeno 2024. Premiéra 11. 3. 2024 (ČRo 2 Praha, 28 min.) v cyklu Stopy, fakta, tajemství… Repríza 16. 3. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.) v cyklu Stopy, fakta, tajemství…
Lit.: Motl, Stanislav: S dýkou na císaře. Kdo a proč chtěl zabít Františka Josefa I.? In web ČRo 2 Praha, 11. březen 2024 (anotace + nahrávka k poslechu) – Cit.: Starý pán s hustými licousy ve vojenské uniformě, kterému kdysi Češi, podle neověřené legendy, když se byl projít po jednom z pražských mostů, dali přezdívku starej Procházka. Císař František Josef I. ale také býval mladíkem plným ohně. Neobyčejně vzdělaným, vnímavým, politicky a diplomaticky nadaným a oblíbeným. Jako výrazná evropská osobnost však měl i řadu nepřátel. Někteří z nich se ho dokonce pokusili zabít. Například jednoho únorového dne roku 1853… (…)
Přepište dějiny – Friedrich nebo Bedřich? (2024)
247. díl podcastu. Záznam z Ostravy připravil Tomáš Černý. Hovoří Michal Stehlík a Martin Groman.
Natočeno 1. 3. 2024 (Ostrava, Divadlo Antonína Dvořáka, 18:30 hodin). Webová premiéra 15. 3. 2024 (Přepište dějiny Gazetisto, 107 min.).
Lit.: anonym: Bonus: Friedrich nebo Bedřich? – záznam z Ostravy. In web Gazetisto, 15. 3. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Přepište dějiny na počátku března zahajovaly symbolicky marathon Smetanových oper v ostravském divadle. Jak se nám na smetanovské téma dařilo přímo na jevišti Národního divadla moravskoslezského, to posuďte sami. Aneb život od malého Fricínka po národního barda Bedřicha. (…)
Host Radiožurnálu – Milan Lukáš (2024)
Hostem je Milan Lukáš, gastroenterolog. Zdraví našich střev je klíčové pro celkový stav těla. Gastroenterolog Milan Lukáš má v tomto oboru velké mezinárodní zkušenosti. Kdy se vlastně důležitost dění ve střevech dostala do popředí zájmu lékařů? Jak staré je téma probiotik? A čím může mikrobiom ovlivňovat naši psychuku? Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2024. Premiéra 16. 3. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).
Tobogan – Pelíšky: 25 let od premiéry (2024)
Hosté: Simona Stašová, Eva Holubová, Bára Kodetová a Miroslav Donutil. Moderuje Aleš Cibulka.
Natočeno 2024. Premiéra 16. 3. 2024 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Disegno Interno – Eva Švankmajerová a Jan Švankmajer (2024)
Výstava v kutnohorském GASKu v roce 90. narozenin Jana Švankmajera, představí všechny tvůrčí oblasti, do kterých tento český surrealista zasáhl: koláže, grafika, objekty, knižní ilustrace, medijní kresby, taktilní experimenty, sběratelství a film. Součástí expozice je prezentace malířského díla autorovy manželky Evy Švankmajerové. Výstavu navštíví s jejím kurátorem Richardem Drurym Jiří Kamen.
Natočeno 2024. Premiéra 16. 3. 2024 (ČRo 3 Vltava, 9:00 – 10:00 h.; 59 min.) v cyklu Víkendová příloha.
Lit.: Kamen, Jiří: Výsadek imaginace, snu, černého humoru a erotiky v galerii GASK. In web ČRo 3 Vltava, 16. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kutná Hora se jeví jako ideální místo pro surrealistickou výstavu Jana a Evy Švankmajerových. Jan o zdejší kostnici v Sedlci, kterou Karel Teige zařadil mezi významné dadaistické výtvory, na začátku sedmdesátých let natočil dokumentární film a čeští surrealisté tam vodili zahraniční návštěvy. Poslouchejte online do 19. dubna 2024.
Film o kostnici tvoří součást výstavy a nejen jeho obrazové výjevy, ale i komentář mají rysy černé burlesky. Pak tedy „potemnělé příběhy Kutné Hory“, ve vyprávění kurátora výstavy Richarda Druryho, vytvářejí případnou kulisu podobné expozice. (…)
Osmidílné Disegno interno (vnitřní uspořádání)
Nejde o retrospektivu, tvůrce nerespektuje časovou posloupnost, ale vychází ze svých a manželčiných témat, vášní, zálib a uměleckých oborů, kterým se věnovali.
Expozice svou rozmanitostí, magičností, esoteričností a bizarností mnoha výtvorů, vytváří podivuhodnou kunstkomoru, což Jan Švankmajer, který se ostatně hlásí k odkazu rudolfínského manýrismu, komentuje: „Jsem sběratel. Nesystematický. Sbírám otisky svých zasutých pocitů, které nacházím v určitých předmětech, a to jak bezcenných, tak i třeba v uměleckých dílech, v přírodninách nebo v náhodných nálezech. Tyto předměty pro mne neznamenají mrtvé artefakty. S oblibou je obsazuju do hlavních rolí svých filmů.“
V pořadu výstavu komentují Jan Švankmajer a její kurátor Richard Drury, doplňují je úryvky z deníků Evy Švankmajerové a Jana Švankmajera a hudba Antonia Vivaldiho.
Die Geschichte von St. Magda (Historka o svaté Magdě, 2006)
Johanna Kaptein. Rozhlasová hra. Režie Leonhard Koppelmann.
Účinkují Alexander Khuon, Nina Weniger, Hannes Hellmann, Klaus Dittmann a další.
Natočeno 2006. Premiéra 29. 10. 2006 (NDR, 39 min).
Lit.: anonym: Die Geschichte von St. Magda. In web Hörspieltipps.de, b. d. (článek). – Cit.: Kleinstadtbewohner sitzen zusammen und rekonstruieren die Geschichte der jungen Magda, die nach einer Affäre mit einem verheirateten Mann in der Stadt ihr Heil suchte, nicht fand, in eine Ehe flüchtete, dort auch missbraucht und zur Mörderin wurde. Ein fast alltägliches Frauenschicksal. Die hintergründig lakonische Erzählweise rückt es in neues Licht: Wer ist Opfer, wer Täter? Auch die Erzähler zeigen sich ins Geschehen involviert.
Johanna Kaptein, geboren 1974 in Hamburg, verfasst Dramatik, Hörspiele und Prosa. 2005 gewann sie mit ihrem Theaterstück „Die Geschichte von St. Magda“ den Stückepreis der Schaubühne Berlin. Die Hörspielfassung gewann den NDR-Hörspielwettbewerb „Ganz Ohr“. 2007 erhielt sie das Thomas-Bernhard-Stipendium des Landestheaters Linz. In der Spielzeit 2007/2008 ist sie Hausautorin am Badischen Staatstheater in Karlsruhe. (anotace)
Lit.: jsk: Komorní scéna Aréna uvede oceňované drama Historka o sv. Magdě. In web Play.cz, 14. 3. 2024 (článek). – Cit.: Ostravská Komorní scéna Aréna uvede 16. března premiéru činohry Historka o sv. Magdě. Jde o mezinárodně oceňované dílo německé autorky Johanny Kaptein. Uznávaná tvůrkyně rozhlasových a divadelních her, která se věnuje i prozaickým textům, získala za svou prvotinu Die Geschichte von St. Magda v roce 2005 prestižní odborné ocenění v Berlíně (Stückepreis der Schaubühne Berlin). V roce 2006 získala rozhlasová verze cenu Ganz Ohr. V roce 2007 měl text svou činoherní premiéru v Bádenském státním divadle v Karlsruhe (Badisches Staatstheater Karlsruhe). Druhého uvedení se hra dočkala v březnu 2012 v Městském divadle Chemnitz (Städtisches Theater Chemnitz).
Historka o sv. Magdě postupně odkrývá příběh ženy, která se stala vražedkyní. Hra je sice rozepsána do replik, ty ale nejsou přiřazeny ke konkrétním mluvícím postavám. V pojetí Komorní scény Aréna má hra pět účinkujících. Režie se ujal talentovaný mladý režisér Tomáš Loužný.
Příběh dává prostor herečkách, které jsou výraznými osobnostmi divadla, Renátě Klemensové, Tereze Cisovské a Anně Čonkové. Dále také nadějné mladé Michaele Bajgarové a hostující Julii Svitičové, která baletním projevem imaginárně ztvárňuje Magdu.
Studio N – Jak se Babiš s Okamurou dali na podcasty (2024)
Připravil Filip Titlbach.
Hovoří analytik a redaktor Deníku N Jan Honza Tvrdoň.
Natočeno 2024. Webová premiéra
Studio N: Jak se Babiš s Okamurou dali na podcasty. In web Deník N, 14. 3. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Studiu N roste konkurence. Andrej Babiš i Tomio Okamura se vrhli na dráhu podcasterů. Zatímco šéf hnutí ANO se obrací na své tradiční podporovatele, lídr SPD představuje sám sebe vedle mladých influencerů jako „normálního chlápka“. Poslechli jsme si jejich epizody, abyste vy už nemuseli. (…)
