Disegno Interno – Eva Švankmajerová a Jan Švankmajer (2024)

Přidal: Premek |

Březen 15, 2024

Výstava v kutnohorském GASKu v roce 90. narozenin Jana Švankmajera, představí všechny tvůrčí oblasti, do kterých tento český surrealista zasáhl: koláže, grafika, objekty, knižní ilustrace, medijní kresby, taktilní experimenty, sběratelství a film. Součástí expozice je prezentace malířského díla autorovy manželky Evy Švankmajerové. Výstavu navštíví s jejím kurátorem Richardem Drurym Jiří Kamen.

Natočeno 2024. Premiéra 16. 3. 2024 (ČRo 3 Vltava, 9:00 – 10:00 h.; 59 min.) v cyklu Víkendová příloha.

Lit.: Kamen, Jiří: Výsadek imaginace, snu, černého humoru a erotiky v galerii GASK. In web ČRo 3 Vltava, 16. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kutná Hora se jeví jako ideální místo pro surrealistickou výstavu Jana a Evy Švankmajerových. Jan o zdejší kostnici v Sedlci, kterou Karel Teige zařadil mezi významné dadaistické výtvory, na začátku sedmdesátých let natočil dokumentární film a čeští surrealisté tam vodili zahraniční návštěvy. Poslouchejte online do 19. dubna 2024.

Film o kostnici tvoří součást výstavy a nejen jeho obrazové výjevy, ale i komentář mají rysy černé burlesky. Pak tedy „potemnělé příběhy Kutné Hory“, ve vyprávění kurátora výstavy Richarda Druryho, vytvářejí případnou kulisu podobné expozice. (…)

Osmidílné Disegno interno (vnitřní uspořádání)

Nejde o retrospektivu, tvůrce nerespektuje časovou posloupnost, ale vychází ze svých a manželčiných témat, vášní, zálib a uměleckých oborů, kterým se věnovali.

Expozice svou rozmanitostí, magičností, esoteričností a bizarností mnoha výtvorů, vytváří podivuhodnou kunstkomoru, což Jan Švankmajer, který se ostatně hlásí k odkazu rudolfínského manýrismu, komentuje: „Jsem sběratel. Nesystematický. Sbírám otisky svých zasutých pocitů, které nacházím v určitých předmětech, a to jak bezcenných, tak i třeba v uměleckých dílech, v přírodninách nebo v náhodných nálezech. Tyto předměty pro mne neznamenají mrtvé artefakty. S oblibou je obsazuju do hlavních rolí svých filmů.“

V pořadu výstavu komentují Jan Švankmajer a její kurátor Richard Drury, doplňují je úryvky z deníků Evy Švankmajerové a Jana Švankmajera a hudba Antonia Vivaldiho.

Radiodokument