PíáRoviny 1/?? (2023-2024)
Podcast připravila Zlata Biedermannová.
Natočeno 2023-2024. Webová premiéra 1. dílu 8. 9. 2023 (PodBean – České podcasty, 28 min.), 7. dílu 1. 3. 2024 (PodBean – České podcasty, 46 min.). K poslechu zde.
Obsah: 1. Martin Moravec – 2. Pavlína Saudková – 3. Jiří Ježke – 4. Petr Šimůnek – 5. Renata Mrázová – 6. Michelle Losekoot – 7. Tomáš Arsov
Pozn.: Podcast přední české PRistky a majitelky komunikační agentury SeenMedia, Zlaty Biedermannové. Bývalá rozhlasová a televizní reportérka a moderátorka se baví s lidmi, kteří jsou inspirativní a plní si své pracovní a osobní sny. S těmi, kteří mají o PR a médiích co říci a dokáží nás svými zkušenostmi myšlenkami a přístupem k životu a práci obohatit. Nepluje po povrchu, ale snaží se vám tento svět přiblížit tak, abyste sami věděli, jak na PR. Jasně a narovinu. (anotace)
Karkulín je nejlepší (2023)
Astrid Lindgrenová. Kompletní audiokniha.
Čte Dagmar Veškrnová Havlová.
Natočeno 2023. Vydal Albatros v roce 2023 (MP3, celková délka 4 hod. 30 min.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Příběh pro malé i velké posluchače od oblíbené Astrid Lindgrenové. V obyčejné ulici ve Stockholmu bydlí obyčejná rodina Svantessonových – tatínek, maminka a tři děti Albert, Bety a Ben. Na střeše v domečku za komínem bydlí však ještě někdo, jmenuje se Karkulín. Je to polopohádkový človíček, který umí létat a provádět neuvěřitelné věci. Sám o sobě tvrdí, že je krasavec, sice trochu při těle, ale náramně chytrý a smělý – prostě ze všech nejlepší! A tenhle chlubílek je i mistr na vymýšlení legrácek. Tak neváhejte a pojďte se s ním pobavit!
Karkulín ze střechy (2023)
Astrid Lindgrenová. Kompletní audiokniha.
Čte Dagmar Veškrnová Havlová.
Natočeno 2023. Vydal Albatros v roce 2023 (MP3, celková délka 7 hod. 1 min.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: V úplně obyčejné ulici ve Stockholmu, v úplně obyčejném domě bydlí úplně obyčejná rodina Svantessonových. Obyčejný tatínek, obyčejná maminka a tři docela obyčejné děti Albert, Bety a Ben. Nahoře v domečku za komínem však přece jen někdo neobyčejný žije – Karkulín ze střechy. A kdože to vlastně je? Ten malý, neodolatelný chlubílek a nenasyta, polopohádkový človíček, který umí létat ve vzduchu a provádí samé neuvěřitelné věci? Pusťte si do uší tuto audioknížku a poznáte ho sami! Karkulínovy příhody pokračují v audioknize Karkulín je nejlepší. (anotace)
Noční Mikrofórum – Lukáš Hurník (2024)
Host: Lukáš Hurník, šéfredaktor rozhlasových stanic D-dur a Jazz, skladatel. Co si představí, když se řekne „česká hudba“? S jakými pocity očekává premiéru své nové skladby inspirované rozhlasem? A jak je možné, že Bedřich Smetana komponoval i jako neslyšící? Moderuje Jana Rychterová.
Natočeno 2024. Premiéra 2. 3. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Téma Plus – Československo a třetí svět 1/3 (2024)
Proč se Československo od poloviny padesátých let tolik přátelilo se zeměmi třetího světa? Proč je tolik hospodářsky, vojensky i kulturně podporovalo? Co z toho mělo? A co z toho všeho dodnes zbylo? Otázky hledá třídílný seriál Československo a třetí svět, který vysíláme v rámci cyklu Téma Plus. Připravila a uvádí Veronika Kindlová. Dramaturg David Hertl. Zvukový mistr Valerie Racmanová.
Hovoří Lenka Krátká (ÚSD Akademie věd), Marta Edith Holečková (ÚSD Akademie věd), Hana Vondráková Bortlová, Mikuláš Pešta (ÚSD Akademie věd, FF UK), Jan Koura (FF UK) a další.
Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 2. 3. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 53 min.); 2. dílu 9. 3. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 53 min.); 3. dílu 16. 3. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 53 min.).
Obsah: 1. Námluvy s postkoloniálním světem: Socialismus je zárukou splnění cílů národně osvobozeneckého boje! – 2. Před 50 lety byla zrušena Univerzita 17. listopadu – 3. Bajaja v Kongu a nedostavěná jaderná elektrárna na Kubě.
Lit.: Kindlová, Veronika: Československo a třetí svět. Námluvy s postkoloniálním světem: Socialismus je zárukou splnění cílů národně osvobozeneckého boje! In web ČRo Plus, 2. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Podpora tak zvaného národně osvobozeneckého boje, výstavba pivovarů, cukrovarů, elektráren. Vývoz zbraní, studentská stipendia, školení vojenských odborníků, technická i vědecká pomoc. To všechno, a ještě leccos dalšího bylo v dobách socialistického režimu součástí vztahů, které Československo udržovalo s – jak se tehdy říkalo: rozvojovými zeměmi. Tedy zeměmi třetího světa.
První díl seriálu, který se těmto vztahům věnuje, se zabývá zejména přelomem 50. a 60. let. Tedy období, kdy se řada afrických a asijských zemí osamostatnila z koloniálního područí. (…)
Lit.: Kindlová, Veronika: Československo a třetí svět: Před 50 lety byla zrušena Univerzita 17. listopadu, škola pro studenty z rozvojových zemí. In web ČRo Plus, 9. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nejméně od konce 50. let poskytovalo Československo vysokoškolská stipendia lidem z tzv. rozvojových zemí. Z Afriky, Asie i jižní Ameriky. Československými vysokými školami jich prošly tisíce. V roce 1961 Československo po sovětském vzoru zřídilo zvláštní vzdělávací ústav určený přímo těmto studentům. Šlo o Univerzitu 17. listopadu v Praze.
Jak v pořadu Téma Plus říká historička Marta Edith Holečková z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, škola jednak nabízela studentům rozličné obory, jednak organizačně zastřešovala i zahraniční studenty jiných škol. (…)
Lit.: Kindlová, Veronika: Československo a třetí svět: Bajaja v Kongu a nedostavěná jaderná elektrárna na Kubě aneb Jak ČSSR působilo v rozvojových zemích a co z toho dnes zbylo. In web ČRo Plus, 16. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslední díl seriálu Veroniky Kindlové Československo a třetí svět bude o československých odbornících, kteří pomáhali v rozvojovém světě, a o tom, zda to všechno mělo nějaký smysl i pro naši současnost.
Sýrie, Irák, Kuba, Angola, Venezuela, Indie. To jsou jen některé ze zemí, kam v dobách socialistického Československa vyjížděli našinci za prací. Mohlo jít jednak o práci v rámci projektů na pomoc spřáteleným rozvojovým zemím, nebo plnění nejrůznější komerčních stavebních zakázek.
Do exotických končin tak vyjížděli odborníci, kteří pomáhali v zemích třetího světa budovat zdravotnictví, školství nebo vědu, anebo různí stavební a strojní inženýři, dělníci a montéři, jež stavěli elektrárny, rafinérie, přehrady, cukrovary, pivovary, dopravní infrastrukturu a podobně.
V éře komunistického režimu, kdy bylo cestování za hranice silně omezeno, to mnozí brali jako možnost vidět svět, jiní jako příležitost vydělat si lepší peníze, další mohla motivovat neobvyklá pracovní zkušenost. Jak v posledním dílu seriálu Československo a třetí svět upozorňuje historik Mikuláš Pešta z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd a filozofické fakulty UK, často to bylo vykoupeno nepohodlím.
Zejména v odlehlých oblastech lidé čelili špatným hygienickým podmínkám, exotickým chorobám a zároveň mizerné zdravotní péči. Mohli špatně snášet odlišné klima nebo potraviny. (…)
Ida 1/6 (2024)
Helena Černohorská. Novela současné české prozaičky líčí cyklicky probíhající život ovdovělého sedláka Františka a jeho malého syna Venouška, který je na přelomu čtyřicátých a padesátých let 20. století narušen příchodem mladé německé pomocnice Idy a zejména začínající násilnou kolektivizací zemědělství. Připravila Ivana Myšková. Účinkuje Ivana Huspeková. Režie Petr Mančal.
Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 2. 3. 2024 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 25 min.).
Historie Plus – Století příběhů: Jedna noc, 3792 mrtvých 1/3 (2024)
Století příběhů – to je nový speciál Českého rozhlasu Plus a Paměti národa. Mikuláš Kroupa a Adam Drda vás v ní ve vzpomínkách pamětníků provedou pozoruhodnými událotmi historie, které stojí za to si připomínat. První příběh vás zavede do noci z 8. na 9. března 1944, kdy nacisté spáchali v Osvětimi-Birkenau vůbec největší masovou vraždu československých občanů – zabili tehdy v plynových komorách 3792 lidí z tzv. rodinného tábora terezínských Židů. Připravili Adam Drda a Mikuláš Kroupa.
Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 2. 3. 2024 (ČRo Plus, 17:33 h.; 26 min.); 2. dílu 9. 3. 2024 (ČRo Plus, 17:33 h.; 26 min.); 3. dílu 16. 3. 2024 (ČRo Plus, 17:33 h.).
Lit.: Drda, Adam – Kroupa, Mikuláš: Jedna noc, 3792 mrtvých. 80 let od největší masové vraždy československých občanů. In web ČRo Plus, 2. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V noci z 8. na 9. března 1944 zabili nacisté v plynových komorách v Auschwitz-Birkenau 3792 mužů, žen a dětí, v naprosté většině občanů někdejšího Československa, obyvatel tzv. rodinného tábora terezínských Židů. Stalo se to před osmdesáti lety.
Co o té události víme? A co víme o rodinném táboře? Na tyto otázky se snaží odpovědět Adam Drda a Mikuláš Kroupa, autoři třídílné série z nového rozhlasového cyklu Století příběhů – speciál Paměti národa a Českého rozhlasu Plus.
(…) Jak z delšího názvu plyne, Století příběhů se bude opírat především o unikátní vzpomínky, které za téměř dvacet let zaznamenali dokumentaristé z archivu Paměť národa a také redaktoři Českého rozhlasu. Pořad se bude vysílat pětkrát do roka (vždy několik dílů v tematické sérii) a připravují jej Adam Drda a Mikuláš Kroupa, které rozhlasoví posluchači znají jako autory paměťového cyklu Příběhy 20. století (rovněž Český rozhlas Plus).
V čem se „speciál“ liší? Především by měl Příběhy 20. století rozvíjet, věnovat se podrobněji, na větším prostoru a živou formou určitým historickým fenoménům – není tedy zaměřen v první řadě na jeden lidský osud a jednu paměť, ale na události, které se odrazily v mnoha životech.
Století příběhů se bude soustředit na témata, která ukazují, co se ve 20. století české společnosti přihodilo, a přitom jsou mnohdy opomíjená, zapomínaná nebo je jejich převládající interpretace sporná. Autoři se také budou snažit ukázat, jak obtížné a často dobrodružné je mapování lidských osudů – a spolu se svými hosty zjišťovat, jak se minulost z doby nacismu či komunismu vztahuje k dnešku, co s námi udělala a co nám říká.
Přečtěte si zbytek příspěvku »
Bedřich Smetana dnes (2024)
O jubilujícím skladateli hovoří Daniel Jäger s šéfredaktorem stanice Český rozhlas D dur Lukášem Hurníkem.
Natočeno 2024. Premiéra 2. 3. 2024 (ČRo 3 Vltava, 17:45 – 18:00 h.) k 200. výročí narození Bedřicha Smetany.
Po Česku – Atommuzeum v Brdech (2024)
Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát. Tentokrát s Václavem Vítovcem v Atommuzeu v Brdech.
Natočeno 2024. Premiéra 2. 3. 2024 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).
Kavárna se Smetanou (2024)
Přímý přenos odpolední debaty z piazzetty Národního divadla. Pozvání přijali Kateřina Kněžíková, Pavel Kosatík, Robert Jindra, Aleš Březina a Václav Neužil. Za redakci vážné a jazzové hudby na Vltavě se zúčastní vedoucí Alena Maršíková Michálková, hrají Lydie Härtelová (harfa) a Mário Mesany (flétna). Moderují Daniela Čermáková a Vojtěch Babka.
Natočeno 2024. Premiéra 2. 3. 2024 (ČRo 3 Vltava, 14:00 – 16:00 h.) v cyklu Vltavské speciály ke 200. výročí narození Bedřicha Smetany.
Lit.: Vostřelová, Michaela: ŽIVĚ: Bedřich Smetana jako sebejistý Evropan? Přijďte na besedu do kavárny Národního divadla. In web ČRo 3 Vltava, 1. březen 2024 (článek). – Cit.: V sobotu 2. března můžete oslavit dvousté výročí narození Bedřicha Smetany spolu s Vltavou. Na piazzettě Národního divadla proběhne debata o tom, jaký odkaz nám Bedřich Smetana zanechal, jak ho můžeme vnímat v dnešní době a které názory je naopak dobré odložit. Přijďte se do debaty zapojit, nebo poslouchejte vysílání Vltavy od 14:00. (…)
„Podle mě teď, v 21. století, je potřeba vyprostit se trochu z té představy, že Smetana byl (jenom nebo hlavně) zakladatelem české národní hudby. On tu českou národní hudbu samozřejmě založil, ne že ne, ale udělal to z evropských hudebních pozic, stvořil ji tak, že ji zároveň udělal světovou. Že se ve světě hraje Smetany mnohem méně, než by mohlo, je podle mě dáno tím, že my Češi jsme si ho toliko česky přivlastnili,“ říká spisovatel pavel Kosatík, autor monografie o Smetanovi, která má vyjít na konci března.
Kromě Pavla Kosatíka bude hostem debaty také Aleš Březina, kreativní ředitel projektu Rok české hudby 2024 a také hudební poradce filmu o Smetanovi, který uvede Česká televize na podzim tohoto roku. Skladatele v něm ztvární Václav Neužil – i on přijal pozvání do odpolední vltavské kavárny. Hudebníky, kteří se Smetanovou hudbou zaobírají zevnitř, zastoupí sopranistka Kateřina Kněžíková a dirigent Robert Jindra. (…)
