Téma Plus – Československo a třetí svět 1/3 (2024)

Přidal: Premek |

Březen 1, 2024

Proč se Československo od poloviny padesátých let tolik přátelilo se zeměmi třetího světa? Proč je tolik hospodářsky, vojensky i kulturně podporovalo? Co z toho mělo? A co z toho všeho dodnes zbylo? Otázky hledá třídílný seriál Československo a třetí svět, který vysíláme v rámci cyklu Téma Plus. Připravila a uvádí Veronika Kindlová. Dramaturg David Hertl. Zvukový mistr Valerie Racmanová.

Hovoří Lenka Krátká (ÚSD Akademie věd), Marta Edith Holečková (ÚSD Akademie věd), Hana Vondráková Bortlová, Mikuláš Pešta (ÚSD Akademie věd, FF UK), Jan Koura (FF UK) a další.

Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 2. 3. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 53 min.); 2. dílu 9. 3. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 53 min.); 3. dílu 16. 3. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 53 min.).

Obsah: 1. Námluvy s postkoloniálním světem: Socialismus je zárukou splnění cílů národně osvobozeneckého boje! – 2. Před 50 lety byla zrušena Univerzita 17. listopadu – 3. Bajaja v Kongu a nedostavěná jaderná elektrárna na Kubě.

Lit.: Kindlová, Veronika: Československo a třetí svět. Námluvy s postkoloniálním světem: Socialismus je zárukou splnění cílů národně osvobozeneckého boje! In web ČRo Plus, 2. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Podpora tak zvaného národně osvobozeneckého boje, výstavba pivovarů, cukrovarů, elektráren. Vývoz zbraní, studentská stipendia, školení vojenských odborníků, technická i vědecká pomoc. To všechno, a ještě leccos dalšího bylo v dobách socialistického režimu součástí vztahů, které Československo udržovalo s – jak se tehdy říkalo: rozvojovými zeměmi. Tedy zeměmi třetího světa.

První díl seriálu, který se těmto vztahům věnuje, se zabývá zejména přelomem 50. a 60. let. Tedy období, kdy se řada afrických a asijských zemí osamostatnila z koloniálního područí. (…)

Lit.: Kindlová, Veronika: Československo a třetí svět: Před 50 lety byla zrušena Univerzita 17. listopadu, škola pro studenty z rozvojových zemí. In web ČRo Plus, 9. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nejméně od konce 50. let poskytovalo Československo vysokoškolská stipendia lidem z tzv. rozvojových zemí. Z Afriky, Asie i jižní Ameriky. Československými vysokými školami jich prošly tisíce. V roce 1961 Československo po sovětském vzoru zřídilo zvláštní vzdělávací ústav určený přímo těmto studentům. Šlo o Univerzitu 17. listopadu v Praze.

Jak v pořadu Téma Plus říká historička Marta Edith Holečková z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, škola jednak nabízela studentům rozličné obory, jednak organizačně zastřešovala i zahraniční studenty jiných škol. (…)

Lit.: Kindlová, Veronika: Československo a třetí svět: Bajaja v Kongu a nedostavěná jaderná elektrárna na Kubě aneb Jak ČSSR působilo v rozvojových zemích a co z toho dnes zbylo. In web ČRo Plus, 16. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslední díl seriálu Veroniky Kindlové Československo a třetí svět bude o československých odbornících, kteří pomáhali v rozvojovém světě, a o tom, zda to všechno mělo nějaký smysl i pro naši současnost.

Sýrie, Irák, Kuba, Angola, Venezuela, Indie. To jsou jen některé ze zemí, kam v dobách socialistického Československa vyjížděli našinci za prací. Mohlo jít jednak o práci v rámci projektů na pomoc spřáteleným rozvojovým zemím, nebo plnění nejrůznější komerčních stavebních zakázek.

Do exotických končin tak vyjížděli odborníci, kteří pomáhali v zemích třetího světa budovat zdravotnictví, školství nebo vědu, anebo různí stavební a strojní inženýři, dělníci a montéři, jež stavěli elektrárny, rafinérie, přehrady, cukrovary, pivovary, dopravní infrastrukturu a podobně.

V éře komunistického režimu, kdy bylo cestování za hranice silně omezeno, to mnozí brali jako možnost vidět svět, jiní jako příležitost vydělat si lepší peníze, další mohla motivovat neobvyklá pracovní zkušenost. Jak v posledním dílu seriálu Československo a třetí svět upozorňuje historik Mikuláš Pešta z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd a filozofické fakulty UK, často to bylo vykoupeno nepohodlím.

Zejména v odlehlých oblastech lidé čelili špatným hygienickým podmínkám, exotickým chorobám a zároveň mizerné zdravotní péči. Mohli špatně snášet odlišné klima nebo potraviny. (…)

Radiodokument