Historie Plus – Století příběhů: Jedna noc, 3792 mrtvých 1/3 (2024)

Přidal: Premek |

Březen 1, 2024

Století příběhů – to je nový speciál Českého rozhlasu Plus a Paměti národa. Mikuláš Kroupa a Adam Drda vás v ní ve vzpomínkách pamětníků provedou pozoruhodnými událotmi historie, které stojí za to si připomínat. První příběh vás zavede do noci z 8. na 9. března 1944, kdy nacisté spáchali v Osvětimi-Birkenau vůbec největší masovou vraždu československých občanů – zabili tehdy v plynových komorách 3792 lidí z tzv. rodinného tábora terezínských Židů. Připravili Adam Drda a Mikuláš Kroupa.

Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 2. 3. 2024 (ČRo Plus, 17:33 h.; 26 min.); 2. dílu 9. 3. 2024 (ČRo Plus, 17:33 h.; 26 min.); 3. dílu 16. 3. 2024 (ČRo Plus, 17:33 h.).

Lit.: Drda, Adam – Kroupa, Mikuláš: Jedna noc, 3792 mrtvých. 80 let od největší masové vraždy československých občanů. In web ČRo Plus, 2. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V noci z 8. na 9. března 1944 zabili nacisté v plynových komorách v Auschwitz-Birkenau 3792 mužů, žen a dětí, v naprosté většině občanů někdejšího Československa, obyvatel tzv. rodinného tábora terezínských Židů. Stalo se to před osmdesáti lety.

Co o té události víme? A co víme o rodinném táboře? Na tyto otázky se snaží odpovědět Adam Drda a Mikuláš Kroupa, autoři třídílné série z nového rozhlasového cyklu Století příběhů – speciál Paměti národa a Českého rozhlasu Plus.

(…) Jak z delšího názvu plyne, Století příběhů se bude opírat především o unikátní vzpomínky, které za téměř dvacet let zaznamenali dokumentaristé z archivu Paměť národa a také redaktoři Českého rozhlasu. Pořad se bude vysílat pětkrát do roka (vždy několik dílů v tematické sérii) a připravují jej Adam Drda a Mikuláš Kroupa, které rozhlasoví posluchači znají jako autory paměťového cyklu Příběhy 20. století (rovněž Český rozhlas Plus).

V čem se „speciál“ liší? Především by měl Příběhy 20. století rozvíjet, věnovat se podrobněji, na větším prostoru a živou formou určitým historickým fenoménům – není tedy zaměřen v první řadě na jeden lidský osud a jednu paměť, ale na události, které se odrazily v mnoha životech.

Století příběhů se bude soustředit na témata, která ukazují, co se ve 20. století české společnosti přihodilo, a přitom jsou mnohdy opomíjená, zapomínaná nebo je jejich převládající interpretace sporná. Autoři se také budou snažit ukázat, jak obtížné a často dobrodružné je mapování lidských osudů – a spolu se svými hosty zjišťovat, jak se minulost z doby nacismu či komunismu vztahuje k dnešku, co s námi udělala a co nám říká.

V období komunistického režimu se o „Familienlageru“ v Birkenau veřejně téměř nemluvilo a nepsalo, osud jeho nedobrovolných obyvatel se tak nedostal do širší společenské paměti.

Před dvaceti lety napsal historik Michal Frankl (v článku Česká hymna v Osvětimi, Lidové noviny, 6. března 2004): „Pozoruhodné je především to, že tragická historie českých Židů v Osvětimi není počítána k pronásledování Čechů. Je bezpochyby nepředstavitelné, že by byl rodinný tábor v Osvětimi obklopen takovým mlčením, kdyby v něm během jediné noci zahynulo na 4000 nežidovských Čechů.“ (…)

Lit.: Drda, Adam – Kroupa, Mikuláš: „Všichni zpívali českou hymnu a Hatikvu.“ Před 80 lety došlo k největší masové vraždě československých občanů. In web ČRo Plus, 9. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „A náhle jsem slyšel, jako by nějaký sbor začal zpívat. Celým prostorem se rozlehl zpěv, zazněla píseň, všichni zpívali Kde domov můj?, českou národní hymnu, a Hatikvu. Strašně mne to zdrtilo, to… co provádějí s mými krajany, a já jsem pochopil, že ani můj vlastní život už nemá cenu,“ vzpomínal člen osvětimského sonderkomanda Filip Müller na tragickou noc z 8. na 9. března 1944.

Nacisté tehdy v plynových komorách vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zavraždili 3792 mužů, žen a dětí, obyvatel tzv. rodinného tábora terezínských Židů. V naprosté většině pocházeli z Čech a Moravy, byla to největší masová vražda československých občanů. Došlo k ní před osmdesáti lety.

Co o té události víme? Co víme o rodinném táboře v Birkenau? Na tyto otázky se s pomocí pamětníků a archivních výpovědí snaží odpovědět Adam Drda a Mikuláš Kroupa, autoři třídílné série z nového rozhlasového cyklu Století příběhů – speciál Paměti národa a Českého rozhlasu Plus.

Předchozí část pojednávala o tom, jak rodinný tábor vznikl a jaké v něm panovaly podmínky (říkalo se mu rodinný, neboť do něj byli odvedeni všichni deportovaní včetně dětí). Druhá část je věnována výše zmíněné záhubě židovských vězňů ze dvou transportů, které do Birkenau přijely z Terezína v září 1943. (..)

Radiodokument