Fenomény – Trabant (2024)
Připravila Zuzana Golianová.
Hovoří Maroš Schmidt, ředitel SCD.
Natočeno 2024. Premiéra 18. 1. 2024 (SRo Rádio Devín, 20:00 h.).
Pozn.: Trabant – legendárne socialistické auto, ktoré sa začalo vyrábať v roku 1958, pričom úplný začiatok vo forme akéhosi prototypu bol v 1957. Duroplastové vozidlo malo celkom zaujímavý osud, dá sa ísť po desaťročiach a na časovej línii vidieť, ako a kam sa posúvalo. V každom prípade sa dá hovoriť o ikone doby, ikone vtedajšej rozdelenej Európy, i o ikone dizajnu s jasným odkazom na Bauhaus. O Trabante – milovanom i nenávidenom budú najnovšie Fenomény Zuzany Golianovej. Ako hovorí hosť relácie Maroš Schmidt, riaditeľ SCD, absolvent štúdia automobilový dizajn na VŠVU, Trabant si prešiel „smutnokrásnou“ cestou. (anotace)
Karaffa etc. (2023?)
Silvester Lavrík. Rozhlasová hra odehrávající se v jedné z místností pekla. Režie Hana Rodová a Silvester Lavrík.
Osoby a obsazení: generál Karaffa (Ivan Krúpa). Dále účinkují Miklós Forgács, Henrieta Kecerová, Silvester Lavrík.
Natočeno 2023 (?). Premiéra 23. 1. 2024 (SRo Rádio Devín, 20:00 h.) k šedesátinám Silvestera Lavríka.
Pozn.: 24. januára oslávi slovenský dramatik, spisovateľ a aj náš bývalý rozhlasový kolega Silvester Lavrík 60 rokov. Pri tejto príležitosti sme pre vás pripravili Dramatické Rádio Devín venované jeho autorskej tvorbe. O 20,00 vám ponúkneme premiéru pôvodnej rozhlasovej hry s názvom Karaffa ect., ktorá sa odohráva v jednej z miestností pekla. Tam sa stretnú krvavý generál Antonio Karaffa z polovice 17. storočia, Sándor Petoffi, romantický básnik a autor nedokončenej hry o Karaffovi, a súčasníci Silvester Lavrík- dramatik zo Spiša a hudobník Boris Lenko. V kontraste s ďalšími (ne)fiktívnymi postavami a umelou inteligenciou sa dostávame do filozofických úvah o histórii, politickej moci i umení. V hlavných úlohách budete počuť Ivana Krúpu, Miklósa Forgácsa, Henrietu Kecerovú, či samotného autora, Silvestra Lavríka. Hru režijne naštudovali Silvester Lavrík a Hana Rodová. (anotace)
Politická literatura – Mussolini (2003)
V italském Predappiu, rodišti Benita Mussoliniho, zůstává kult diktátora takřka nedotčen. Jeho místní hrobku každoročně navštíví na 70.000 lidí. Velká část Italů si myslí, že byl jeden Mussolini před spojením s Hitlerem a jiný po spojení s nacisty a vstupu Itálie do druhé světové války. Dodnes se lze i mezi některými politiky setkat s názorem, že Mussolini byl velký státník, že pokročil v oblasti pracovního práva a sociální ochrany, a že jen udělal chybu, když se spojil s Hitlerem. Mussolinimu věnoval zajímavou knižní monografii spisovatel Jasper Ridley. Knížku v roce 2003 přečetl, zajímavé ukázky z ní vybral a v repríze pořadu Politická literatura okomentuje Libor Dvořák.
Natočeno 2003. Repríza 18. 1. 2024 (ČRo Plus, 21:10 h.).
Portréty – Hewlett Johnson (2024)
Celý život obdivoval komunistický Sovětský svaz a realitu tamního dlouhodobého masového pronásledování politických odpůrců zcela ignoroval: Hewlett Johnson, děkan anglikánské církve z Canterbury. Byl výjimkou nebo jen jedním z mnoha? Odpověď na tuto otázku hledají v Portrétech Jan Adamec a David Hertl.
Natočeno 2024. Premiéra 18. 1. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.).
Člověčiny – Kde domov náš? Z jeskyně do mrakodrapů! (2024)
Už pravěký člověk toužil po vlastním domově a my se od něj v tomto ohledu zas tolik nelišíme. Co dělá domov domovem? Útulnost? Bezpečí? Blízcí? V dalším díle pořadu Člověčiny aneb Svět lidských fenoménů prozkoumáme s Martinem Rychlíkem a Martinem Soukupem způsoby, jak lidé žijí. Doslova. Podíváme se nejen do jeskyní a našich domovů, ale třeba také do mongolské jurty. Tipli byste si, jestli se do ní před vstupem zouvají boty stejně jako u nás?
Natočeno 2024. Premiéra 18. 1. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.). Repríza 11. 7. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).
Dvacet minut Radiožurnálu – Jan Doležal (2024)
Hostem je Jan Doležal, prezident Agrární komory. Na přelomu února a března můžeme v Česku očekávat protesty zemědělců. Na čem bude záležet, zda se agropodnikatelé k projevům nespokojenosti rozhodnou? Měla by se znovu změnit dotační politika v zemědělství, nebo se loňské zvýhodnění menších farem v přístupu k dotacím osvědčilo? Moderuje Tomáš Pancíř.
Natočeno 2024. Premiéra 18. 1. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
ArtCafé – True crime podcasty jako zvukové okno do světa zločinu (2024)
Pomocí audia rekonstruují true crime podcasty skutečné události a přenášejí posluchače přímo do děje. Jak u nás vznikají? V ArtCafé představíme ekologický podcast Orlice Karina zemřela o trávení dravých ptáků a sérii Umění padělat o falzech ve výtvarném umění. Agáta Hrnčířová hovoří s jejich tvůrci.
Hovoří Damian Machaj, Tereza Hofová, Zdeněk Chaloupka a Květa Chaloupková.
Natočeno 2024. Premiéra 18. 1. 2024 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.). Repríza 22. 3. 2024 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Lit.: Hrnčířová, Agáta – Mašátová, Anna: True crime podcasty Umění padělat a Orlice Karina zemřela jako zvukové okno do světa zločinu. In web ČRo 3 Vltava, 18. leden 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak u nás true crime podcasty vznikají? V ArtCafé představíme ekologický podcast Orlice Karina zemřela o trávení dravých ptáků a sérii Umění padělat o falzech ve výtvarném umění. Agáta Hrnčířová hovoří s jejich tvůrci – Damianem Machajem, Terezou Hof a Zdeňkem Chaloupkou.
Otázka, na kterou jsme hledali odpověď je, proč si doma věšíme doma umění na stěnu a proč je pro nás důležité, zda to je či není originál. A jestli je rozdíl, pověsit si na stěnu originální obraz nebo kopii k nerozeznání.
Damian Machaj (Umění padělat)
Vesnická poetika. Říkáme, že náš seriál není úplně true crime, je to mezi true crime a Formanem, kdy se dostáváme do zvláštních vztahů ve vesnicích, které mají vliv na to, proč se dravci tráví. Zdeněk Chaloupka (Orlice Karina zemřela)
Akcent – Proč nás hororová literatura tak fascinuje? (2024)
Vltava zařazuje od zítřka do vysílání seriál hororových povídek klasiků tohoto žánru. Proč nás hororová literatura tak fascinuje? Ptá se Alexandr Saša Michailidis. Editorka Lenka Buriánková.
Hovoří Pavel Pecháček a Martin Jiroušek.
Natočeno 2024. Premiéra 18. 1. 2024 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.). Repríza 25. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.).
Káva o čtvrté – Daň z nemovitosti (2024)
Vaše každodenní inspirace: Daň z nemovitosti. Host: Ing. Petr Koubovský, daňový poradce. Moderuje Tereza Stýblová.
Natočeno 2024. Premiéra 18. 1. 2024 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Host Lucie Výborné – Petr Jarchovský (2024)
Hostem je Petr Jarchovský, scenárista. „Dobrosrdečnost“, tak charakterizují pamětníci zpěvačku Evu Olmerovou. Scenárista Petr Jarchovský o této jazzové zpěvačce napsal třídílnou rozhlasovou sérii. Čím ji ovlivnil dědeček diplomat ve službách Britského království? A kvůli čemu ji obtěžovala StB? Moderuje Lucie Výborná.
Natočeno 2024. Premiéra 18. 1. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Lit.: zup – Výborná, Lucie: Psát pro rozhlas je jako mít cukrovku a jít do cukrárny, směje se scenárista Jarchovský. Napsal rozhlasovou hru Olmerka. In web ČRo 1 Radiožurnál, 18. leden 2024 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: „Dobrosrdečnost”, tímto slovem charakterizují pamětníci zpěvačku Evu Olmerovou. Scenárista Petr Jarchovský o této jazzové zpěvačce napsal třídílnou rozhlasovou sérii Olmerka, která má premiéru 21. ledna na Vltavě. „Nechtěl jsem vypravovat skličující příběh o velké hvězdě, která se ničí alkoholem, ale zaměřit se na její zrození předtím, než se dostane na křižovatku života,“ vysvětluje Jarchovský. Co všechno je ve hře fabulace? (…)
Četl jsem vzpomínky poctivě sepsané panem Jaroslavem Kříženeckým, dokonce je tam zapsaná výpověď. Samozřejmě to není ověřené ze tří zdrojů. Ale například konflikt se Státní bezpečností, která ji několikrát vyslýchala, měla a šli po ní. Důvodem bylo hlavně to, že měla velmi noblesní kořeny. Její dědeček měl anglické státní občanství. Ona, která měla pověst drsňačky ze čtvrté cenové skupiny, měla takovýto vznešený původ. A o tom ten seriál taky je, o jejím dětství a dospívání.
Já se snažím vycházet v základech ze skutečnosti a dotvářím pouze detaily. Dovolil jsem si trošku fabulovat, například první manželství Evy Olmerové bylo velmi zvláštní, nechci úplně prozrazovat okolnosti, je to ostatně v seriálu. Pak přišlo druhé manželství. Dovolil jsem si délku známosti mezi těmi dvěma osobami časově natáhnout na víc, než to asi ve skutečnosti bylo. Obdivuju práci Petera Morgana, který stojí za sérií The Crown, který pracuje s reálnými, podloženými základy a domýšlí detaily, aby příběh lépe fungoval. (…)
