Vizitka – Veronika Lišková (2024)
Host: Veronika Lišková, dokumentaristka a režisérka. Moderuje: Tomáš Pilát. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.
Natočeno 2024. Premiéra 27. 2. 2024 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.). Repríza 15. 3. 2024 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).
Vinohradská 12 – Znovu na vojnu? (2024)
Připravil Matěj Skalický. Editace Lucie Korcová. Sound design Damiana Smetanová. Rešerše Ondřej Franta. Hudba Martin Hůla, Jaroslav Pokorný.
Hovoří Jan Kofroň, politický geograf a analytik z FSV UK.
Natočeno 2024. Premiéra 27. 2. 2024 (ČRo Plus, 10:10 h.; 21 min.).
Lit.: Skalický, Matěj: Znovu na vojnu? Armádě i zálohám chybí hlavně mladí lidé, pomoci může „dánský model“. In web ČRo Plus, 27. únor 2024 (anotace + nahrávka k poslechu) – Cit.: Bezmála 20 let od konce povinné vojny řeší armáda problém: nejsou lidé. Co s tím? Jak nalákat Čechy a Češky do záloh a máme zase zavést nějakou formu vojenské služby? Téma pro analytika a politického geografa Jana Kofroně z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
5:59 – ANO vs. migrační pakt. Proč vadí právě teď (2024)
Připravila Lenka Kabrhelová. Editor a koeditor Dominika Kubištová, Eduard Freisler. Sound design Ursula Sereghy. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: ČT24, ČRo Hradec Králové, Vlada.cz, TV Nova.
Hovoří analytik a zástupce ředitele institutu Europeum Viktor Daněk.
Natočeno 2024. Webová premiéra 27. 2. 2024 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 27 min.).
Lit.: Kabrhelová, Lenka: „Je to cynismus.“ Proč ANO otočilo v debatě o migračním paktu. In web Seznam Zprávy, 27. 2. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Do Poslanecké sněmovny se na popud hnutí ANO ve středu vrací téma migrace. Nejsilnější opoziční hnutí se chce zabývat reformou, kterou na evropské půdě trvalo dojednat léta. Výhrady k ní ale překvapivě má i kabinet Petra Fialy (ODS), který ji pomáhal dojednat.
Téma migrace se vrací na scénu. A zdá se, že politickou i společenskou debatu opět budou doprovázet vyhrocené emoce. Evropská unie totiž finišuje schválení takzvaného migračního paktu, který by měl systémově řešit situaci uprchlíků na unijních hranicích.
„Ta dohoda jistě není dokonalá, je tam jistě spousta věcí, které by se daly zlepšit, ale je to poprvé, kdy se konečně ta debata pohne k nějakému řešení,“ říká v podcastu 5:59 analytik Viktor Daněk, který pracuje jako zástupce ředitele institutu Europeum. (…)
Alex a host – Antonín Panenka (2024)
Fotbalová legenda Antonín Panenka hostem Alex Mynářové.
Natočeno 2024. Premiéra 26. 2. 2024 (ČRo Region, 27 min.).
Lit.: djo – Mynářová, Alexandra: Antonín Panenka: Fotbalově inteligentních hráčů je dnes strašně málo. In web ČRo Brno, 26. únor 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Do dějin československého fotbalu se výrazně zapsal nejen jako autor nezapomenutelného bělehradského dloubáku. Antonín Panenka zažil mnoho úspěchů, je také mistr Evropy z roku 1976. Na nadcházející fotbalové Euro už se velmi těší.
„Kvalifikace nebyla úplně lehká. Bylo to napínavý už jenom proto, že rozhodnutí padlo až v posledním utkání. Je to úspěch, ale musím říct, že některý výkony nebyly takový, jak by si národní mužstvo zasloužilo,“ nešetří kritikou.
Na druhou stranu je velmi spokojen s výběrem trenéra v podobě Ivana Haška. „Byl to můj favorit. Vzal si skvělé asistenty, tak věřím, že to bude klapat. Ale musí být výsledky. Stěžejní je, abychom postoupili ze skupiny.“ (…)
Kdo vyřeší nedostatek bydlení? (2024)
Julie Hrstková. Komentář.
Natočeno 2024. Premiéra 26. 2. 2024 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Hrstková, Julie: Julie Hrstková: Kdo vyřeší nedostatek bydlení? In web ČRo Plus, 26. únor 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pokud by chtěl člověk najít žebříček, ve kterém se Česko, respektive jeho města, dokáže umístit na prvních příčkách, nemusí hledat dlouho. Bohužel. Protože to, v čem Česká republika doopravdy vyniká, je nedostupnost bydlení. A je jedno, jestli jde o poměr ceny nájmů k průměrným příjmům, ceny bytu vůči mzdám a platům, případně v poměru velikosti průměrné splátky hypotéky k průměrnému příjmu ze zaměstnání.
Ve všech těchto ukazatelích je Česko daleko před většinou zemí západní Evropy i řadou zemí postkomunistického bloku.
Důvody, proč se situace vyhrotila, jsou poměrně jasné: Rychlý růst cen nemovitostí živený nízkými úrokovými sazbami vystřídala spotřebitelská inflace, kterou centrální banka musela zastavit prudkým navýšením úroků.
Nákup nemovitosti na splátky, převážně na hypotéku, se kvůli extrémnímu zdražení peněz stal pro většinu zájemců nedostupný. Ceny nemovitostí sice mírně klesly, ale ne o tolik, o kolik se zvedla cena peněz. Současně stoupla poptávka po nájmech, které zamířily vzhůru.
Na rozdíl od důvodů, jak se Česko dostalo do bytové krize, neexistuje jednoznačná shoda na tom, jak ji řešit, kolika lidí se týká a kdo by měl řešení připravit. (…)
Černé léto (2024)
M. W. Craven. Kompletní audiokniha. Překlad Petra Vaněčková. Režie Jakub Tabery.
Čte Petra Vaněčková.
Natočeno 2024. Vydala Audiotéka, únor 2024 (MP3, celková délka 14 hodin 12 minut). Ukázka k poslechu zde.
Série: Washington Poe #2
Pozn.: Tilly a Poe jsou zpět – při policejním vyšetřování, které dostává Washingtona Poea do velkých potíží. Před šesti lety sehrál jako policejní důstojník v Cumbrii velkou roli v případě vraždy dcery slavného šéfkuchaře Jareda Keatona. Ačkoli její tělo nebylo nikdy nalezeno, Poe byl přesvědčen, že Keaton zabil svou osmnáctiletou dceru Elizabeth v restauraci, kterou společně vedli. Porota souhlasila a Keaton byl odsouzen na doživotí.
Nyní se ale se žena, která se prohlašuje za Elizabeth Keatonovou, přihlásila místnímu policejnímu důstojníkovi. Jak se mohl Poe tak mýlit? Nebo nemýlil? Je stále přesvědčen, že měl o Jaredovi Keatonovi, okouzlujícím psychopatovi, pravdu. Ale s tolika důkazy, které se hromadí proti původnímu vyšetřování, je jeho práce těžší, než by si dokázal představit. Když však má na své straně Tilly, šance by se měly překlopit v jeho prospěch.
Poe se chystá pracovat svým vlastním jedinečným způsobem a doufá, že najde chybu v Keatonově zjevně dokonalém plánu. Právě v momentě, kdy věci začínají pro Poea vypadat zvlášť bezútěšně, se Černé léto doopravdy projeví, a to díky mazané práci s příhem. Centrem dění je opět Cumbria, která v autorových rukou žije i dýchá a je důležitou součástí příběhu. (anotace)
Přečtěte si zbytek příspěvku »
Studio N – Jak se z Pásma Gazy stalo „pohřebiště dětí“ (2024)
Připravil Filip Titlbach.
Hovoří vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.
Natočeno 2024. Webová premiéra h.; 39 min.).
Lit.: Titlbach, Filip: Studio N: Jak se z Pásma Gazy stalo „pohřebiště dětí“. In web Deník N, 26. 2. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Podle palestinských úřadů, které ovládá teroristické hnutí Hamás, zabily izraelské síly od začátku války v Pásmu Gazy už přes 29 tisíc lidí a více než 69 tisíc osob zranily. Údaje se nedají nezávisle ověřit, podle řady expertů ale víceméně odpovídají skutečnosti. Izrael už byl obviněn i z genocidy, když Mezinárodní soudní dvůr na podnět Jihoafrické republiky nařídil zemi, aby přijala veškeré kroky, které zabrání genocidě a zlepší humanitární situaci v Pásmu Gazy. Stalo se tak? Které momenty tohoto složitého konfliktu s nesmyslným množstvím obětí jsou černobílé a které naopak komplexní? A jak to celé správně rozklíčovat? (…)
Šťastný podcast – Český alkoholismus míří na seznam UNESCO. Snad už letos (2024)
Šťastný podcast o pivu, Praze a ceduli. Připravili Jindřich Šídlo, Konstantin Sulimenko, Tereza Povolná a Ondřej Lasák.
Natočeno 2024. Webová premiéra 26. 2. 2024 (Seznam Zprávy, 17:30 h.; 49 min.).
Lit.: anonym: Šťastný podcast: Český alkoholismus míří na seznam UNESCO. Snad už letos. In web Seznam Zprávy, 26. 2. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jestli opravdu chceme naši závislost na alkoholu sdílet se světem a proč se v Praze už nikdy nic nepostaví, to vám řekne Šťastný podcast ve složení Jindřich Šídlo, Konstantin Sulimenko, Tereza Povolná a Ondřej Lasák.
To, že je u nás alkohol zakořeněný jako součást naší kultury, není třeba příliš dokládat. Politici se v minulých letech předháněli v tom, kdo občanům obstará levnější pivo, více podpoří minipivovary nebo pomůže výrobcům a prodejcům vína.
Člověk by ale čekal, že si naše světové prvenství ve spotřebě piva i přední příčky v konzumaci čistého alkoholu budeme chtít tak trochu nechat pro sebe. Jak to ostatně dělá jakýkoliv člověk závislý na jakékoliv látce. Jenže ani omylem – právě teď probíhá pokus zapsat naši „pivní kulturu“ na Seznam světového nemateriálního kulturního dědictví UNESCO.
„V průběhu minulého roku začaly snahy o tento zápis. A oficiální přihláška se měla podle předpokládaného harmonogramu podávat v únoru, který už za chvíli končí, tak honem! Zápis pivní kultury na stejný seznam, na kterém máme třeba naše sokolnictví, se nesmí odkládat,“ burcuje Konstantin Sulimenko. (..)
Úkol: reportáž (1986)
Otakar Brůna. Příběh dnešní studentky v konfrontaci s dramatickými a politicky závažnými událostmi naší historie, spojenými se jménem spojky ilegálního ÚV KSČ, zasloužilé umělkyně Lídy Plaché. Hudebně zvuková koláž Hana Brothánková. Dramaturg Jan Dvořák. Režie Jana Bezdíčková.
Účinkují Ludmila Lída Plachá, František Němec, Taťjana Medvecká, Svatopluk Beneš, Miroslav Středa, Ivo Gübel, Bohuslav Kalva, Miroslav Babuský, Josef Nedorost a Jaroslav Kašpar.
Natočeno 1986. Premiéra 22. 3. 1986 (Vltava, 22:30 – 23:05 h.).
Most zeměkoule (1986)
Mnislav Zelený. Z historie a současnosti Panamského průplavu. Hudební spolupráce Pavla Schönová. Režie Vladimír Tomeš.
Účinkují Rudolf Jelínek, Rudolf Pellar, Milan Mach, Bohumil Śvarc, Bořík Procházka, Josef Velda a Simona Stašová.
Natočeno 1986. Premiéra 14. 3. 1986 (Vltava, 11:30 – 12:15 h .). Repríza 30. 11. 1987 (Vltava, 13:00 h.).
