Online Plus – Efekt králičí nory na TikToku (2024)
Efekt králičí nory ohrožuje bezpečnost a duševní zdraví uživatelů služby TikTok. Evropská komise proto prověří, jestli provozovatelé platformy dělají dostatečné kroky k prevenci nelegálního obsahu a ochraně uživatelů – především nezletilých dívek a chlapců. Je mechanismus kontroly věku a nevhodného obsahu dobře nastaven? A jaký milník ve světě generativní umělé inteligence překonal model Gemini, který představila firma Google? Moderuje David Slížek.
Natočeno 2024. Premiéra 23. 2. 2024 (ČRo Plus, 11:10 h.).
Blízká setkání – Jana Poštová (2024)
Host: Jana Poštová, mluvčí Pražské záchranné služby. Musí mít záchranář nějakou speciální vlastnost? Na co je nejvíce pyšná a kdo práci záchranářů komplikuje? Moderuje Tereza Kostková.
Natočeno 2024. Premiéra 23. 2. 2024 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Osobnost Plus – Ivana Chmel Denčevová (2024)
Ivana Chmel Denčevová, historička a publicistka. Český krtek v CIA Karel Köcher, Masarykův agent Emanuel Viktor Voska nebo agent ze Svobodné Evropy, který se stal symbolem mravního bahna, Pavel Minařík. To jsou někteří protagonisté, jejichž příběhy teď vypráví v rámci pořadu Historie Plus nový cyklus Špioni. Stojí za ním historička, publicistka a od listopadu také členka Rady České televize Ivana Chmel Denčevová. Moderuje Michael Rozsypal.
Natočeno 2024. Premiéra 23. 2. 2024 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).
Lit.: aste – Rozsypal, Michael: Vliv špionů je mimořádný a funguje už od nepaměti, říká autorka cyklu Špioni Chmel Denčevová. In web ČRo Plus, 23. únor 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Za novým cyklem pořadu Historie Plus Špioni stojí historička, publicistka a od listopadu také členka Rady České televize Ivana Chmel Denčevová. Proč se rozhodla vyprávět příběhy českých špionů?
Když bychom se chtěli zabývat soudobými dějinami určitě narazíme i na špiony. Ti ovlivňovali a stále ovlivňují světové dění, politiky i způsob, jakým se bude naše společnost ubírat. Zpravodajské služby mají pravděpodobně větší slovo, než si umíme představit.
„To je taková zajímavá oblast, poněvadž my bychom o nich nic vědět neměli. Takže to, co se dozvíme, jsou informace, které buď někdo chce vypustit, anebo se prostě dostanou na veřejnost. Myslím si, že je jejich vliv mimořádný a že funguje nejen dnes, ale od nepaměti,“ komentuje Denčevová. (….)
Pro a proti – Je útok Ruska na některý alianční stát reálný? (2024)
Je útok Ruska na některý alianční stát reálný? Nebo se hrozba, jakou Rusko představuje, přeceňuje? Moderuje Jan Bumba.
Hovoří europoslanec hnutí ANO Ondřej Kovařík a bývalý generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek.
Natočeno 2024. Premiéra 23. 2. 2024 (ČRo Plus, 9:34 h.; 24 min.).
Lit.: esta – Bumba, Jan: Hrozba útoku Ruska na NATO je reálná, míní exdiplomat Votápek. Připravujme se, ale nestrašme, oponuje europoslanec Kovařík. In web ČRo Plus, 23. únor 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka, stejně jako třeba německý ministr obrany Boris Pistorius varují, že není možné spoléhat na to, že Rusko nezaútočí na některou ze zemí Aliance. Je varování před válkou s Ruskem na místě, nebo jde o zbytečné strašení?
„Ze strany Ruska existuje reálná hrozba, ale na druhou stranu hovořit o tom, že jsme v tuto chvíli v nějaké reálné situaci útoku Ruska na nějakou evropskou zemi, člena Severoatlantické aliance, mi přijde poněkud přehnané,“ říká europoslanec za hnutí ANO Ondřej Kovařík.
Evropa by si podle něj měla vzít ponaučení z probíhající války na Ukrajině. „Měli bychom pokračovat ve vytrvalé podpoře Ukrajiny, ale také nepodceňovat obranyschopnost zemí Evropské unie, kde vidíme, že máme značné rezervy,“ konstatuje. (…)
Ranní Plus – Ukrajinské vyhlídky po dvou letech války, efektivita financování obranného průmyslu, umělci pomáhají Ukrajině, 2024)
Brzy si připomeneme dva roky od začátku ruské invaze Ukrajinu. Jaké vyhlídky má země, která se brání agresi? Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS chce na neformální schůzce s evropskými kolegy probrat efektivitu financování obranného průmyslu. A v Česku Ukrajině pomáhají třeba i umělci. Včetně ženy, která ve prospěch bojující země sbírá peníze malováním ptáků. Moderují Lukáš Matoška a Martina Mašková.
Natočeno 2024. Premiéra 23. 2. 2024 (ČRo Plus, 8:10 h.).
Navalnyj: Rättegången (Navalnyj: Soud, 2024)
Peder Carlquist a Dmitri Plax. Inscenované čtení nikdy nehrané hry založené na skutečných soudních jednáních. Režie Dmitri Plax. Překlad prosby Alexeje Navalného Kalle Kniivilä.
Účinkují Nina Fex, Gunnel Fred, Hannes Meidal, Christoffer Svensson a další.
Premiéra 17. 3. 2024 (Malá scéna, 16:00 h.).
Lit.: Törner, Lena: Navalnyj: Rättegången – en gestaltad läsning. In web Via.tt, 22. 2. 2024 (článek). – Cit.: Dramaten.Doc ger en gestaltad läsning av Navalnyj: Rättegången – en aldrig tidigare spelad pjäs baserad på faktiska domstolsförhandlingar. Söndagen den 17 mars klockan 16:00 på Lilla scenen.
När Aleksej Navalnyj 2021 återvände till Ryssland efter den ryska säkerhetstjänstens misslyckade mordförsök på honom och efterföljande rehabilitering i Tyskland, grips han på flygplatsen och ”ställs inför rätta”. Efter rättegången skickas han till straffkoloni där han den 16 februari 2024 dör, 47 år gammal.
Journalisten och tv-producenten Peder Carlquist och Dmitri Plax har skrivit pjäsen Navalnyj: Rättegången, baserad på inspelningar i domstolslokalen och andra vittnesmål. Pjäsen ges nu som en gestaltad läsning med skådespelare ur Dramatens ensemble. (…)
Dramaten.Doc startade våren 2023 under konstnärlig ledning av regissören och författaren Dmitri Plax och har hittills gett nio gestaltade läsningar. Den senaste läsningen gavs den 14 december då En alltför högljudd ensamhet av Bohumil Hrabal framfördes. Tidigare har texter av den ukrainske författaren och poeten Serhij Zjadans framförts, liksom en specialskriven text av den burmesiska journalisten och författaren Wendy Law-Yone, texter av ukrianske Stanislav Asejev, armeniska Lika Zakarjan, kurdiske Firat Ceweri, belarusiska Ales Bjaljatski och Maksim Znak, ryska Svetlana Petrijtjuk och filippinska Maria Ressa.
Nevyhorení 1/?? (Nevyhoření, 2021-2024)
Moderuje redaktorka Forbesu a spoluautorka bestselleru Nevyhorení Zuzana Matuščáková.
Natočeno 2021-2024. Webová premiéra 1. dílu 29. 6. 2021 (Podcasts Google, 46 min.); 73. dílu 20. 2. 2024 (Podcasts Google, 55 min.). K poslechu zde.
Pozn.: Duševné zdravie, well-being, osobný rozvoj či zdravé pracovné prostredie. To sú oblasti, ktorým sa venuje prvá podcastová séria magazínu Forbes a úspešného projektu Nevyhorení. V hĺbkových rozhovoroch s odborníkmi či inými inšpiratívnymi hosťami tu nájdete odpovede na mnohé problémy, ktoré vás trápia. Ako sa o seba lepšie starať? Ako zvládať stres či prácu pod tlakom? Prečo nepodceňovať spánok? Či ako si budovať asertivitu a naučiť sa hovoriť nie? Podcast vychádza každý druhý utorok a moderuje ho redaktorka Forbesu a spoluautorka bestselleru Nevyhorení Zuzana Matuščáková.
Ranné ladenie – Peter Gomboš (Ranní ladění – Peter Gomboš, 2023)
Připravila Ivana Jachymová.
Hovoří restaurátor Peter Gomboš.
Natočeno 2023. Premiéra 30. 3. 2023 (SRo Rádio Devín, 8:30 h.).
Pozn.: Po 8.30 si nenechajte ujsť rozhovor s reštaurátorom Petrom Gombošom. Ak budete počuť, že má mimoriadne rád unikátny pás svätíc z Kostola Narodenia Panny Márie v Turni nad Bodvou, pozrite sa na fotografie odtiaľ… a celkom isto budete očarení tiež. (anotace)
Ranné ladenie – Miriam Hlavačková (Ranní ladění – Miriam Hlavačková, 2023)
Připravila Ivana Jachymová.
Hovoří Miriam Hlavačková.
Natočeno 2023. Premiéra 30. 3. 2023 (SRo Rádio Devín, 7:40 h.).
Pozn.: Ak ste univerzitne vzdelaná žena, buďte rada, že žijete dnes, v stredoveku bolo univerzitné vzdelanie veľmi nákladné a pre ženy neprístupné. Hoci, jestvuje svedectvo istého nášho študenta z Krakova, že dlhšiu dobu mal spolužiačku – v prestrojení za muža. „Len“ ju poslali preč a možno takto sa do podmienok pre študentov medicíny dostalo, že majú mať neženský (pre istotu) vzhľad. Aj to sa dalo dozvedieť z nedávnej prednášky historičky Miriam Hlavačkovej o Univerzite Istropolitana. (anotace)
Láska je utrpení, neláska je smrt – listování v denících Marie Ebner-Eschenbachové (2023)
Rozhovor s badatelkou, překladatelkou a editorkou připravila Alena Blažejovská.
Hovoří Eleonora Jeřábková.
Připravilo Brno v roce 2023. Premiéra 11. 11. 2023 v pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 19 min.).
Lit.: Blažejovská, Alena: Na počátku měla problémy, na konci čekalo uznání. Vyšel výbor z deníků Marie Ebner-Eschenbachové. In web ČRo Brno, 15. listopad 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Marie Ebner-Eschenbachová je rozená hraběnka Dubská a narodila se ve Zdislavicích, připomíná editorka Eleonora Jeřábková. Kurátorka Oddělení dějin literatury Moravského zemského muzea připravila pro knihu Láska je utrpení, neláska je smrt – listování v denících Marie Ebner-Eschenbachové, vydanou v nakladatelství BOOKS & PIPES, výběr z velkého množství spisovatelčiných deníkových záznamů. Sama je také přeložila z němčiny.
Jeřábkovou zaujalo, že Marie Ebner-Eschenbachová (1830-1916) měla sice nevalné vzdělání, protože se počítalo s tím, že se provdá a povede domácnost, ale něco ji stále vedlo k psaní. „V počátcích bylo mnoho problémů, protože rodina i manžel se postavili proti její tvorbě,“ vypráví editorka. „Ale v době kolem jejích šedesátin se to začalo lámat a začala být jednou z nejčtenějších autorek. Většinu svého díla za svého života vydávala v Německu, kde nebyla tak ostrá cenzura jako v Rakousko-Uhersku. Ale dosáhla toho, že jako první žena získala čestný doktorát na vídeňské univerzitě a byla nominována na Nobelovu cenu. Takže ve své době skutečně dosáhla velké slávy a uznání.“
Přesto byl soukromý život spisovatelky skromný a v podstatě neměnný: „Léto – Zdislavice, zima – Vídeň. Snad pár návštěv Říma,“ vypočítává Jeřábková. „Život věnovala literatuře, studiu a lásce k svým bližním.“
Po smrti spisovatelky uprostřed 1. světové války však byl osud jejího díla neradostný. V období nacismu a komunismu její literatura v podstatě mizí z německy mluvícího světa i z českých a moravských knihkupectví či škol. Německy píšící šlechtičně humanistického zaměření doba nepřála. U nás se zájem o Ebner-Eschenbachovou rodí znovu až v 90. letech 20. století. (…)
