451 stupňů Fahrenheita 1/14 (1967)
Ray Bradbury. Četba na pokračování. Překlad Jarmila Emmerová a Josef Škvorecký. připravila Jana Štefánková.
Natočeno 1967. Premiéra 1. dílu 15. 5. 1967, 14. dílu 1. 6. 1967 (Československo I, 18:40 – 18:55 h.).
Tanec mŕtvych (Tanec mrtvých, 1967)
Wolfgang Weyrauch. Rozhlasová hra. Překlad dr. Andrej Smolka. Režie Vlado Štróbl.
Účinkují Ján Klimo, Ľudo Ozábala členové bratislavských divadel a RHS.
Natočeno 1967. Premiéra 2. 6. 1967 (Československo II, 19:45 h.). Repríza 20. 7. 1967 (Československo II, 16:00 – 17:00 h.).
Velká severní cesta 1/2 (1967)
Rozhlasové dramatické pásmo o plavbě, ztroskotání a zachránění posádky lodi Čeljuskin v roce 1934 připravil Karel Nešvera. Režie Petr Adler.
Premiéra 1. dílu 17. 7. 1967 (Praha, 19:45 – 20:45 h.), 2. dílu 24. 7. 1967 (Praha, 19:45 – 20:45 h.). Repríza 2. dílu 8. 11. 1969 (Praha, 22:00 – 23:00 h.).
Obsah: 1. Ztroskotání – 2. Vlast na ledové kře.
Klementina (1969)
Jiří Smutný. Rozhlasové hudební drama na námět Vercorsovy novely Zbraně noci (překlad Ludvík Kárl). Použité verše Vítězslav Nezval a Guillame Apollinaire. Hraje Orchestr rozhlasového operního studia, sólo na housle Jiří Bezděkovský. Hudební příprava J. Pokorný. Dirigent František Vajnar. Režie J. Stránský. Hudební režie F. Vrána. Zvuk M. Mareš. Střih J. Vašíček.
Osoby a obsazení: Klementina (Ivana Mixová), stará žena (Štěpánka Štěpánová), stará dáma (Jaroslava Procházková), Klaudie (Jadwiga Wysoczanská), první židovka / 4. svědkyně (Marcela Machotková), 2. židovka (Alena Míková), lodník Exu (Jaroslav Horáček), děda (Vladimír Jedenáctík), Amant, později státní podtajemník (Miroslav Frydlewicz), chlapec (Oldřich Lindauer), obhájce (Jindřich Jindrák), první svědkyně (Hana Hronová), druhá svědkyně / jiná žena (Libuše Salabová), třetí svědkyně (Věra Starková), policisté (Karel Kastner, Artuš Kalous, Artur Šviha), advokát-soudce (Jiří Němeček). Dále účinkuje Pěvecký sbor Čs. rozhlasu, sbormistr Milan Malý.
Natočeno 1969. Premiéra 5. 11. 1969 (Třetí program, 20:00 – 21:40 h.).
Lit.: anonym: Klementina (opera). In Wikipedia, b. d. (slovníkové heslo). – Cit.: (…)
Skončil soud nad ženou, která byla odsouzena k osmnácti měsícům vězení; advokát – bývalý soudce – vypráví její příběh.
Klementina pocházela z vesnice, z nejchudších poměrů. Již ve čtrnácti letech byla znásilněna bratrem Pavlínem, který ji pak odvedl do Marseilles a využíval k prostituci. Když se po pádu Francie roku 1940 její bratr zapletl do kšeftů a byl zabit, utekla Klementina do Paříže, kde se opět živila prostitucí. Tam poprvé viděla persekuci židů. Jeden večer strávila u lodníka Exua, a když se vracela domů – dávno po zákazu vycházení – byla zatčena. Nejprve ji drželi s jinými prostitutkami, ale když mezi nimi došlo ke konfliktu, přeložili ji do internačního tábora Drancy mezi politické vězeňkyně – ženy s muži v odboji, židovky a podobně. Brzy byla spolu s řadou z nich transportována do koncentračního tábora Ravensbrück. Za cesty v dobytčím voze se seznámila s jednou ze spoluvězeňkyň, Klaudií. Ale také ona, která se považovala za poslední z posledních, poznala své pravé poslání. Spolu s Klaudií pomáhaly nejrůznějším způsobem, hmotně i psychologicky, spolutrpícím ženám a staly i v táboře legendou. I když Klaudie později podlehla tyfu, zůstala Klementina svým spoluvězeňkyním oporou a dokázala zachránit mnoho životů.
Po válce a repatriaci byla dalšími ženami přivítána a začala vést spolek bývalých účastnic odporu nazvaný „Svépomoc“. Ale tento spolek začal později živořit a Klementinu vyčerpaly různice mezi členkami. Pokoušela se najít si zaměstnání, ale bez vzdělání a se špatnou minulostí se jí to nepodařilo; vrátila se k prostituci. Když hledala lodníka Exu, ten byl od války nezvěstný, ale ujala se přitom sedmnáctiletého chlapce, kterého vzala k sobě. Pasák, který ji chtěl vyštvat ze svého rajónu, na ni pohnal mravnostní policii, a když se bránila, neúmyslně rozbitým džbánem jednoho z policistů vážně zranila. Při soudu za ohrožování mravní výchovy mladistvých a ublížení na zdraví se sešla řada svědků na její podporu, avšak alespoň minimálnímu trestu přece jen neušla. (…)
Domov na prodej (1944)
František Havíř. Rozhlasová hra. Hudba Miloš Smatek. Režie Přemysl Pražský.
Osoby a obsazení: Jan Horák (Vítězslav Vejražka), Helena a Petřík, jeho děti (Alenka Kášová a Ivan Kubíček), jeho matka (Terezie Brzková), hlas otce (Bedřich Vrbský), 1. žena (Jarmila Vacková), 2. žena (Magda Kopřivová), kupci (Václav Vydra II., Zdeněk Podlipný), starý harmonikář (Emil Bolek), soudní vykonavatel (Ladislav Kulhánek), pan učitel (Jaromír Spal).
Natočeno 1944. Repríza 16. 1. 1945 (Praha, 20:20 – 21:00 h.).
Králův blíženec (1945)
Pohádka podle severských námětů. Napsala Cecilie Oborná.
Natočeno 1945. Premiéra 15. 1. 1945 (Moravská Ostrava, 16:40 – 17:00 h.) v cyklu Besídka mládeže.
Dobrý člověk (1947)
Božena Němcová. Dramatizace povídky Vladimír Simanov. Režie Josef Svátek.
Natočeno 1947. Premiéra 31. 1. 1947 (Praha III, 10:00 – 10:30 h.) v cyklu Rozhlas pro vyšší stupeň škol obecných.
Pan Čtyřblok cestuje (1947)
Vladimír Dvořák. Gramofonová revue.
Účinkují Pavla Vrbenská a Vladimír Dvořák.
Natočeno 1947. Premiéra 31. 1. 1947 (Praha II, 21:45 – 22:30 h.).
Ach, ty ženy! (1947)
Růžena Baťhová, Jiří Vasmut a Vladimír Pelikán. Rozmarná revue. Režie Oldřich Hoblík.
Průvodní slovo Vladimír Dvořák. Účinkují Artuš Kalous, Antonín Zíb, Jindra Hollmannová, Jiří Šrámek, Pavla Vrbenská, Josef Frič, Vojta Vojtěch Plachý Tůma, Ludmila Stambolieva, J. Kubásková Bartoníková a Sylva Langová.
Natočeno 1947. Premiéra 21. 5. 1947 (Praha II, 20:00 – 20:45 h.) v cyklu Pro dobrou pohodu.
Studovala jsem na americké koleji (1947)
Marie Jankovská. Přednáška.
Natočeno 1947. Premiéra 17. 8. 1947 (Praha II, 21:30 h- 21:45 h.).
