Studio N – Proč si Rakušan nechává nadávat (2024)
Připravil Filip Titlbach.
Hovoří analytik a redaktor Deníku N Jan Tvrdoň.
Natočeno 2024. Webová premiéra
Studio N: Proč si Rakušan nechává nadávat. In web Deník N, 21. 2. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu) – Cit.: Politik přijede do hospody a baví se s lidmi. To zní jako banální událost. Diskuzní tour předsedy hnutí STAN Víta Rakušana už ale měsíc zaměstnává prakticky všechna média v zemi a velmi pečlivě ji sleduje i politická konkurence. Deník N novou kampaň podrobně sledoval a mluvil o ní s řadou klíčových postav hnutí i celé koalice. Čeho chtějí Starostové v čele s Rakušanem dosáhnout? A proč jejich kampaň tolik vadí koaličním partnerům? (…)
O Papinovi 1/5 (2020)
Gabriela Magalová. Pohádky pro nejmenší. Dramaturgie Zuzana Kolmosová. Zvuk Tatiana Horváthová. Režie Laco Kerata.
Vypráví Lenka Libjaková.
Natočeno 2020. Premiéra 24. – 25. 12. 2020 (SRo Rádio Regina). Repríza 26. 1. – 1. 3. 2021 (SRo Rádio Junior); 31. 1. – 4. 2. 2022 (SRo Rádio Devín); 13. 6. – 17. 7. 2023 (SRo Rádio Junior); 28. 8. – 1. 9. 2023 (SRo Rádio Devín).
Pozn.: Každá bytosť by mala mať niekoho, koho môže mať rada a kto môže mať rád ju. Aj keď je to len prázdny kartón od vajíčok. Hlavu má z novinovej čiapky, ruky a nohy zo škatuliek od liekov. Pre každého je to len hromádka vytriedeného papiera. Iba Martin v nej vidí niečo viac. A keď to niečo začne rozprávať a Martin mu otvorí kartónový kabátik, nájde v ňom biť srdiečko. (anotace)
Obsah: 1. Nový kamarát – 2. Papinovi treba pomôcť – 3. Premena. – 4. Festival – 5. Hviezda.
Vlevo dole – Neumětelové a přizdihráči. Školství je obětí vládního konfliktu (2024)
Další hádky ve vládě kvůli rozpočtu rezortu školství. Ministr školství Bek (STAN) to schytává od koaličních partnerů za své údajné politické neumětelství. Připravili Václav Dolejší a Lucie Stuchlíková.
Natočeno 2024. Webová premiéra 21. 2. 2024 (Seznam Zprávy, 12:00 h.; 41 min.).
Lit.: Dolejší, Václav – Stuchlíková, Lucie: Vlevo dole: Koalice si našla klacek na vzpurný STAN. In web Seznam Zprávy, 21. 2. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Víc peněz pro školství, které opakovaně žádá ministr Mikuláš Bek z hnutí STAN, rozděluje vládu – hádají se hlavně koalice Spolu a Starostové. Jak je možné, že koaliční konflikt se vede kvůli vzdělávání, které Fialův kabinet ve svém programu označuje za klíčovou prioritu?
Důvody ve svém podcastu Vlevo dole hledají političtí reportéři Seznam Zpráv Václav Dolejší a Lucie Stuchlíková.
„Určitě významnou roli hraje fakt, že Starostové zrovna jedou vlastní kampaň, kde se vymezují vůči vládě s tím, že už nechtějí hrát při zdi. Takže ostatní jim to teď dávají lidově řečeno sežrat – ať nejprve něco předvedou na školství a teprve pak žádají o víc peněz,“ popisuje Dolejší atmosféru ve vládě.
A přidala se i šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Ministrův styl přirovnala k hnutí ANO – podle ní Bek pořád jen žádá o peníze navíc, místo aby dělal opravdové reformy, soustředil se na obsah a zlepšoval kvalitu vzdělávání. (..)
{Bílá voda v Městském divadle Brno} (2024)
Reportáž o dramatizaci románu Kateřiny Tučkové Bílá Voda, kterou v režii Doda Gombára uvede Městské divadlo Brno, připravila Iveta Novotná. Dramaturgie Alena Blažejovská.
Hovoří režisér Dodo Gombár, autorka Kateřina Tučková a herečka Markéta Sedláčková.
Připravilo Brno v roce 2024. Premiéra 24. 2. 2024 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 15 min.).
Lit.: Novotná, Iveta: Dramatický příběh o ženách, víře a zlu ožívá na prknech Městského divadla Brno. In web ČRo Brno, 21. únor 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Brněnská rodačka Kateřina Tučková patří v současné době mezi nejlepší a nejprodávanější české spisovatelky. Na její poslední román Bílá Voda čekali čtenáři deset let – autorka procházela archivy, studovala materiály, mluvila s pamětníky a také pobývala v klášteře.
Bílá Voda vyšla v roce 2022 v nakladatelství Host a spisovatelka v ní na téměř sedmi stech stránkách rozvíjí fiktivní příběh Leny Lagnerové, která se do kláštera v Bílé Vodě přijela ukrýt před vlastní minulostí, a také odhaluje skutečné osudy řádových sester, které byly v rámci Akce Ř internovány ve sběrných klášterech v pohraničí, říká autorka Kateřina Tučková. (…)
„Jádro knihy tvoří dvě důležitá poselství. Tím prvním je připomínka perzekuce ženských řeholních řádů. Je to upozornění na to, jak se minulý režim snažil zbavit celé náboženské otázky a vymýtit víru mezi normálními lidmi. Druhé téma pak připomíná činnost moravské podzemní církve kolem tajného biskupa Felixe Davídka, který začal světit ženy na katolické kněze z toho důvodu, aby mohly pomáhat lidem v krizových životních situacích, jako bylo například období internace nebo období věznění. Do těchto míst totiž nemohli přicházet muži, tedy ani kněží.“
Kateřina Tučková našla velkou inspiraci v příběhu Ludmily Javorové, která byla v 70. letech biskupem Felixem Davídkem jako první žena tajně vysvěcena na jáhna a později i na římskokatolického kněze. Účelem jejího svěcení bylo právě zajistit duchovní služby v ženských věznicích a pracovních táborech. Osud Ludmily Javorové se v románu zrcadlí v postavě sestry Evaristy. Tu v divadelní inscenaci hraje Markéta Sedláčková: „Románová Evarista je kombinací osudů více lidí. Není to tedy jen osud paní Javorové, Evarista zažívá i další příběhy. Kromě toho, že se stane knězem, skončí také ve vězení, je znásilněná, narodí se jí dítě, které jí pak vezmou… Je tedy románově složitější. Je ale velká zodpovědnost pokusit se ztvárnit takovou obdivuhodnou bytost.“ (…)
„Při povídce řeč vol prostou“ (1978)
Pásmo k 95. výročí smrti A. V. Šmilovského. Připravila Dagmar Hubená (za použití studie, kterou napsal Eduard Petiška). Režie Oldřich Hoblík.
Účinkují Miroslav Doležal, Zdeněk Ornest, Josef Velda, Jan Kanyza, Radovan Lukavský, Zdeněk Kutil, Jiří Suk, Vladimír Hlavatý a Josef Chvalina.
Natočeno 1978. Premiéra 22. 6. 1978 (Vltava, 11:30 – 12:30 h.).
Lit.: dh: Při povídce řeč vol prostou… In Rozhlas 26/1978 (12. 6. 1978), s. 4 (článek).
Zapalovač (1974)
George Predeki. Rozhlasová hra. Překlad Zdena Němcová. Režie Julius Owidzki j. h.
Osoby a obsazení: František (Jaroslav Moučka), Mirek (Jaroslav Kepka), mistr (František Hanus), matka (Světla Amortová), Kulešová (Josef Walterová), první hostitel (Otomar Korbelář), druhý hostitel (Viktor Maurer), milicionář (Adolf Filip), poručík milice (Štěpán Bulejko), prokurátor (Václav Švorc).
Natočeno 1974. Premiéra 16. 10. 1974 (Praha, 19:30 – 20:10 h.).
Zámotek nití Ariadniných (2024)
Petr Pazdera Payne. Povídka. Připravila Ivana Myšková. Režie Jakub Doubrava.
Účinkuje Kryštof Bartoš.
Natočeno 2024. Premiéra 22. 2. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 28 min.).
Lit.: Mačas, Dominik: Ivan Matoušek, Vratislav Kadlec, Štěpán Kučera, Petr Pazdera Payne a Jan Sojka. Povídky současných českých prozaiků. In web ČRo 3 Vltava, 21. únor 2024 (článek). – Cit.: Jak mluvit o tom, o čem se nemluví? Jak porozumět sám sobě? Kdo řídí naše cesty do jinam? Jak volit bez vůle? Povídky českých prozaiků hledají odpovědi na zneklidňující otázky… (…)
Petr Pazdera Payne: Zámotek nití Ariadniných
Cestování je opouštění všednosti. Je to cesta do „jinam“, do mýtu, do snu. Jakmile se jednou vydáme na cestu, musíme počítat se všemi možnostmi a zapomenout na veškeré předpoklady. I když je totiž na začátku cesty jen neutěšené brněnské autobusové nádraží, na jejím konci můžeme naslouchat šumu mořských vln a křiku racků.
V reflexivních prózách Petra Pazdery Payna bývá ústřední postavou novodobý poutník a nejinak je tomu i v povídce Zámotek nití Ariadniných. Byť tento poutník hodlá urazit jen cestu z Brna do Prahy, ocitne se, takřka bez podílu vůle, v Budapešti a odtud pokračuje na jihovýchod, přes hory až po letovisko u Černého moře. Netuší, zda za to může pálenka, nepozornost nebo vyšší síly, které už dávno usilují o jeho integritu. Neví, zda jde o nehodu, nebo o výzvu. Jisté je jen to, že jde o řádně zamotanou cestu v povídce o pěti koncích, která vlastně nikdy nekončí… (…)
BáSnění Lucie Řehoříkové 1/5 (2024)
Překladatelka a někdejší ředitelka Českého centra v Kyjevě Lucie Řehoříková vybrala pětici básní autorů a autorek, kteří padli, jsou nezvěstní nebo stále bojují ve válce v Ukrajině. Připravil Petr Gojda.
Natočeno 2024. Premiéra 19. – 23. 2. 2024 (ČRo 3 Vltava, 7:50 h.).
Obsah: 1. díl: BáSnění Lucie Řehoříkové. Hlib Babič: Až si smrt sedne (2. díl: BáSnění Lucie Řehoříkové. Viktorie Amelina: Máme tři syny (3. díl: BáSnění Lucie Řehoříkové. Maksym Kryvcov: Kocour (4. díl: BáSnění Lucie Řehoříkové. Borys Humeńuk: Závěť. – 5.
Lit.: Gojda, Petr: Poezie přežila své autory. BáSnění Lucie Řehoříkové reflektuje dva roky od ruského vpádu na Ukrajinu. In web ČRo 3 Vltava, 21. únor 2024 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Překladatelka a někdejší ředitelka Českého centra v Kyjevě vybrala pětici básní autorů a autorek, kteří padli, jsou nezvěstní nebo stále bojují ve válce v Ukrajině.
Zákopová válka, dělostřelecké útoky, modlitby, ztracení synové, to jsou některé z motivů prostupujících pětici básní, které Lucie Řehoříková přeložila pro vltavské BáSnění v týdnu, kdy si připomínáme druhé výročí „šílené, drastické, genocidní“ rusko-ukrajinské války.
Připomeneme si tak čtveřici spisovatelů, jejichž tvorba se drasticky uzavřela – ať už je to Viktorie Amelina, která podlehla zraněním způsobeným raketovým útokem v Kramatorsku, Hlib Babič a Maksym Kryvcov, kteří padli v zákopové válce, či nezvěstný Boris Huměňuk. Čest jejich památce. Poslední díl je věnovaný Modlitbě s Arturem Droněm, novým hlasem ukrajinské poezie a básníkem, který na frontě stále bojuje.
Přečtěte si zbytek příspěvku »
Pád Gondolinu (2024)
Christopher Tolkien, J. R. R. Tolkien. Středozemě není nikdy dost… Kompletní audiokniha. Překlad Stanislava Pošustová-Menšíková.
Čte Aleš Procházka.
Natočeno 2024. Vydalo Tympanum, únor 2024 (1 CD MP3, celková délka 9 hod. 10 min). Ukázka k poslechu zde, doplňkový materiál pro lepší orientaci na cestě po Středozemi zde.
Pozn.: Jak se vyvíjel svět Silmarillionu, rekonstruoval z otcových zápisků Christopher Tolkien, jenž předkládá tři verze příběhu – od epického po mytologický.
Jeden ze stěžejních příběhů Středozemě. Jak se vyvíjel svět Silmarillionu, rekonstruoval z otcových zápisků Christopher Tolkien, který je opatřil i mnoha poznámkami a doplňujícími informacemi. J. R. R. Tolkien stvořil propracovaný svět, jehož kořeny sahají do hluboké minulosti. Pád Gondolinu pojednává o boji dvou nesmiřitelných mocností: Morgotha, který je vtělením zla, a Ulma, Pána vod. Morgoth usiluje o zničení města Gondolin, jež vystavěli Noldor, nejmocnější národ elfů, kteří se vzepřeli bohům a opustili bájný Valinor. Poutavý Tolkienův příběh promlouvá svým krásným bohatým jazykem. Při líčení zničení města cítíme zmar a smutek nad koncem neopakovatelné nádhery. Tolkien nás stále oslovuje, protože do jeho slov, myšlenek a vyprávění si promítáme sami sebe, vlastní myšlenky, city a prožitky… (anotace)
Labyrint 1/6 (1965)
Labyrint vědeckofantastických povídek, kterým nás provází Adolf Hoffmeister.
Natočeno 1965. Premiéra 1. dílu 15. 11. 1965; 2. dílu 22. 11. 1965 (Československo I, 9:25 – 9:55 h.), 5. dílu 13. 12. 1965 (Československo I, 9:25 h.).
Obsah: 1. Fantazie a věda (Ray Bradbury: Raketa. Překlad Jarmila Emmerová.) – 2. Čtenáři, autoři a čas (Clifford. D. Simak: Ztracená věčnost. Překlad Petr Pujman.) – 3. Definice a tradice (A. E. Van Vogt: Les. Překlad Petr Pujman). – 4. Skutečný příběh číslo jedna (Ray Bradbury: Město. Překlad Jarmila Emmerová.) – 5. Skutečný příběh číslo dvě (Robert Abernathy: Nerovný boj. Překlad Gerta Pospíšilová.) – 6. Skutečný příběh číslo tři (Frank M. Robinson: Labyrint. Překlad Vlasta Charvátová.) -
Lit.: anonym: Adolf Hoffmeister uvádí.. In Čs. rozhlas 47-1965 (9. 11. 1965), s. 16 (anotace)
