Miláčku, tabáky máš v troubě! (2014)

Přidal: Premek |

Červen 9, 2014

Martin T. Pecina. Fejeton.

Čte autor.

Natočeno 2014. Zveřejněno 8. 6. 2014 na webu Dýmkař.

Lit.: Pecina, Martin T.: Miláčku, tabáky máš v troubě!. In web Dýmkař, 8. 6. 2014 (text fejetonu + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je neděle, chvíli po obědě, a já přemýšlím, co ještě nabídnout té milé návštěvě, která se stále nemá k odchodu. A pak mě to najednou zničeho nic napadne, tak se usměju, odskočím si ladně do kuchyně, ale hned jsem zase zpátky a pokládám na stůj plný plech. „Berte si, ještě jsou teplé.“ „Co?“ „No přece tabáky. Právě jsem je vytáhl z trouby!“

Dámy a pánové, představuji vám další z řady pokusů člověka přečurat matku přírodu. Všichni jste už asi slyšeli o archivaci a zrání tabáků, ale tabák pečený v troubě pro vás bude možná novinkou. Jakže, v troubě? Ano, v troubě. Elektrické nebo plynové, je to docela jedno.

Ale vezměme to úplně od začátku, abych se nechlubil cizím peřím a nepřivlastňoval si cizí zásluhy. „Už jsi zkoušel ten pečený tabák?“ zeptal se mě významně Vorža na pondělním rauchensrazu. „Jaký pečený tabák?!“ vytřeštil jsem na něj oči… a nechal se zasvětit.

Je známo, že blahodárné účinky archivace tabáku se začnou hlásit o slovo již po třech nebo po pěti letech, ale v plné kráse se projeví někdy až po celé dekádě strávené kdesi v ponurém sklepě. Nuže, pečení tabáků nám slibuje dosáhnout velmi podobného účinku v řádu několika hodin! A to už rozhodně stojí za vyzkoušení, zvláště když experimentátoři na německých a amerických fórech hlásí převážně skvělé výsledky. U tabáků, které štípaly na jazyku, docilují mnohem jemnější chuti, a i směsi, které jim doposud vůbec nechutnaly, berou po upečení opět na milost. Autosugesce, nebo zázrak? To musíme vyzkoušet!

Princip rychlého staření tabáků je založený na velmi primitivním postupu. Neotevřenou, ještě zavakuovanou plechovku vložíte do trouby rozehřáté na sedmdesát až devadesát stupňů Celsia a grilujete ji tam asi dvě až tři hodiny, někteří extremisté doporučují i pět nebo šest. Následně necháte plechovku pomalu vychladnout a… voilá!, máte archivní tabák hotový.

Co se v zahřáté plechovce stane? Chemické procesy, které uvnitř probíhají, se dramaticky urychlí, jednotlivé chutě se rychleji spojí a prolnou a uzavřené prostředí vám zaručí, že se ani při vyšší teplotě nevypaří tolik potřebná vlhkost, zůstane totiž spolu s aromatickými oleji zapečetěná v obalu a při vychládání se znovu rovnoměrně absorbuje do tabákového listu.

Tento týden se mi v troubě značky Ikea vypotilo čtvrt kila tabáků anglického typu. Jedna už otevřená plechovka Huber English Balkánu, pečlivě zabalená v alobalu, jedna Virginia Honeydew flake od stejné značky a ještě padesátigramová plechovka MyMixture 965 od Dunhilla. Než si povíme, jaké jsou tabáky po upečení a rozkrojení, máme chvíli času zamyslet se nad tím, jestli podobná zkratka může opravdu fungovat, aspoň teoreticky.

Osobně moc nevěřím na jednoduchá a rychlá řešení. Zkratky málokdy fungují. Jistě, vystudovat práva v Plzni můžete i během letních prázdnin. Ale právníka to z vás asi neudělá. Maso na steak neošidíte, musíte tu blbou krávu nechat nejméně dva týdny odpočívat, abyste místo křehkého pupku nebo roštěnce nežvýkali gumovou podrážku. A pořádnou sušenou šunku musíte nechat viset aspoň rok, aby stála za to. A mám pocit, že ani grafický design se nenaučíte na třídenním rychlokurzu pořádaném Úřadem práce. Čas neošidíš. Ale přece jen — i kdyby se po upečení chuť tabáku zlepšila o dvacet procent, i kdyby se jen maličko uspíšil ten blahodárný proces, stojí náš pokus za to.

Na svém blogu The Briar & Leaf Chronicles má uznávaný blender G. L. Pease několik dobrých poznatků k opékání tabákových směsí. Vyplývá z nich hlavně to, že rychlostaření nedoporučuje. Pease říká, že zahřátí směsi tabák zákonitě změní, často k horšímu, jak to měl možnost posoudit na svém vlastním 2001 Odyssey. Naspídované biologické procesy a chemické reakce mohou probíhat nelineárně, čímž dojde k dramatickému posunu v chuti, směs může snadno přijít o svou vyváženost a komplexnost. Pokud už plánujete zapékat, spotřebujte tabák co nejdříve, uzavírá.

Zatím jsem měl možnost vyzkoušet aspoň Huber Balkan, kterého jsem v poslední době vykouřil poměrně dost a mám ho naučený. Pekl jsem dvě hodiny na devadesát stupňů, abych to napoprvé nepřehnal. Stařená verze ztratila trochu z čerstvosti a ostrosti, vůně zasyrova se posunula sladším, teplejším směrem, mírně se zakulatila. Tabák hoří velmi chladně, klidně, uhlík se snadno udržuje, ale to platí i pro čerstvě otevřenou plechovku. Chuť je výborná, jen si nejsem stoprocentně jistý, jestli se o ní dá říct, že je lepší. Asi budu muset udělat přímé srovnání při paralelním kouření ze dvou dýmek najednou. Je to stále výborný zážitek, i když je potřeba uznat, že archivní, asi pětiletý Huber, který jsem nedávno dokouřil, měl cosi navíc.

Kulinářské využití tabáku je nepochybně cenná zkušenost a mám v úmyslu v ní čas od času ještě pokračovat, abych dokonale vychytal správné kuchařské postupy a rozjel si v televizi vlastní kuchařskou show. Právě podepisuji smlouvu s Novou. Jirka Babica už je okoukaný, od přístího měsíce proto sledujte Pecinovy dobroty. A teď už musím běžet, někdo na mě volá…

Miláčku, jdu na pivo, tabáky máš v troubě, tak si je ohřej!

Podcast