Podle lingvistky Jany Valdrové, jedné z hostek podcastu MDŽ, umí být čeština sexistická, a to i přes to, že užívá tři rody. Problém podle ní nastává třeba v přílišném používání generického maskulina, tedy zahrnování žen pod mužské názvy osob.
Jana Valdrová připomíná, že studie jazykových laboratoří už dávno dokázaly, že když se mluví o poslancích, politicích, odbornících nebo expertech, trvá déle, než si lidé v takových pozicích představí ženu. „A má to i ekonomické dopady,“ upozorňuje lingvistka.
„Existují nabídky profesí, ve kterých se člověk může vyučit, třeba truhlář, tesař nebo automechanik. A dívku nenapadne ani ve snu, že by se mohla přihlásit na automechaničku,“ popisuje Jana Valdrová s tím, že to samé platí i opačně třeba pro povolání zdravotní sestry, kde pojmenování spjaté s ženským tvarem odrazuje některé zájemce o studium z řad mužů. (….)
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku