Na co všechno kluci nepřijdou (2014)

Přidal: Premek |

Červenec 4, 2014

Jiří Kratochvil. Pohádka. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Připravil ČRo Brno v roce 2014. Premiéra 28. 6. 2014 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 18:00 – 19:00 h.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Pohádka: Jiří Kratochvil – Na co všechno kluci nepřijdou. In web ČRo Brno, 26. 6. 2014 (článek ). – Cit.: Prozaik, esejista, dramatik, fejetonista. Narodil se 4. ledna 1940 v Brně, s kterým je stále (přestože dnes bydlí v Moravském Krumlově) spojen pupeční šňůrou: všechny jeho romány se odehrávají v Brně.

Absolvoval filozofickou fakultu, ale taky řadu dělnických profesí. První povídku publikoval ve čtyřiadvaceti, ale první knížka mu směla vyjít až v jednapadesáti (v roce 1991), pak rychle následovalo dalších dvanáct knih, osm vysílaných rozhlasových her a jedna inscenovaná divadelní.

Posbíral několik literárních cen (Toma Stopparda, Egona Hostovského, Karla Čapka, Českých knihkupců, Jaroslava Seiferta) a umístil své knížky i v zahraničí (Francie, Německo, Švýcarsko, Španělsko, Maďarsko, Slovinsko, Bulharsko), ale v českých knihkupectvích je budete velice obtížně shánět.

V 90. letech publikoval v nakladatelství Atlantis, od roku 1999 vydávalo jeho knihy nakladatelství Petrov. Tam také v roce 2001 vyšla fejetonistická kniha Brno nostalgické i ironické (rozhlasový cyklus byl natočen roku 2000), na podzim 2002 novelistický román Lehni, bestie! Následovala kniha Lady Carneval (2004) a druhé vydání Nesmrtelného příběhu (2005).

V roce 2006 publikoval v nakladatelství Druhé město román Herec, následovaly Brněnské povídky a román Slib. Roku 2010 přibyla kniha Femme fatale a roku 2011 sbírka povídek Kruhová leč. V dalších letech pak Dobrou noc, sladké sny a Alfa Centauri.

Kluci, ti přece potřebují vyzkoušet všechna zvířata. Začnou třeba u polní myšky a skončí až u černého mamuta. A když už jsme u toho mamuta, tak vám hned prozradím, jak to s ním vlastně je. Ale napřed písničku o mamutovi:
Mamut černý jako lesy
bloudil v noci, bloudil kdesi,
bloudil dlouho, bloudil více,
šli ho hledat, rožli svíce,
kolem tma a kapradí,
co když se nám nachladí?
Po takové písničce se proměníte v mamuta, ani nemrknete. Mamut má dlouhý kožich, dlouhý chobot a je větší než dva buldozéry. A to si jistě umíte představit, že takový mamut nesmí chodit po chodníku. A nesmí taky chodit po silnici, protože je moc pomalý a snadno by ucpal dopravu. A o střechách se už vůbec nezmiňuju, copak se sluší, aby se mamut promenádoval po střechách? Zjara mu vlezou do kožichu moli a tím pádem je po kožichu. Myslím, že už nemusím ani pokračovat. Být mamutem není vůbec žádná legrace. Totiž, je to legrace, ale pro ty moly v tom mamutím kožichu. A proto vám to radši ani nedoporučuju.