O čtvernohém království (2014)

Přidal: Premek |

Červenec 4, 2014

Jiří Kratochvil. Pohádka. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Připravil ČRo Brno v roce 2014. Premiéra 14. 6. 2014 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 18:00 – 19:00 h.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Pohádka: Jiří Kratochvil – O čtvernohém království . In web ČRo Brno, 13. 6. 2014 (článek). – Cit.: Prozaik, esejista, dramatik, fejetonista. Narodil se 4. ledna 1940 v Brně, s kterým je stále (přestože dnes bydlí v Moravském Krumlově) spojen pupeční šňůrou: všechny jeho romány se odehrávají v Brně.

Absolvoval filozofickou fakultu, ale taky řadu dělnických profesí. První povídku publikoval ve čtyřiadvaceti, ale první knížka mu směla vyjít až v jednapadesáti (v roce 1991), pak rychle následovalo dalších dvanáct knih, osm vysílaných rozhlasových her a jedna inscenovaná divadelní.

Posbíral několik literárních cen (Toma Stopparda, Egona Hostovského, Karla Čapka, Českých knihkupců, Jaroslava Seiferta) a umístil své knížky i v zahraničí (Francie, Německo, Švýcarsko, Španělsko, Maďarsko, Slovinsko, Bulharsko), ale v českých knihkupectvích je budete velice obtížně shánět.

V 90. letech publikoval v nakladatelství Atlantis, od roku 1999 vydávalo jeho knihy nakladatelství Petrov. Tam také v roce 2001 vyšla fejetonistická kniha Brno nostalgické i ironické (rozhlasový cyklus byl natočen roku 2000), na podzim 2002 novelistický román Lehni, bestie! Následovala kniha Lady Carneval (2004) a druhé vydání Nesmrtelného příběhu (2005).

V roce 2006 publikoval v nakladatelství Druhé město román Herec, následovaly Brněnské povídky a román Slib. Roku 2010 přibyla kniha Femme fatale a roku 2011 sbírka povídek Kruhová leč. V dalších letech pak Dobrou noc, sladké sny a Alfa Centauri.

Za čtyřmi řekami, pod čtyřmi horami, za čtyřmi železničními stanicemi a pod čtyřmi dešťovými mráčky bylo kdysi jedno království a v tom království chodili všichni po čtyřech nohách. Psi i berani, kočky i zajíci, veverky, myši, koníci-poníci a andulky ze škatulky, slimáci-pliváci a rorejsi-zahrejsi, lišky, vlci, ondatry, draci, dvořané, zámecká stráž, ševci a kloboučníci, selky a pastevci, trpaslíci a kouzelníci a samozřejmě i pan král. Popravdě řečeno, pan král nejraději a pan král nejvíce. Takové to bylo království, čtvernohé království, a taky se tam zpívala o tom písnička. Vlastně královská hymna:

Čtyři nohy mám, ty já nesundám.
Nosívám je stále s sebou, i když občas trochu zebou,
nosívám je v blátě, dešti, zamažou se, pak vyleští,
nosívám je na průvody, koukaj na ně sumci z vody,
nosívám je stále více, jsou to nohy, a ne plíce.
Čtyři nohy, čtyři nohy mám, ty já nesundám.
(úryvek)