O čtyřech čertech (2014)

Přidal: Premek |

Červenec 4, 2014

Jiří Kratochvil. Pohádka. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Připravil ČRo Brno v roce 2014. Premiéra 7. 6. 2014 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 18:00 – 19:00 h.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Pohádka: Jiří Kratochvil – O čtyřech čertech. In web ČRo Brno, 5. 6. 2014 (článek). – Cit.: Prozaik, esejista, dramatik, fejetonista. Narodil se 4. ledna 1940 v Brně, s kterým je stále (přestože dnes bydlí v Moravském Krumlově) spojen pupeční šňůrou: všechny jeho romány se odehrávají v Brně.

Absolvoval filozofickou fakultu, ale taky řadu dělnických profesí. První povídku publikoval ve čtyřiadvaceti, ale první knížka mu směla vyjít až v jednapadesáti (v roce 1991), pak rychle následovalo dalších dvanáct knih, osm vysílaných rozhlasových her a jedna inscenovaná divadelní.

Posbíral několik literárních cen (Toma Stopparda, Egona Hostovského, Karla Čapka, Českých knihkupců, Jaroslava Seiferta) a umístil své knížky i v zahraničí (Francie, Německo, Švýcarsko, Španělsko, Maďarsko, Slovinsko, Bulharsko), ale v českých knihkupectvích je budete velice obtížně shánět.

V 90. letech publikoval v nakladatelství Atlantis, od roku 1999 vydávalo jeho knihy nakladatelství Petrov. Tam také v roce 2001 vyšla fejetonistická kniha Brno nostalgické i ironické (rozhlasový cyklus byl natočen roku 2000), na podzim 2002 novelistický román Lehni, bestie! Následovala kniha Lady Carneval (2004) a druhé vydání Nesmrtelného příběhu (2005).

V roce 2006 publikoval v nakladatelství Druhé město román Herec, následovaly Brněnské povídky a román Slib. Roku 2010 přibyla kniha Femme fatale a roku 2011 sbírka povídek Kruhová leč. V dalších letech pak Dobrou noc, sladké sny a Alfa Centauri.

Ve starém Čertově mlýně, pod svahem Černého lesa, žili kdysi čtyři čerti. Jmenovali se Jáhel, Zvoník, Sáček a Falda. Jáhel měl rád jahelník anebo jahelnou kaši, Zvoník zvonil na cizí zvonky, Sáček nafukoval papírové sáčky a pak s nimi práskal a Halda měl zas nějaký moc velký kožíšek, visel mu pres kolena v takových záhybech čili faldech. Kromě toho, tihle čtyři čerti strašně rádi lezli po čtyřech. Honili se po střechách jako kočky a v zimě s oblibou padali do závějí, po hlavě a na všechny čtyři.

V Čertově mlýně mleli mouku a vůbec se počestně živili. Jednou týdně zapřáhli černočerné pekelné koně a posypali je bělostnou moukou, aby je nebylo poznat. Sami se také upravili: oháňku si zašili do náprsní kapsy, rohy schovali pod mlynářskou čepici a na kopýtka obuli takovou zvláštní botu, které se taky říká ortopedická. Pak už jen naložili pytle s moukou, práskli bičem a byli ve městě. (úryvek)

Povídky