Nikdo za to nemůže, Kapela (2014)

Přidal: Premek |

Listopad 25, 2014

Julio Cortázar. Dvě povídky argentinského spisovatele. Překlad Mariana Housková. Připravil Petr Gojda. Režie Hana Kofránková.

Účinkuje Jiří Hanák.

Natočeno 2014. Premiéra 24. 11. 2014 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 20 min) v cyklu Kabinet. Povídka Kapela byla reprízována 31. 12. 2014 (ČRo 3 Vltava, 7:50 h.) v rámci cyklu Hudební Silvestr 2014 a 29. 8. 2015 (ČRo 3 Vltava, 7:45 h.). Repríza 15. 6. 2017 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h) v cyklu Kabinet; 30. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.) ke 110. výročí narození autora.

Lit.: anonym: Julio Cortázar: Nikdo za to nemůže, Kapela. In web ČRo 3 Vltava, listopad 2014 (článek). – Cit.: Julio Cortázar je jedním z velkých zjevů latinskoamerické literatury. Kultovním dílem se stal jeho román Nebe, peklo, ráj z roku 1963, hlavní význam jeho díla však spočívá v povídkách. Povídky Nikdo za to nemůže a Kapela jsou vybrány z knihy Konec hry. Hra v sobě – podle Cortázara – nese nebezpečí. I běžná situace nás může vtáhnout do hry, v níž prohrajeme. Banální situace se ve vyprávění proměňuje ve fantastickou skutečnost, ruka ve svetru se změní v netvora.

Povídka Kapela nás vrhá do absurdní situace: vypravěč jde do kina, kde se dějí zvláštní věci. Ochotnické, vylhané a špatné představení mu náhle vyjeví pravou – a nepříliš lichotivou – podstatu jeho existence. Cortázarovy povídky jsou vždy poněkud tajemné a temné, svou zvláštní perspektivou jsou ale také neobyčejně vtipné.

Lit.: Mačas, Dominik: Rukopis nalezený v kapse, Konec hry, Boby a další povídky argentinského spisovatele Julia Cortázara. In web ČRo 3 Vltava, 30. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Každý jeho příběh sice začíná až neobyčejně všedně, v reáliích světa tak jak ho důvěrně známe. Stačí ale okamžik a tento obraz se nám začíná pozvolna rozostřovat. Sedm povídek Julia Cortázara uvádíme jeho k letošnímu 110. výročí narození. (…)

Julio Cortázar je jednou z hlavních postav boomu hispanoamerické literatury. Spolu s Carlosem Fuentesem, José Donosem, Gabrielem García Márquezem a Mariem Vargasem Llosou tvoří onu bájnou pětici autorů, jejichž romány objevily světu literární bohatství Latinské Ameriky.

Cortázar je stejně jako jeho souputníci autorem velkých románových děl, hlavní význam jeho díla ale spočívá v povídkách. Cortázar je totiž mistrem fantastické povídky, která má v Jižní Americe a konkrétně v laplatské oblasti nejen bohatou tradici, ale také ve 20. století čilý život – stačí zmínit o 15 let staršího Jorgeho Luise Borgese. Cortázar je Argentinec, který se narodil v Bruselu okupovaném Němci (26. 8. 1914) a zemřel v Paříži poté, co se na protest proti vojenskému režimu ve vlasti stal oficiálně Francouzem. Většinu života žil v Argentině, jinak na různých místech Evropy.

Hra a hravost se dá vztáhnout na celé dílo Julia Cortázara, pokud hravost považujme za širší alternativu humoru. Autorova lehkost vyprávění je zdánlivá, vše je pečlivě propočítáno, vypravěč je pečlivě vybrán. Smyslem Cortázarova psaní je vždy znejistit čtenáře – z obyčejných anekdot se stávají boje o život, nebo dokonce souboje o existenci a její smysl. Právě proto, že Cortázarovy povídky směřují od všedního, banálního, obyčejného, k meznímu, nadobyčejnému, existenciálnímu, jde tak trochu o hravý jazz 50. a 60. let, který swinguje k nečekaným akcentům, možná nečekaně temným rovinám, snad i k tangu. Vypravěč nás často ujišťuje, že se vlastně nic neděje, ale čtenář je veden k otázce: „Nic se neděje?“ a dále k jistotě: „Tady se něco děje, ale co?“. (…)

Dvě povídky ze sbírky Konec hry. Hra v sobě – podle Cortázara – nese nebezpečí. I běžná situace nás může vtáhnout do hry, v níž prohrajeme. Banální situace se ve vyprávění proměňuje ve fantastickou skutečnost, ruka ve svetru se změní v netvora. Povídka Kapela nás vrhá do absurdní situace: vypravěč jde do kina, kde se dějí zvláštní věci. Ochotnické, vylhané a špatné představení mu náhle vyjeví pravou – a nepříliš lichotivou – podstatu jeho existence. Cortázarovy povídky jsou vždy poněkud tajemné a temné, svou zvláštní perspektivou jsou ale také neobyčejně vtipné. (…)

Povídky