Kající Magdalény a Malá hochštaplerka (2015)

Přidal: Premek |

Březen 9, 2015

Egon Erwin Kisch. Dvě povídky pražského novináře. Překlad Jarmila Haasová-Nečasová. Připravila Marie Nováková. Režie Vít Vencl.

Účinkuje Ladislav Frej.

Natočeno 2015. Premiéra 9. 3. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h) v cyklu Kabinet. Repríza 18. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h) v cyklu Kabinet; 1. 4. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.

Lit.: anonym: Egon Erwin Kisch: Kající Magdalény a Malá hochštaplerka. In web ČRo 3 Vltava, duben 2016 (článek). – Cit.: Dvě povídky pražského novináře. Při psaní svých reportáží se řídil krédem: Reportér nemá tendence, nemá co ospravedlňovat a nemá stanoviska.

Ze všech velkých zjevů tzv. pražské německé literatury se E. E. Kisch sžil s českým prostředím nejpevněji a nejdůkladněji. Jinak to ani nebylo možné, vždyť pro legendárního „zuřivého reportéra“ se touha vše poznat, vše vyzkoušet, být pokaždé „při tom“ stala celoživotní náplní.

Kisch, pocházející z tradiční městské židovské rodiny, v níž se narodil 29. dubna 1885, byl dokonalým ztělesněním kosmopolity a dobrodružného světoběžníka. Stejně jako dokonale poznal pražské šantány a podsvětí (výsledkem jsou mimo jiné Pražská dobrodružství z roku 1920), pohyboval se v mocenských špičkách, objel svět, přičemž například v převleku za muslima putoval do Mekky, zlomil si nohu, když skákal z lodi do Austrálie, kam ho nechtěli pro jeho členství v komunistické straně pustit, v Dánsku se učil klaunem, pracoval jako potápěč, filmový statista atd. atd.

Po 1. světové válce, jíž se účastnil na srbské frontě, se v červnu 1919 stává členem Komunistické strany Rakouska. V létě 1920 se vrací do Prahy a sbližuje se s českou divadelní avantgardou kolem Emila Artura Longena a také s Jaroslavem Haškem. Z této doby (1921) pochází Kischova proslulá komedie Nanebevstoupení Tonky Šibenice. O rok později Prahu na více než deset let opouští a stěhuje se do Berlína. Tam působil jako dopisovatel Lidových novin a samozřejmě přispíval do řady dalších tiskovin. Po uchopení moci nacisty a požáru říšského sněmu v roce 1933 byl jako jeden z prvních zatčen, ale po intervenci československých úřadů musel být propuštěn – Kisch nikdy nepřestal být občanem ČSR.

Střídal pak Prahu s Paříží, zapojil se do činnosti německého antifašistického exilu, v uniformě interbrigadistů byl na frontě španělské občanské války. V prosinci 1939 znovu musí uprchnout, tentokrát již z Evropy – odchází do USA a pak se usazuje v Mexiku, kde působí v organizaci Svobodné Německo. V březnu 1946 se již těžce nemocný Kisch vrací do Prahy, znovu se plně zapojuje do žurnalistické činnosti. Plánovanou knihu o poválečném Československu však již nedokončil. Roku 1948 zemřel.

Pro povídkový cyklus Kabinet jsme vybrali texty z jeho Pražských dobrodružství, humorné i dojemné příběhy z pražské periférie i uměleckých kruhů.

Povídky