Velký modrý autobus a Slušně vychovaný chlapec (2015)

Přidal: Premek |

Duben 21, 2015

Etgar Keret. Povídky současného izraelského spisovatele. Překlad Tereza Černá. Připravil a režii má Petr Gojda.

Účinkuje Pavel Batěk.

Natočeno 2015. Premiéra 17. 4. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 19 min) v cyklu Kabinet. Repríza 17. 5. 2017 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 19 min) v cyklu Kabinet.

Lit.: Gojda, Petr: Etgar Keret: Velký modrý autobus a Slušně vychovaný chlapec. In web ČRo 3 Vltava, duben 2015 (článek). – Cit.: Etgar Keret se narodil roku 1967 v Tel Avivu rodičům, kteří přežili šoa. Spolu se svou manželkou, herečkou Širou Gefenovou, v Tel Avivu dodnes bydlí. Jeho knihy dosáhly velkého úspěchu a z mnohých se staly bestsellery v Izraeli i zahraničí. Česky vyšel Létající Santini a povídkový soubor Najednou někdo klepe na dveře.

Svým dílem se autor řadí mezi generaci mladých izraelských spisovatelů, kteří začali působit v polovině 90. let 20. století. Roku 1992 vydal svou první knihu Potrubí, jíž se však téměř nedostalo pozornosti. Až po úspěchu povídky Stesky po Kissingerovi si jí čtenáři všimli, a vyšla pak znovu v aktualizovaném vydání. Keret se stal autorem, kterého mladí izraelští spisovatelé napodobují, jeho styl je však nezaměnitelný. Patří mezi nejpřekládanější autory píšící hebrejsky. O jeho významu svědčí také to, že roku 2010 obdržel francouzský Řád umění a literatury. Od roku 1995 přednáší na katedře filmu na Telavivské univerzitě a na Ben Gurionově univerzitě v Negevu.

Styl Etgara Kereta je často charakterizován jako postmoderní, absurdní a černohumorný. Pracuje se současnými vyjadřovacími klišé, zpochybňuje vyprázdněné symboly a utahuje si z popkultury. Píše jazykem, jakým mluví dnešní obyvatelé západních měst a je pozoruhodné, jak se v něm nacházíme, navzdory předpokládané kulturní i zeměpisné vzdálenosti.

Průběh událostí je často líčen z pohledu dítěte nebo lidí, kteří se dostali na okraj společnosti. Je antirasistický, existenciální, píše o osamělosti, o nesnesitelném tlaku individualismu, o depresích a chudobě, o vztahu lidí na Středním východě k Americe, o ruských emigrantech v Izraeli, o televizi, prostě o tématech popisovaných odjakživa a přece dosud nepopsaných. Je to celkem smutné čtení o neřešitelnosti našich životů, obdařené neodolatelným a osvobodivým humorem, pramenícím v totálním pesimismu nad údělem člověka v globalizovaném světě.

Etgar Keret byl v Praze hostem festivalu Svět knihy a našel v Česku své překladatelky, které ho překládají z hebrejštiny. Jeho humor a pohled na svět je nám možná i proto blízký, že vychází z pocitu malého národa i jazyka mezi světovými suverény v politice i v kultuře.

Povídky