Chyťte se nebe! (2016)

Přidal: Premek |

Srpen 22, 2016

Magazín divokého západu. Večer krátkých povídek, amerických lidových písní a příběhů indiánek a kovbojek bez literární hodnoty se závěrečnou hrou aneb Americký sen pod českou peřinou. Použité texty Josef Škvorecký, Josef Eismann, Jan Skácel, Jaroslav Tafel, Ivan Vyskočil. Americké tradicionály, překlad Stanislav Mareš. Pořad sestavila Marie Nováková. Hudební spolupráce Tomáš Pergl. Režie Vlado Rusko.

Účinkují Jana Stryková, Michal Zelenka, Igor Bareš a Aleš Procházka.

Natočeno 2016. Premiéra 26. 8. 2016 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) v cyklu Pokračování za pět minut a Americký rok. Repríza 31. 12. 2016 (ČRo 3 Vltava, 12:00 – 13:49 h.); 19. 8. 2017 (ČRo 3 Vltava, 12:00 h.).

Lit.: Kamberský, Jakub: Dvě hodiny „pokleslostí“ na Vltavě. In Týdeník Rozhlas 39/2016 (recenze). – Cit.: Program Českého rozhlasu Vltava zaujímá v tuzemském éteru ojedinělé místo. Přináší řadu erudovaných kulturních pořadů a dosud nebyl poznamenán zhoubnou nemocí zvanou proudovost. Snad i pro své zdraví má sílu předkládat lačnému posluchači celoroční cykly, které se vysíláním táhnou jako červená nit. Stačí připomenout Britský, Španělský, Německý či Polský rok.

Letošní Americký rok vstupuje do poslední třetiny. Přinesl – a jistě ještě přinese – řadu pozoruhodných cyklů, inscenací, koncertů, povídek, komponovaných pořadů… Jedním z neobyčejných příspěvků bylo 26. srpna vysílané pásmo „pokleslých amerických povídek českých autorů“ Chyťte se nebe. Tento magazín Divokého západu připravila Marie Nováková, která vycházela z knihy Chyťte se nebe (vzpažte), vydané v roce 1968.

Posluchači měli možnost okusit představu amerického snu tak, jak si ji vybájili Josef Škvorecký, Jan Skácel, Josef Eismann, Jaroslav Tafel, Ivan Vyskočil, a pobavit se drobnými veršovánkami a inzeráty, rovněž pak překlady amerických lidových písní z pera Stanislava Mareše.

Michal Zelenka čte s patřičnou dávkou ironie a drží se ve správných mantinelech. Igor Bareš si četbu a příslušné role doslova vychutnává, na povrch se derou parodie švejkovského typu, nikdo by snad monolog úředníka nechrlil s takovou vervou. Aleš Procházka je zručný v popisných textech, jen Jana Stryková často příliš tlačí na pilu. Jde konkrétně o úvahu Jana Skácela, kdy otázky typu Kdo to byl Karel May pokládá jak vyrušující nevychované děcko. Největší problém lze najít v povídce Josefa Eismanna, kde představuje prababičku jako mladičkou frivolní dívku. Její herecký projev zde působí jako nechtěná parodie, přímo karikatura.

Hudební a zvuková koláž je velmi nápaditá, zazní tu zvuky štěkajících koltů, práskajících bičů, řada hudebních motivů z amerických westernů. Vrcholem celé kompozice byla pak hříčka Ivana Vyskočila O rodný ranč aneb Padni, padouchu. Herecké kvarteto je velmi funkční, zde naopak určité přehrávání Jany Strykové naprosto vynikne.