Hrázný (2017)

Přidal: Premek |

Září 12, 2017

Bianca Bellová. Povídka současné české autorky o životě v pohraniční vesnici, o samotě, odevzdanosti i o lásce a touze po blízkosti. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkuje Josef Somr.

Natočeno 2017. Premiéra 11. 9. 2017 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 29 min) v cyklu Moderní povídka. Webová repríza 16. 10. 2022 (ČRo 3 Vltava) v cyklu Současná povídka k úmrtí Josefa Somra.

Lit.: anonym: Bianca Bellová: Hrázný. In web ČRo 3 Vltava, 11. září 2017 (článek). – Cit.: Povídka současné české autorky o životě v pohraniční vesnici, o samotě, odevzdanosti i o lásce a touze po blízkosti. V podání Josefa Somra poslouchejte on-line.

I když jméno Bianca Bellová zní trochu exoticky, patří jedné z nejvýraznějších českých spisovatelek dneška. Za domnělou exotikou stojí hlavně autorčin balkánský původ a následný sňatek s britským hudebníkem. Bellová se ale narodila v Praze, kde dosud žije a živí se především překlady a tlumočením. Už v roce 2009 navíc vstoupila na literární scénu s knihou Sentimentální román. O dva roky později vyšel Mrtvý muž a za další dva roky novela Celý den se nic nestane. Vzornou časovou prodlevu dvou let porušila až s poslední knihou Jezero. Ačkoli jen o rok. A právě tato kniha byla výjimečná i z jiných důvodů. Bellové totiž vynesla všeobecné uznání a vítězství v anketě Magnesia Litera.

Kromě čtyř knih má ale Bianca Bellová na kontě řadu povídek. Jednou z nich je i text Hrázný, který vyšel časopisecky v magazínu Magnus. Zpověď jednoho muže z pohraničí přinášíme právě dnes.

Lit.: anonym: Bianca Bellová: Hrázný. Poslechněte si povídku v podání nezapomenutelného Josefa Somra. In web ČRo 3 Vltava, 16. říjen 2022 (článek). – Cit.: Ve věku 88 let zemřel herec Josef Somr. Během své kariéry ztvárnil nezaměnitelným způsobem desítky postav na divadelním jevišti, ve filmu i v rozhlase. Na Vltavě jeho mistrovství připomínáme povídkou Hrázný současné české autorky Biancy Bellové. O životě v pohraniční vesnici, o samotě, odevzdanosti i o lásce a touze po blízkosti (…).

Po absolvování brněnské JAMU působil Josef Somr (1934–2022) nejdřív v Českém Těšíně, pak v Divadle bratří Mrštíků v Brně, v Pardubicích a od roku 1965 stál na jevišti pražského Činoherního klubu, v roce 1978 přešel do činohry Národního divadla v Praze. Svou kariéru uzavřel na komorní scéně, v Divadle Viola. Objevoval se v rolích různého charakteru, kdy dokázal výrazně podtrhnout tragické i komické rysy ztvárňovaných postav (např. Porfirij – Zločin a trest, Gajev – Višňový sad, Blázen – Král Lear, Osip – Revizor, Isidor – Poprask na laguně, Bušek – Naši furianti). Ve filmu se výrazně prosadil už v šedesátých letech, stejně tak v televizi a v rozhlasových studiích (filmy Ostře sledované vlaky, Soukromá vichřice, Údolí včel, Žert, Smuteční slavnost, Radost až do rána, Tři veteráni, Slavnosti sněženek). Za své herecké mistrovství obdržel několikrát Cenu Thalie i Českého lva za přínos kinematografii. (…)

Povídky