Zpěvačka Josefína aneb Myší národ (1998)

Přidal: Premek |

Červenec 24, 2024

Franz Kafka. Povídka ze souboru Umělec v hladovění. Překlad Vladimír Kafka. Připravil Milan Šťastný. Účinkuje Jan Fišar. Režie Radovan Lipus.

Nastudovala Ostrava v roce 1998. Premiéra 22. 10. 1998 (ČRo 3 Vltava, 10:58 h.). Repríza 24. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Mačas, Dominik: Ortel, Umělec v hladovění, Venkovský lékař a další povídky Franze Kafky na Vltavě. In web ČRo 3 Vltava, 23. červenec 2024 (článek). – Cit.: (…) Mezi námi a texty Franze Kafky visí clona tisíců interpretací. Přešly už do kavárenských diskusí, učebnic i kulturního marketingu — a pouhé jejich množství v nás vyvolává sklon číst Kafku jako zvěstování, ne jako literaturu.

Germanista Jiří Stromšík píše, že na Kafkově způsobu vyprávění je na první pohled nápadné napětí mezi realističností detailu a ireálností celku. Realisticky založené postavy i prostředí vytvářejí v celku fantastický, až snově neskutečný obraz, odporující logice normálního myšlení a chování. Příčiny a původci akcí zůstávají neznámí, bez tváře, ale jisto je, že účinky těchto neznámých příčin a původců jsou zcela hmatatelné, že určují štěstí či neštěstí lidí — a všichni, vykonavatelé i postižení, se jim bez ptaní podřizují, ba vnitřně se s nimi ztotožňují. Model struktury s nepopsaným centrem je zřejmě součástí Kafkova způsobu myšlení a vnímání světa; najdeme jej totiž v zobrazování nejrůznějších námětů.

Nelze říci, že Kafka byl prorok, který „předpověděl“ koncentrační tábory, StB, devalvaci jedince a všechny možné slepé uličky moderního racionalismu — na to jsou jeho modely příliš obecné a mnohoznačné. Jako takové ale mají jednu přednost: zbystřují naši pozornost pro situace, v nichž takové jevy — ještě nerozpoznány — mohou vznikat, a to v monarchiích i republikách, mezi volnomyšlenkáři i konzervativci, mezi komunisty i demokraty. Kafkovy modely mohou být odhalující proto, že jsou tak neúplatně přesné a nestranné v zobrazení lidí, jací jsou, že neumožňují snadné a jednoznačné rozlišování na spravedlivé a nespravedlivé, na pachatele a oběti. (…)

Kdo ji neslyšel, neví, jaká je síla ve zpěvu. Nenajde se nikdo, koho její zpěv nestrhne. V čem ale spočívá ona mocná působivost. Je to jejím zpěvem? A vůbec – je to zpěv, co Josefína vyluzuje, není to jen pištění? (…)

Povídky