Ti, jimiž Hospodin pohrdá, Nečekaná překážka (2024)

Přidal: Premek |

Srpen 23, 2024

Oskar Baum. Dvě krátké prózy pražského německy píšícího spisovatele, ve kterých rezonují témata pronásledování židů a jejich konverze ke křesťanství. Překlad Ingeborg Fialová. Pro rozhlas připravil Dominik Mačas. Účinkují Richard Fiala a Zdeněk Hruška. Režie Jakub Doubrava.

Natočeno 2024. Premiéra 24. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 26 min).

Lit.: Mačas, Dominik: Povídky Oskara Bauma. Poslechněte si první české překlady próz slepého přítele Franze Kafky. In web ČRo 3 Vltava, 19. 8. 2024 (článek). – Cit.: Říká se o něm, že svá díla psal lehce, téměř bez korektur. V dětství přišel o zrak, ale nad svým osudem nikdy nenaříkal. Žil jako žijí jiní. Oskar Baum byl plzeňský rodák, pražský německy píšící spisovatel, varhaník, hudební kritik a blízký přítel Franze Kafky. Z jeho díla jsme pro vás vybrali patnáct povídek a drobných črt, z nichž naprostá většina byla do češtiny přeložena vůbec poprvé. (…)

Devítidílný cyklus povídek, který představuje dosud neznámou tvorbu německy píšícího českého spisovatele Oskara Bauma (1883–1941), je součástí Kafkovského léta na Vltavě. Kafka byl velmi blízkým přítelem Oskara Bauma a společně s Maxem Brodem a Felixem Weltschem tvořili nejužší jádro tzv. Pražského kruhu.

Oskar Baum se narodil v Plzni, kde také za dramatických okolností přišel o zrak. Od návratu z vídeňského internátu pro nevidomé v roce 1902 žil trvale v Praze. Zde se také seznámil s okruhem pražských německých literátů – Kafkou, Brodem a dalšími.

Traduje se, že Baum při jednom setkání s přáteli s velkým zanícením vyprávěl jeden ze svých příběhů. Max Brod ho zaznamenal těsnopisem a následně zveřejnil. Tak byl objeven Oskar Baum – spisovatel. Baum byl ovšem muž mnoha nadání, byl učitelem hudby a varhaníkem a také významným hudebním kritikem. Psal pravidelně do Prager Presse a dalších novin a časopisů, spolupracoval i s německým vysíláním Československého rozhlasu.

Český čtenář má k dispozici pouze nepatrný zlomek Baumova díla. Přeložen dosud není jeho stěžejní autobiografický román Život v temnotě, stejně tak i román Písmo, které nelhalo, za který byl vyznamenán československou státní cenou a řada dalších textů. (…)

V prvním vyprávění pronásleduje jedenáctiletého Leisera Grünsteina skupinka chlapců. Vyhrožují mu, posmívají se mu, chtějí mu ublížit. Leiser utíká, vysílen padá a vážně se zraní. V nemocnici pak přemýšlí nad tím, zda lidé, kteří páchají zlo, netrpí božím pohrdáním natolik, že potřebují mnohem větší lítosti než ti, jimž se zlo děje.

V druhé povídce Nečekaná překážka má ambiciózní právník Franz Friedich Eyn opravdu smolný den. Už jako mladý konvertoval ke křesťanství. Minulost si ho ale našla. Kvůli židovskému původu se s ním rozchází šéfova dcera a pro opuštění židovské víry mu nespadne do klína pohádkové dědictví po praprababičce.

Obě povídky byly inspirovány skutečnými příběhy a obě také vyšly ve 30. v Jüdischer Almanach v Praze. Ti, jimiž Hospodin pohrdá v roce 1937 a Nečekaná překážka v roce 1934. (…)

Povídky