Wir Werden (2015)

Přidal: Premek |

Leden 26, 2015

Rdeča Raketa ( = Maja Osojnik & Matija Schellander). Exkurz do světa pozoruhodného vídeňského vydavatelství God Records #2. Připravil Michal Rataj.

Natočeno v roce 2015. Premiéra 13. 2. 2015 (ČRo 3 Vltava, 22.00 h.) v cyklu Radioateliér.

Pozn.: Album Wir Werden bylo vydáno 15. 1. 2013.

Lit.: anonym: Wir werden. In Rdeča raketa, Wir werden (We will) (godrec11) is the second release of the viennese duo Rdeča Raketa (Maja Osojnik & Matija Schellander). Following Old Girl, Old Boy, a 40-minute electroacoustic improvisation recorded live in one piece and released as a tape by Mosz Records in 2010, Wir werden consists of two carefully composed pieces each spanning one side of the vinyl album, organically blending various electronic sound sources and field recordings with acoustic instruments like paetzold recorder, double bass and piano.

Opened and closed by spoken word lyrics, Wir werden deals with the past repeating, movements and their absence in front of systems appearing to be crumbling, relationships between people and their inner fears.

Lit.: Slabý, Z. K.: Rdeča raketa: Wir werden; Boris Hegenbart and 19 Artists: Instrumentarium. In web His Voice, 17.12.2012 (recenze CD). – Cit.: Rakouské God records se soustřeďují na zvukově komplikované záležitosti na formátu LP, jak o tom svědčí i dosavadní výběr muzikantů, participujících na jejich katalogu: Slobodan Kajkut, Weasel Walter nebo Peter Ablinger a jim podobní. Ostatně hned název prvního Kajkutova dvojelpíčka svědčí o tom, co je tu hlavní trend: Kompromis není možný.

A do tohoto hlukového pokusnictví se od prvního momentu vřazuje LP Wir werden dvojspřežení Rdeča raketa, tady Maji Osojnik, pověstné svým extrémním hokuspokusnictvím, které ještě jakžtakž držela na uzdě na CD Oblaki so rdeči (Jazzwerkstadt 2006), jež se však, jak slyšno, vystupňovává, a Matija Schellander, basista a elektronik, jehož spolupráce s Majou je dlouhodobá. Jde od samého počátku o střemhlavý zvukový nálet, drónující i pohřmívající, plný elektronického vzlínání a kolotání v hlukové stoupě, dranžírující, přemílající, vyzvánějící, holedbající se a ústící v ječivé kakofonii. Občas sice se oba dohodnou a zamíří do netýkavkové pitoresknosti a prubířsky si zašolichají nad klavírem, ale těkavé vazbení na ostří brusky nabude vrch a přejde i do druhé komprovizace Andere Menschen, kde nás ohromí rozcinkané změtení a devastující bombardování, propojené s dělostřelbou. Spirálovité smyčky se kříží s rolováním, drncáním a podpražním probíjením a toto zašifrované, prolongované a prohlubované krupobití nás vede k otázce, co tato zašifrovanost skrývá. Sdělení, že tito jiní lidé jsou nám nesrozumitelní, nepochopitelní a že následující zadrhnuté oťukávání, vedoucí k sotva slyšitelnémum pulzu a prošeptávaným hlasům, ztajemňujícím eventuální východiska, má znásobit nezřetelnost poselství? Rozvírané nůžky mezi potichnutím a tou nejrušnější vřavou má připomenout společenskou situaci? Na podobné otázky tu stěží najdeme odpověď. Ale třeba je jí pojmenování první čtyřvěté devastace: Budeme. (…)

Radioacustica, Radioateliér