Čajovna – Miřenka Čechová (2014)

Přidal: Přemek |

Březen 6, 2014

Hudba a styl nové generace. Hlavním hostem je tanečnice, choreografka a režisérka Miřenka Čechová. O Tantehorse a nové inscenaci Faith. Připravila a uvádí Kateřina Rathouská.

Natočeno 2014. Premiéra 4. 3. 2014 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h.; 60 min).

Lit.: -krs- (= Rathouská, Kateřina): (Ne)víra v balet, Depresivní děti v Marienbadu. In web ČRo 3 Vltava, březen 2014 (článek). – Cit.: Hlavním hostem úterní Čajovny byla tanečnice, choreografka a režisérka Miřenka Čechová, která je členkou skupiny Tantehorse a nedávno nastudovala společně s britskou tanečnicí a choreografkou českého původu Andreou Miltnerovou inscenaci s názvem FAiTH.

Jak se píše v anotaci, nový tanečně – výtvarný počin je především „o ztrátě víry v umění, jež nahradilo život, o nemožnosti přestat a nemožnosti zůstat. O kráse rozkladu, násilí drilu, o nesnesitelné přítomnosti a minulosti, jež nás vždy dožene.“ Projekt vznikal při rezidenčním pobytu Čechové v Atlas Performing Arts Center ve Washingtonu D. C., kde umělkyně pracovala už třikrát. Česká předpremiéra se konala za účasti německé kapely Bohren & der Club of Gore 29. ledna v rámci Festivalu Spectaculare; zmíněná skupina vytvořila k dílu hudební koncept. Od února uvádí FAiTH pražské divadlo Ponec.

„Celé představení je o propasti, melancholii, o momentu ztráty,“ doplnila svůj záměr Čechová. „Inspiračním zdrojem pro mě byl dokumentární příběh primabaleriny Národního divadla Tatiany Juřicové, která spáchala sebevraždu a která mě učila na pražské konzervatoři, když jsem procházela kritickým obdobím dospívání. Její příběh a osud ve mně pořád rezonují a paralely, které protínají oba naše životy, mě děsí. Z momentu poznání hluboké osobní krize a koloběhu přírody, v níž smrt je jen pouhá součást, vychází tohle představení.“

V druhé části pořadu představil Jakub Čermák ze souboru Depresivní děti touží po penězích kus nazvaný Loni v Marienbadu. Made in Czechoslovakia. „Chtěli jsme spojit estetiku filmu (Alaina Resnaise – pozn. aut.), tzn. francouzskou novou vlnu s vytříbenými záběry a určitou černobílostí, s estetikou ROH ubytoven v 60. letech, takže společné umývárny, snídaně s tukovými rohlíky a společné vycházky na promenádě,“ řekl k tématu režisér pro Českou televizi.

Radiodokument