Zvláštní zacházení 1/3 (2014)

Přidal: Přemek |

Březen 6, 2014

Historie Terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Birkenau. Rodinný tábor terezínských Židů. Před sedmdesáti lety, během jediné noci z 8. na 9. března 1944, zabili nacisté více než 3700 Židů z českých zemí. Byla to největší masová vražda čs. občanů v moderních dějinách. Připravil Adam Drda.

Vzpomínají přeživší z rodinného tábora: Anna Hyndráková, Erich Terner, Zuzana Růžičková, Jiří Steiner, Toman Brod, Anita Franková, Ruth Bondyová a další.

Natočeno 2014. Premiéra 1. dílu 9. 3. 2014 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h.; 30 min).

Obsah: 1. Rodinný tábor terezínských Židů v Osvětimi-Březince – 2. Sonderbehandlung – 3. Ti, kteří přežili.

Pozn.: Pod stejným názvem připravil Adam Drda dokument pro ČRo 3 Vltava v roce 2012 a jeho zkrácenou verzi pro ČRo Plus v roce 2013.

Lit.: -adr- (= Drda, Adam): Zvláštní zacházení (1/3): Rodinný tábor terezínských Židů v Osvětimi-Březince. In web ČRo, 9. 3. 2014 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V těchto dnech si připomínáme jednu z nejtragičtějších událostí moderních českých dějin: před sedmdesáti lety (v noci z 8. na 9. března 1944) zahynulo v plynových komorách více než 3700 lidí, obyvatel rodinného tábora terezínských Židů v Osvětimi Birkenau. Byla to zřejmě vůbec největší masová vražda československých občanů.

V září 1943 přijelo z ghetta Terezín do Osvětimi ve dvou transportech pět tisíc Židů z českých zemí. Dostalo se jim na tamní poměry nezvyklého přijetí: neprocházeli selekcí (tj. nebyli vražděni v plynových komorách ihned po příjezdu), nebyly jim oholeny hlavy, rodiny se nemusely rozdělit.

Všichni příchozí se dostali do sekce BIIb, jíž se začalo říkat Familienlager nebo terezínský rodinný tábor. Nepanovaly v něm lepší podmínky než v jiných sekcích, nicméně například děti směly přes den pobývat ve společném baráku, vyzdobeném kresbami na stěnách, kde se učily, hrály si.

V prosinci 1943 přibyl do rodinného tábora další terezínský transport, tentokrát národnostně smíšený. Členové osvětimského odboje zjistili, že obyvatelé BIIb mají v osobních kartách předepsánu šestiměsíční karanténu a poté Sonderbehandlung neboli „zvláštní zacházení“ – v nacistickém úředním jazyce se tím termínem označovalo zabití z rozhodnutí státních orgánů.

Těsně před tím, než „karanténní“ lhůta členům zářijových transportů vypršela, dostali příkaz napsat do Terezína korespondenční lístky s pozdějším datem. Poté jim Němci oznámili, že budou převezeni na práce a donutili je nastoupit do náklaďáků, které však zamířily k plynovým komorám. V noci z 8. na 9. března 1944 tak bylo zavražděno téměř 3800 čs. Židů.

Lidé z prosincového transportu v hrůze čekali, co se stane, až se i jim naplní vyměřený čas. V květnu 1944 dorazili do BIIb další vězňové z Terezína – a v červnu téhož roku proběhla v rodinném táboře selekce. Menší část Židů deportovali Němci na práci, zbývajících šest až sedm tisíc zplynovali během dvou nocí mezi 10. a 12. červencem. Dosud se přesně neví, proč nacisté rodinný tábor vytvořili.

V třídílném rozhlasovém dokumentu Zvláštní zacházení, který připravil Adam Drda, vzpomínají přeživší z rodinného tábora: Anna Hyndráková, Erich Terner, Zuzana Růžičková, Jiří Steiner, Toman Brod, Anita Franková, Ruth Bondyová a další.

Lit.: -adr- (= Drda, Adam): Zvláštní zacházení (2/3): Sonderbehandlung. In web ČRo, 16. 3. 2014 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V těchto dnech si připomínáme jednu z nejtragičtějších událostí moderní české historie: před sedmdesáti lety – v noci z 8. na 9. března 1944 – zahynulo v plynových komorách více než 3800 lidí, obyvatel rodinného tábora terezínských Židů v Osvětimi Birkenau.

Tábor samotný představuje pro historiky dodnes záhadu: několik měsíců v něm žily celé rodiny včetně dětí, a něco takového se v Osvětimi nestávalo. Židé byli většinou zabíjeni hned po příjezdu transportu.

Nedochovaly se žádné písemné dokumenty, které by vysvětlovaly smysl tábora, jen osobní svědectví přeživších. Čím tedy tzv. „Familienlager! byl a jaký osud měli jeho obyvatelé? Tím se zabývá Adam Drda v trojdílném rozhlasovém dokumentu Zvláštní zacházení. Jeho druhý díl je věnovaný především zmíněné březnové noci.

Lit.: -adr- (= Drda, Adam): Zvláštní zacházení (3/3): Ti, kteří přežili. In web ČRo, 23. 3. 2014 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Třetí část rozhlasového dokumentu Zvláštní zacházení, který sleduje Historii Terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Birkenau, je věnovaný likvidaci tábora v červnu a v červenci roku 1944, dalším osudům těch, kteří tábor přežili, a pojednává také o dvou dalších velkých vraždách, k nimž došlo na počátku července 1944.

Radiodokument