Páteční večer – Lvov, haličská kulturní metropole, město dějinných zvratů (2014)

Ve Lvově, jehož kultura je polská, ukrajinská, židovská i rakousko-uherská, se setkáme se spisovatelem Jurijem Vynnyčukem, historikem Volodymyrem Vjatrovyčem a britským hudebním badatelem Michaelem Aylvardem, který nalezl a restauroval nahrávky slavného židovského music-hallu. Pořad připravili Alena Zemančíková, David Vaughan a Rita Kindlerová.

Natočeno 2014. Premiéra 23. 5. 2014 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 120 min). Repríza 17. 7. 2015 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.)  jako příspěvek k festivalu Měsíc autorského čtení, který se koná v průběhu července a kde letos budou hosty autoři z Ukrajiny; 2. 3. 2022 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večer na téma v době rusko-ukrajinské války.

Lit: Zemančíková, Alena: Lvov, haličská kulturní metropole, město dějinných zvratů. In web ČRo 3 Vltava, červenec 2015 (článek). – Cit.: Ve Lvově, jehož kultura je polská, ukrajinská, židovská i rakousko-uherská, se setkáme se spisovatelem Jurijem Vynnyčukem, historikem Volodymyrem Vjatrovyčem a britským hudebním badatelem Michaelem Aylvardem, který nalezl a restauroval nahrávky slavného židovského music-hallu.

Město Lvov, v době, kdy Halič patřila k habsburské říši Lemberk, ukrajinsky Lviv, je východní výspou středoevropské kultury. Pocítíme to už na nádraží, jehož dostavba v roce 1861 završila spojení mezi haličskou metropolí a Vídní. Středoevropsky působí i budova operního divadla, postavená vídeňskou firmou Fellner – Helmer, která v Praze například vystavěla Nové německé divadlo a na našem území například divadla v Karlových Varech a Jablonci.

Ulice, jejichž domy mají železné kované balkóny a ozdobné mříže, jsou zase podobné ulicím v Bratislavě nebo v Budapešti. A celé město bylo po staletí kulturně polské a i tento vliv můžeme vidět pouhým okem. Haličská fronta za 1. světové války hraje důležitou úlohu v Osudech dobrého vojáka Švejka. Švejk i jeho autor Jaroslav Hašek jsou na Ukrajině neobyčejně populární, jistě i díky výbornému ukrajinskému překladu.

Dnes je ovšem Lvov centrem ukrajinského úsilí o národní sebeidentifikaci – po roce 1990 zde byl vztyčen monumentální pomník Stepanu Banderovi a pojmenována po něm jedna z hlavních ulic. Ve Lvově bylo ovšem také přímo ve středu města vězení, v němž své vězně mučili stejně tak nacisté jako sovětská NKVD. V tomto vězení, dnes přeměněném na muzeum, se setkáme s historikem moderních dějin Ukrajiny Volodymyrem Vjatrovyčem.

Lvov je také centrem ukrajinské vzdělanosti – v barokní době tu působilo několik tiskáren, je to město knižní kultury. Také se zde narodilo několik významných evropských spisovatelů – Leopold von Sacher-Masoch, Stanislav Lem. Dnes tu žije a působí Jurij Vynnyčuk, pro kterého je Lvov nekonečnou inspirací a který v Pátečním večeru hovoří o minulosti i současnosti města.

Ve Lvově také žila hospodářsky i kulturně významná židovská obec, která měla i své hudební divadlo. Tento lvovský židovský music – hall cestoval po celém světě a při jeho pražském účinkování ho obdivoval například Franz Kafka – máme o tom zápis v jeho denících. Britskému hudebnímu badateli Michaelu Aylwardovi se podařilo najít a restaurovat některé hudební nahrávky lvovského divadla – uslyšíme je spolu s příběhem divadla, jeho impresária i britského objevitele.

Na příběhu města Lvova můžeme do značné míry poznat i pochopit problémy a rozpory ukrajinské historie, soužití s Poláky i s Rusy, kruté dějiny Ukrajiny, o jejímž jméně se vyprávějí dvě legendy. Jedna říká, že je to ta „země na kraji“ – na kraji Ruska, na kraji zájmu, na okraji pozornosti a péče. Druhá ale říká, že Ukrajina je „země ukrojená jako krajíc z božího chleba“. Ať tak či onak, příběh města Lvova nenechá nikoho na pochybách, že Halič i její metropole patří do Evropy, byť byly v minulosti součástí Polska, Ruska, Sovětského svazu a nakonec samostatné Ukrajiny.

Páteční večer o Lvově jsme vysílali u příležitosti čestného hostování ukrajinských spisovatelů na Měsíci autorského čtení v ukrajinském Lvově, polské (respektive slezské) Wrocławi a moravském Brně.

Ve Lvově se setkáme se spisovatelem Jurijem Vynnyčukem, historikem Volodymyrem Vjatrovyčem a britským hudebním badatelem Michaelem Aylvardem. Pořad připravila Alena Zemančíková, David Vaughan a Rita Kindlerová.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)