{Slunce naděje} (2014)

Přidal: Premek |

Květen 28, 2014

Reportáž připravil Janek Kroupa.

Natočeno 2014. Premiéra 28. 5. 2014 (ČRo 1 Radiožurnál, 12:30 h.).

Lit.: Kroupa, Janek – Viktora, Antonín: Marcel Wimmer trpěl rakovinou krve. Podlehl alternativnímu léčení Slunce naděje. In web ČRo 1 Radiožurnál, květen 2014 (článek + ukázky k poslechu). – Cit: Marcel Wimmer zemřel letos v lednu na rakovinu krve. Bylo mu 45 let. Typ jeho nemoci patří k těm obtížně léčitelným. S největší pravděpodobností by ale dnes byl stále naživu, kdyby se na sklonku jeho života překvapivě nezměnilo jeho uvažování.

Marcel totiž odmítl klasickou léčbu. Svým blízkým sdělil, že se dostal do společenství lidí, kde se uzdraví. Společenství si říká Slunce naděje. Zázračná „léčba“ nezabírala, Marcelovo tělo dál chřadlo, nemoc rychle postupovala. Marcel byl ale přesvědčený, že se léčí.

„Oni mu vysvětlili, že když se dostane tělem, bolestmi na totální dno, že se vlastně znova narodí a bude sám léčit lidi,“ vzpomíná Marcelova kamarádka Jiřina Dvořáková.

Marcelovy (sic!) rodiče ale přání svého nemocného syna nedokázali odolat. Začátkem roku ho odvezli do sídla spolku. Guru, který se jmenuje Jiří Suchý, prý nejprve Marcelovi vynadal za to, že navštívil lékaře. Marcelova reakce byla pozoruhodná, jakoby se mu opravdu ulevilo. Věřil, že se uzdravuje, i když mu ve skutečnosti zbývalo už jen pár dní života. Také jeho rodiče částečně uvěřili.

Po několika dnech se jim ze Slunce naděje ozvali znova: Marcel je už z osmdesáti procent zdráv, mají si pro něj co nejrychleji přijet. „Nám připadalo, že pospíchají, abychom ho odvezli. Potom jsme pochopili proč,“ vzpomíná Marcelův otec Jiří Wimmer.

„Když jsme ho vedli dolů po těch schodech, tak už jsme ho vlastně nesli. Dole jsem ho chtěl posadit na židli, ale on mi propadl na zem. To byl de facto konec,“ pokračuje Marcelův otec.

Marcel zkolaboval a už se neprobral. Odešel svým rodičům v rukách, bolestmi trpěl do poslední vteřiny. Umíral před domem, kde sídlí léčitelé, sekta či jak tomu říkat. Zkrátka Slunce naděje.

Marcelův příběh odstartoval pátrání Radiožurnálu, které běželo několik měsíců. Do Slunce naděje jsme nasadili člověka s fiktivní diagnózou, skrytým mikrofonem jsme mapovali všechny čarodějné rituály, které se odehrávaly.

Slunce naděje funguje ve skutečnosti jako firma. Je zaregistrována v obchodním rejstříku jako společnost s ručením omezeným. Sídlí nedaleko Veltrus u Mělníka ve statku, který je přestavován v mohutnou rezidenci.

Naše legenda zněla, že náš figurant, který je zdráv, sportovec pod trvalým lékařským, dohledem trpí nádorem v hlavě.

Jiří Suchý hned v prvním telefonátu požádal našeho figuranta, aby odložil klasickou léčbu u lékaře.

„Léčbu od doktorů bych se snažil trošku oddálit. Není to tak, aby to to… Tak já nevim, něco vymyslet, jakym stylem,“ instruuje po telefonu.

Prý si s nádorem poradí. Za dva týdny si na něj najde čas.

Na první seanci tedy přijel náš figurant do rozestavěného statku. Jiří Suchý, mohutný 34 letý muž už na něj čekal.

Zavedl ho do malé místnosti s velkým krystalovým kamenem, pohovkou a kancelářským křeslem, na kterém sedává sám mistr.

U seance vždy asistovala jeho žena, která se na léčbě podílela.
Vzájemně se oslovují něžně Jiřík a Jiťulka. Jiťulka neexistující nádor diagnostikovala a Jiřík pak mohl začít čarovat.

Při čarování Jiřík máchá rukama, tleská, luská a vede sám se sebou dialog. Tedy tak to vypadá pro nás obyčejné, on mluví s „universem“. Dozvěděli jsme se, že to není pouze vesmír:

„Každý člověk má duši, ta má pět těl a duší: fyzickou, esenciální, emocionální, x-faktorovou a volní duchovní. Ta volní duchovní je o přijímání energie,“ vysvětluje při sezení Jiří Suchý.

Po několika seancích léčitelé figurantovi oznámili, že je vše na dobré cestě. Nádor, který předtím Jiťulka „zabalila do pytlíčku“, se už prý zmenšil o dva centimetry.

Nastal čas, aby se Jiří Suchý zeptal „universa“, jakou si má účtovat odměnu.

„Jedna, dva, tři, čtyři… sedmnáct, osmnáct. Děkuju,“ vypočetl sazbu – 1 800 korun, s údajně léčivou vodou se cena vyšplhala na 3 500 Kč.

Jak Jiří Suchý reagoval, když se jej na jeho metody přijel Radiožurnál oficiálně zeptat? „Já neléčím, já dělám odblok a poskytuji poradenství,“ vysvětloval.

Marcela Wimmera zná, ale příběh, jak jsme jej popsali, se prý nezakládá na pravdě. Fakt, že má Radiožurnál jeho seance natočené a nahrávky jej usvědčují ze lži, jej zprvu zaskočil. „Já tam viděl výduť,“ reagoval, když se dozvěděl, že figurantovi zmenšoval nádor v hlavě, který ve skutečnosti neexistoval. Pak už jen opakoval, že nebude odpovídat a nakonec zabouchl dveře.

Čarování Jiřího Suchého působí komicky. Ovšem jen do té chvíle, než si člověk uvědomí, že jeho výsledkem může být i zmařený lidský život.

Onkolog a nyní poslanec Rostislav Vyzula (ANO) je ze své praxe zvyklý, že se pacienti obracejí na léčitele. Většinou to není nebezpečné. Výjimkou jsou ale podle něj ti, kteří – stejně jako Suchý – odrazují nemocné od klasické léčby. „Je to typická manipulace a poškozování pacienta. A je to nebezpečné,“ dodává Vyzula.

Radiodokument