Páteční večer – Jak to vidí děti z Papuy (2014)

Přidal: Premek |

Červen 17, 2014

Obrázky a vzpomínky z ostrova lidojedů. Do světa dětí i jejich rodičů v přímořském státě daleké Oceánie nás zavede doc. Martin Soukup. V pořadu dále hovoří antropologové prof. Leopold Pospíšil, Julie Grúzová a Martin Rychlík, kartograf Jan Daniel Bláha, cestovatel, etnograf a spisovatel Miloslav Stingl. Zápisky z cest čte Jaromír Meduna, z papuánských pohádek Andrea Elsnerová, Michal Zelenka a děti z DRDS: Josef Kaňka, Adam Snellgrove, Alžběta Synáčková, Agáta Faitová, Magdalena Podrazilová, Claudia Gutiérez, Oliver Procházka a Tobiáš Vacek. Připravili Marie Poláková a Martin Soukup. Režie Markéta Jahodová. Technická spolupráce Ivana Možná.

Natočeno 2014. Premiéra 20. 6. 2014 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 120 min).

Lit.: Poláková, Marie: Jak to vidí děti z Papuy – Obrázky a vzpomínky z ostrova lidojedů. In web ČRo 3 Vltava, červen 2014 (článek). – Cit.: U zrodu Pátečního večera Jak to vidí děti z Papuy – Obrázky a vzpomínky z ostrova lidojedů stála kniha Martina Soukupa Antropologie a Melanésaie z doby kamenné do kyberprostoru. Autor v ní reflektuje vývojové proměny sociální a kulturní antropologie a současně popisuje a interpretuje hlavní rysy melanéských kultur. (…)

Sleduje osudy významných antropologů, všímá si okolností, za nichž podnikli své terénní výzkumy, a tlumočí jejich interpretace nativních kultur. V pořadu Martin Soukup hovoří o kulturních změnách, které v současnosti probíhají ve státě Papua-Nová Guinea a snahách o ochranu přírodní a kulturní rozmanitosti. Papua Nová Guinea leží jižně od rovníku, severně od Austrálie a je tvořena východní polovinou ostrova Nová Guinea a přilehlými menšími ostrovy. Ostrovu dominuje centrální horské pohoří, jehož vrcholy dosahují více než 4000 metrů. Tři čtvrtiny ostrova pokrývá tropický deštný prales, zbytek je tvořen deltami řek a mangrovovými bažinami.

Také se můžete seznámit s výsledky výzkumu Martina Soukupa, který uskutečnil jak samostatně, tak ve spolupráci s doktorandkou Julií Grúzovou. Výzkumy se zaměřovaly na studium jedné lokální kultury prostřednictvím kreseb, jež vytvořily děti z místní základní školy. Příslušníci etnické skupiny Nungon, u níž výzkum probíhal, se zasloužili o vznik první chráněné oblasti na PNG, a to s programem na ochranu ohroženého stromového klokana. Ten zde přežil mimo jiné z důvodu, že je jeho konzumace z náboženských důvodů tabuizovaná. Výsledky výzkumu odhalují, jaké představy mají místní děti o vlastní kultuře, přírodě a její ochraně, o čem se jim zdá, co očekávají od budoucnosti a čím by chtěly jednou být. Také se zastavíme u rituálů, které se ještě na Papuy Nové Guinei odehrávají.

Ovšem kanibalismus už k nim zdá se nepatří. Také budete mít jedinečnou příležitost slyšet vyprávění slavného s antropologa světového významu Leopolda Pospíšila, emeritního profesora univerzity Yale, člena americké Národní akademie věd a držitele čestného doktorátu Karlovy Univerzity, který uskutečnil terénní výzkumy na Nové Guiney u Kapauků v padesátých a začátkem šedesátých let minulého století. Byl také prvním bělochem, kterého tato komunita spatřila.

Dalším hostem pořadu bude JUDr. et PhDr. Miloslav Stingl český cestovatel, etnograf a spisovatel, který osobně poznal řadu domorodých kultur a navštívil také Melanésii. Zpracoval své zážitky v četných knihách a na Nové Guineji se pohyboval pěšky. Antropolog Martin Rychlík nám přiblíží nativní umění a také se podíváme na mapy Nové Guineje s kartografem Janem Danielem Bláhou. Přijměte pozvání k vyprávění o Nové Guineji, která si dosud zachovává pověst jednoho z posledních divokých míst planety, kde ještě před několika desetiletími byl kanibalismus běžnou praxí. V pořadu se budeme věnovat historii poznávání ostrova a jeho obyvatelstva. Poznáme antropology a etnografy, kteří okusili tamější klima a žili mezi domorodci. Vylíčí nám prožitá dobrodružství a podělí se o nabyté zkušenosti.

Radiodokument