Čajovna – Himmlerova kuchařka (2014)

Přidal: Premek |

Září 4, 2014

Připravila a uvádí Kateřina Rathouská.

Hovoří Helena Beguivinová.

Natočeno 2014. Premiéra 2. 9. 2014 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h.; 59 min).

Lit.: -krs- (= Rathouská, Kateřina): Himmlerova kuchařka, Francouzská suita, Divadlo v Plzni. In web ČRo 3 Vltava, září 2014 (článek). – Cit.: Hlavním hostem úterní Čajovny bude překladatelka z francouzštiny Helena Beguivinová, která především představí román Himmlerova kuchařka.

Jeho autor Franz-Olivier Giesbert (nar. 1949) se podle tiskové zprávy nakladatelství Argo chtěl stát spisovatelem už od dětství a „coby devatenáctiletý mladík začal spolupracovat s literární rubrikou deníku Paris-Normandie. Zároveň na matčinu radu vystudoval práva, později ovšem studoval i žurnalistiku a stal se politickým novinářem v Nouvel Observateur, v němž posléze (po krátkém pobytu v roli zpravodaje v USA) získal post šéfredaktora. Jeho kariéra pokračovala ve vedení deníku Le Figaro a později týdeníku Le Point. V posledních letech je střídavě hlavní postavou několika kulturních, politických a ekonomických pořadů na různých kanálech France Télévisions.“ Za své beletristické knihy získal několik cen, Himmlerova kuchařka je v jeho tvorbě prozatím poslední (v roce 2013 ji vydalo nakladatelství Gallimard v Paříži).

Hrdinkou díla je žena ve věku 105 let jménem Róza, která se rozhodne „sepsat paměti, neboť měla vskutku pohnutý život. Její groteskní epopej vypráví o kuchařce, která se nikdy ničeho nezalekla.“ Čtenáře čeká „procházka dvacátým stoletím po Turecku, Provenci, Paříži, Spojených státech, Číně,“ vypravěčka „zažila první masakr Arménů, pronásledování Židů, bludy maoismu, mnohá dobrodružství včetně velkolepé večeře s otrávenými houbami, cestami se Simone de Beauvoir, bez výčitek stiskla spoušť svého Glock 17, vařila Himmlerovi i Führerovi.“ Další podrobnosti se posluchači dozvědí 2. září na Vltavě.

Kromě Himmlerovy kuchařky Helena Beguivinová promluví i o Francouzské suitě spisovatelky Irène Némirovské (1903 – 1942). Ta se narodila v Kyjevě v rodině židovského bankéře a po ruské revoluci odešla s rodiči do francouzského exilu. Zemřela v Osvětimi. Kniha měla mít podle jejího původního plánu pět částí, autorka však stihla napsat pouze dvě nazvané Červnová bouře a Dolce. Próza, která podle předmluvy nabízí „nelítostný portrét skleslé, poražené a okupované Francie“, vzbudila celosvětový ohlas.

Radiodokument