Jiří Terš – muž silného hlasu a křehkého srdce (2014)
Vzpomínkový pořad na rozhlasáka Jiřího Terše. Připravila Květa Bodollová.
V pořadu vzpomínali kolegové a přátelé Iva Kokešová (moderátorka ČRo Plzeň), Stanislav Jurík (moderátor ČRo Plzeň), Zdeněk Levý (ředitel ČRo Plzeň), Pavel Maršát (vedoucí oddělení programu ČRo Plzeň), Eva Vysloužilová (zakladatelka taneční školy a choreografka), Petr Handl (editor vysílání ČRo Plzeň), Kateřina Šmídová (zprávařka ČRo Plzeň), Miloš Skalka (diskžokej a moderátor), Jiří Blažek (redaktor ČRo Plzeň), Vladimír Bernášek (publicista a redaktor ČRo), Květa Bodollová (moderátorka ČRo Plzeň).
Připravil ČRo Plzeň v roce 2014. Premiéra 10. 9. 2014 (ČRo Plzeň, 11:15 h.; 50 min.) v cyklu Náš host.
Lit.: Bodollová, Květa: Jiří Terš – muž silného hlasu a křehkého srdce. In web ČRo Plzeň, září 2014 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ten obrázek býval stejný. Ať už bylo brzy ráno, poledne nebo večer. Procházíme zamyšleni kolem otevřených dveří číslo tři v přízemí rozhlasové budovy. Tady se chystají zprávy. A vy hned tušíte, že službu má Jirka, okamžitě totiž vámi projede jeho energie. „Nazdár, ahóóój, jak se máš, jak se daří, nezajdeme zas někdy na pivko?“ Hned se cítíme příjemně, máme dobrou náladu. On nás krásně přivítal a my odcházeli s úsměvem k mikrofonu. Tohle on s námi dokázal a nám to bude moc chybět.
Zpráva o tom, že zemřel v pátek 5. září nad ránem v Itálii, zřejmě na srdeční slabost, nás všechny ochromila. Jemu, který bohatě rozdával svoji energii, tak na překonání zdravotních potíží už nestačila.
Muž silného hlasu a křehkého srdce. V poslední době i křehkého zdraví
Měl rád společnost a rád si povídal. A taky byl spokojený, když jeho kamarádům chutnalo. Oslavil s námi své 48. narozeniny a těšil se na nový gril. Dva dny před odjezdem do Itálie nás opět pozval na zahradu. Byla to hostina u nového, ještě většího grilu. Chlebíčky, chuťovky, koláč, grilované maso. Jenom nás pozoroval a říkal: „Já když griluju, tak nejim, co si kdo dáte, co budete pít?“
Potom došlo i na poezii, Jiří mně recitoval Žáčkovu báseň. Takhle jsem ho neznala. Vyprávěl, vzpomínal, bavil nás. A tak jsme mu říkali: „Jiří, Ty seš šťastný člověk, máš krásnou zahradu a na ní taky Velký vůz. Vidíš ho?“ Podíval se na oblohu plnou hvězd a krásně se usmál. „Až se vrátím z Itálie, tak si to zopakujeme. Ten Velkej vůz tu s námi bude…“
Snad souhvězdí ještě spatřil i poslední noc v milované Itálii, v San Benedetto del Tronto.
Děkujeme všem, kteří jste projevili svou účast.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku