Daniel: Neměl jsem odvahu tajit, že jsem pedofil (2014)

Přidal: Premek |

Říjen 14, 2014

Připravil Lukáš Prchal. Rozhovor s protagonistou dokumentárního filmu Danielův svět.

Hovoří Daniel.

Natočeno 2014. Premiéra 13. 10. 2014 (Rádio Wave, 17:20 h.) v cyklu On Air.

Lit.: Prchal, Lukáš: Daniel: Neměl jsem odvahu tajit, že jsem pedofil. In web Rádio Wave, říjen 2014 (anotace + rozhovor + nahrávka k poslechu). – Cit.: V posledních letech vzniklo ve světě několik dokumentárních filmů, které se snažily postihnout silně tabuizované téma – pedofilii. Danielův svět (režie Veronika Lišková) je ale pravděpodobně prvním snímkem, který se nesnaží hlavní postavu maskovat a nepředstavuje pedofila jako pachatele trestného činu. Ukazuje Daniela, mladého muže, který se pokouší vyrovnat se svou orientací. Režisérce Veronice Liškové se podařilo natočit komorní film o jednom z nejvíce zamlčovaných témat ve společnosti a přitom k němu dokázala přistoupit citlivě, s nadhledem a humorem. Přinášíme vám rozhovor s protagonistou filmu Danielem.

Jak ses vyrovnával s uvědoměním, že jsi pedofil?
To byl dlouhodobý proces, který začal okolo mých jedenácti let, v té době jsem si to začal uvědomovat. Pak následovalo několik let, kdy jsem ten problém řešil spíš v sobě, vytvářel jsem si vnitřní svět, svět představ, svět sexuálních představ. A víc jsem to začal řešit až okolo jednadvaceti, kdy jsem si procházel psychickou krizí a cítil jsem, že se sebou musím něco dělat, abych mohl vůbec dál fungovat. V tu dobu jsem udělal několik věcí: nejprve jsem se zkontaktoval s jedním pedofilem po mailu a ten mi řekl základní rady do života. Pak jsem navštívil sexuologa, ke kterýmu jsem asi rok docházel na terapii, po roce jsme se shodli, že v terapii už dál pokračovat nemusím. A v té době jsem se taky registroval na stránky pedofilní komunity, kde jsem s těma lidma začal vystupovat a komunikovat a vyměňovat si s nima zkušenosti. Později jsem na těch stránkách začal působit v aktivnější roli, kdy jsem psal články a začal psát svoje názory. To byly věci, který mi pomohly se se sebou vyrovnat.

Co tvůj sexuální život a vůbec tvůj život do budoucnosti?
Co se sexuálního života týče, naučil jsem se ho za posledních patnáct let řešit masturbací a můžu říct, že moje sexuální uspokojení je na stejné úrovni důležitosti asi jako čistění zubů – je to něco, co se odbude deset minut před spaním, když je na to čas.

Co nejen rodina, ale i přátelé na tvé odhalení?
Můžu říct, že jsem měl až nezasloužený štěstí na reakce svýho nejbližšího okolí. Ani nevím, čím bych si to měl zasloužit, ale nikdo, komu jsem to o sobě řekl, mě neodsoudil, nikdo mi neřekl v podstatě nic negativního, nikdo se mnou nepřerušil kontakt. Rodina to vzala úplně skvěle, mezi přáteli mám lidi, kteří si o tom jsou ochotni promluvit, když se to zrovna hodí, a jsem za to dost rád.

Hodně lidí před tebou se bálo v tomhle filmu vystoupit před kamerou. Proč ty jsi na to přistoupil?
To je pro pedofila úplně normální, že nechce vystupovat pod svým jménem, nechtěj se tímhle způsobem odhalit, já to naprosto chápu. Možná je to i lepší způsob, protože tím, že já jsem takhle vystoupil, můžu to svoje okolí známých a přátel uvádět do nepříjemných situací, kdyby se jich někdo třeba zeptal, proč kamaráděj s pedofilem… Já jsem s vystoupením v tomhle filmu souhlasil, protože jsem se na to dlouhodobě připravoval, vystupoval jsem pod svým jménem na internetu, napsal jsem pár prozaických děl na tohle téma pod svým jménem, a hodně lidí to o mně vědělo. Takže jsem se už nemusel bát toho, jak na to někdo zareaguje, když mě uvidí v tomhle dokumentu.

Jak by se podle tebe mohl změnit pohled na vás pedofily díky tomuhle filmu? A co se pro to vlastně dá udělat?
Tak já nevím, jestli je nutný měnit pohled většinový společnosti nebo jestli to vůbec jde. Pro mě na tomhle filmu bylo důležitý, aby existoval nějaký materiál, který bude ukazovat pedofila, jeho život, a aby vůbec existoval materiál k tomuhle tématu pro lidi, který to zajímá nebo se jich to nějak dotýká – takže pro pedofily, kteří se s tím stále ještě vyrovnávají, pro jejich přátele, pro jejich rodiny. Jestli to může postupně měnit pohled většinový společnosti na tohle téma… myslím, že se ten proces už poměrně děje, ale je to proces dlouhodobý. Mám pocit, že je důležitý, aby na tohle téma měli náhled a mohli získat informace ti lidi, kterých se tohle téma dotkne.

Tím, že jsi vystoupil v tomhle filmu, by se dalo říct, že jsi vlastně hodně odvážný člověk…
Já si nemyslím, že bych byl odvážný člověk. Vlastně považuju za odvážné ty pedofily, kteří dokážou celý život nikomu neříct, co cítí, co prožívají. Já neměl odvahu takhle žít. Veřejně jsem o sobě prohlásil, že jsem pedofil, a do tohohle dokumentu jsem šel vlastně proto, že jsem srab…

Co absence žen pedofilek ve filmu?
To je komplikovaný, já sám jsem se na internetu setkal se dvěma pedofilkama. Pedofilek je v populaci podstatně méně, říkají to i sexuologové, je to asi biologicky daný. Nebo nemají pedofilky potřebu se s tím tolik vyrovnávat jako muži pedofilové, protože nemají problém být v kontaktu s dětma, v nějakém přátelském kontaktu. Pro ženy je to jednodušší a pro většinu pedofilů je právě tohle ten největší problém, který v životě řeší – jestli se k dětem vůbec můžou přiblížit. A proto možná nemají pedofilky potřebu vystoupit na veřejnosti.

Jaká byla zpětná vazba po zhlédnutí filmu?
Poměrně příjemná a hodně vstřícná. Několik lidí mi přišlo po promítání pogratulovat, že jsem do toho filmu šel. Vyjádřili mi svoje sympatie, přišli za mnou i lidé, kteří o téhle problematice nic nevěděli, a že jim tenhle film pohled na věc změnil – mělo to za následek to, že o tom začali přemýšlet, což byl pro Veroniku Liškovou účel. A já si myslím, že účel, pro který šla tenhle film dělat, splnila na výbornou.

Danielův svět bude mít oficiální premiéru v říjnu na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě a do kin přijde 22. ledna 2015.
Autor: Lukáš Prchal
Pořad: On Air | Stanice: ČRo Radio Wave