Rozděleni železnou oponou. Příběhy otců a synů 1/4 (2014)

Přidal: Premek |

Říjen 16, 2014

Železná opona nebyla pouze politickým termínem, byla realitou, která rozdělovala otce a syny. Sláva Volný st., rozhlasový novinář, a Sláva Volný ml. se naposledy viděli v roce 1968, kdy bylo synovi 12 let. Příběh přibližuje Ivana Denčevová.

Hovoří doc. Michal Stehlík.

Natočeno 2014. Premiéra 1. dílu 4. 10. 2014 (ČRo Plus, 21:10 h.; 30 min.) v cyklu Historie Plus. Repríza 1. dílu 2. 11. 2019 (ČRo Plus, 20:33 h.); 4. dílu 7. 12. 2019 (ČRo Plus, 20:33 h.).

Obsah: 1. Sláva Volný a Sláva Volný syn – 2. Jiří Gruša a Václav Gruša – 3. Jiří Němec a David Němec. – 4. Zdeněk Mlynář a Vladimír Mlynář.

Lit.: Denčevová, Ivana: Rozděleni železnou oponou. Příběhy otců a synů. In web ČRo Plus, říjen 2014 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pohled za ostnatý drát, na minové zátarasy a hlídací systém podél hranic přináší příběhy lidí, kterým železná opona rozdělila život. Železná opona totiž nebyla pouze politickým termínem, ale realitou, která rozdělovala otce a syny. Například Sláva Volný starší, rozhlasový novinář a komentátor, a Sláva Volný mladší se naposledy viděli v roce 1968, kdy bylo synovi 12 let.

Třídílný cyklus rozhlasových pořadů Rozděleni železnou oponou. Příběhy otců a synů vysíláme v Historii Plus poprvé 4. října a pak každou první sobotu v měsíci ve 21:10 hodin.

V první části představujeme Slávu Volného otce a Slávu Volného syna. Díl druhý je věnován otci, spisovateli Jiřímu Grušovi, a jeho synu Václavu Grušovi. A závěrečný díl pak filozofovi a psychologovi Jiřímu Němcovi a jeho synu Davidu Němcovi.

Železná opona není pouze termín z historie. Bylo to opevnění hranic komunistického Československa proti nepřátelům z tzv. imperialistického světa, tedy Rakouska a západního Německa, resp. s Bavorska. Vznikla po roce 1948 a život na ní ztratily stovky těch, kteří nechtěli či nemohli v komunistickém státě žít. Železná opona se navíc z hranic přenesla i do rodin a některé rodiny rozdělila, dá se říci, navždy.

Jaké jsou příběhy těch, kteří právě rozdělení rodin zažili? A do jakých historických souvislostí můžeme dané příběhy, každý z trochu jiného období, zařadit? Jak se měnila politika komunistického státu vůči kritikům v období normalizace, tedy v 70. a 80. letech?

Porozumění tzv. velkým dějinám je snazší prostřednictvím lidských příběhů. Všichni tři otcové, kterým se náš cyklus věnuje, byli intelektuály a také do značné míry symboly protikomunistických aktivit v období normalizace, byť jejich životní příběhy do té doby byly rozdílné.

Od nadšeného propagandisty Slávy Volného přes intelektuála „prvorepublikového“ střihu Jiřího Gruši až ke katolickému intelektuálovi, který byl spojovatelem tohoto světa s českým undergroundem, Jiřímu Němcovi.

Každý z příběhů, v němž došlo k rozdělení otce a syna, se odehrál v jiném časovém období normalizace, od období těsně po Pražském jaru, přes konec 70. let až k letům 80., kdy probíhala neblaze proslulá operace státní bezpečnosti, nazvaná Asanace.

Ve všech případech na území komunistického státu zůstali synové, jednomu bylo 12 let, druhému 4 roky a třetí byl dospělým, více než 20letým mužem. Oběti na obou stranách opony, oběti perzekucí komunistického režimu a potrestané děti těch, kteří byli danému režimu nepohodlní. To vše můžeme právě na těchto příbězích dokladovat.

V prvním dílu se věnujeme otci, rozhlasovému komentátorovi a novináři Slávovi Volnému a jeho synu Slávovi Volnému. Otec byl populárním redaktorem Československého rozhlasu, známá je jeho reportáž z Prahy obsazované okupačními vojsky 21. srpna 1968. Poté emigroval do Německa, kde pracoval až do své smrti v roce 1987 v Rádiu Svobodná Evropa. Syn se s ním naposledy viděl v roce 1968, tehdy mu bylo 12 let, a pak už se s otcem nikdy neviděli, tedy celých 19 let. Jaké perzekuce činil komunistický režim vůči synovi, i to zazní v daném pořadu. Možná nás to může vést i k úvahám, kdo za to byl zodpovědný, možná k otázkám o to palčivějším, že i my jsme rodiči a máme svoje děti.

Hostem ve studiu, který dané příběhy uvádí do historicko-politických souvislostí, je doc. Michal Stehlík a pořad připravila a moderuje Ivana Denčevová.

Radiodokument