Ohne Arbeit – keine Kolatschen (2014)

Přidal: Premek |

Říjen 16, 2014

Jak ovlivnila přítomnost českých řemeslníků, služek a jiných pracovníků z českých zemí Vídeň a nářečí, kterým se dodnes v rakouské metropoli mluví? Daniela Vrbová se vypravila do Vídně.

Hovoří Stefan Michael Newerkla, profesor západoslovanské jazykovědy na katedře slavistiky Vídeňské univerzity.

Natočeno 2014. Premiéra 22. 2. 2014 (ČRo Plus, 21:10 h.; 30 min.). Repríza 9. 8. 2014 (ČRo Plus, 21:10 h.).

Lit.: Vrbová, Daniela: Ohne Arbeit – keine Kolatschen. In web ČRo Plus, únor 2014 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Až do roku 1914 byla Vídeň obrovský magnet pro obyvatele rakouské, respektive rakousko-uherské monarchie, kteří sem přicházeli hledat práci a plnit si svoje sny.

Z českých zemí se do Vídně odcházelo po staletí, hlavní vlna českých řemeslníků, obchodníků, služek a kojných dorazila v druhé půli 19. století. Ale také studentů, vědců a umělců. Odhaduje se, že v roce 1900 žilo ve Vídni přes 100.000 Čechů. Někdy se uvádí i 200.000, přičemž to jsme pořád v rovině oficiálních odhadů – ty neoficiální mohou být ještě vyšší.

Česká komunita byla tehdy velice silná. Ba až obávaná, aby Vídeň neovládla. Dnes už je sice marginální, přesto stopy po její přítomnosti najdeme dodnes.

A právě stopám, které Češi po staletí zanechávali ve Vídni, a zejména v rakouské němčině, kterou se ve Vídni mluví, je věnována Historie Plus.

Pořadem zasvěceně provází Stefan Michael Newerkla, profesor západoslovanské jazykovědy na katedře slavistiky Vídeňské univerzity. Jako správný pedagog hodnotí znalosti habsburských panovníků o češtině a jejich komunikační úroveň.

Císařský dvůr totiž brzy pochopil, proč je důležité, aby i panovník uměl česky. Čeština fungovala jako jakási lingua franca ve slovanských částech monarchie. A ten panovník – lépe řečeno panovnice: šlo totiž o Marii Terezii – která se česky nenaučila, to alespoň nařídila říšským úředníkům.

Na Vídeňské univerzitě byla také založena úplně první bohemistika na světě. Krom toho se česky mohli učit i šlechtici a důstojníci na tzv. Tereziánu ve Vídeňském Novém Městě. A i ten, kdo neaspiroval na akademický titul nebo vyšší úřednický či důstojnický post, se mohl v češtině vzdělávat.

Školský spolek Komenský, založený roku 1872 ve Vídni, otevřel v roce 1883 první českou školu. Jejím cílem bylo nabídnout vzdělání dětem českých migrantů, aby si snadněji osvojily látku a později si díky vzdělání mohly najít lepší práci. S němčinou totiž ve vídeňských školách často bojovaly. Druhým cílem české školy byla pak samozřejmě hráz proti asimilaci.

Dějiny české školy ve Vídni i školského spolku Komenský jsou pohnuté a v pořadu Historie Plus nás jimi provádí historička Vlasta Valešová. Zavedeme vás i do dnešní české školy na Sebastianplatz 3.

Čeština ve Vídni, to nejsou ale jen vzdělávací instituce nebo soukromé kondice habsburským panovníkům. Čeština pronikla i do jazyka Vídeňanů a do jejich vlastních jmen. Důkazem je přísloví, které dalo název celému pořadu: Ohne Arbeit gibt’s keine Kolatschen.

Češtinu ale najdeme i v jiných oblastech slovní zásoby než jen v notoricky známé sféře gastronomie. Příklady v pořadu uvádí opět Stefan Michael Newerkla. A to si pište, že si je necucá z prstu. Po vídeňsku: Er zuzelt sie nicht aus dem Finger.

Radiodokument