Příběhy slavných – Markýz de Sade 1/5 (2014)

Přidal: Premek |

Prosinec 1, 2014

Markýz de Sade – francouzský šlechtic, prozaik, představitel libertinismu, autor řady pornografických, z části filozofických knih. Ale také zvrhlík a extentrik, jehož jméno se stalo synonymem zlomyslné smyslnosti a poživačné krutosti a dalo název zavrhované psychopatologické sexuální úchylce – sadismu. Autor Ivan Němec. Dramaturgie Helena Herbrychová.Režie Lukáš Kopecký.

Účinkují Martin Siničák a Jana Stefanka.

Nastudovalo Brno v roce 2014. Premiéra 1. – 5. 12. 2014 (ČRo 2 Praha, 9:30 h.; 5 x 12 min).

Lit.: anonym: Příběhy slavných: Markýz de Sade. In web ČRo 2 Praha, listopad 2014 (článek). – Cit.: Markýz de Sade (…) byl Zvrhlík, excentrik, pornograf, zlosyn a profesor zločinu. Někteří jej ale obdivovali a obdivují.

Zvrhlík, excentrik, pornograf, zlosyn a profesor zločinu. To jsou nejčastější charakteristiky francouzského aristokrata markýze de Sade. Jaký ale byl ve skutečnosti? Proč ho lidé obdivovali a obdivují?

Od jeho smrti právě uplynulo 200 let. Jméno markýze se stalo synonymem zlomyslné smyslnosti a poživačné krutosti. V počátcích moderní psychopatologie byla podle něj dokonce pojmenována jedna ze zavrhovaných úchylek – sadismus.

O životě markýze de Sade se vyprávějí kuriózní legendy, ve kterých se to hemží zkrvavělými oběťmi i mrtvolami, ve které se proměnily mnohé mladé dívky po nezřízených erotických orgiích a neslýchaných mukách. Přestože jeho temný odkaz většinou vzbuzoval obecný odpor, má dodnes své obhájce a vyznavače, a to nejen mezi některými spisovateli a umělci.

Obdivovatelé markýze de Sade

Jeho literární tvorbě se obdivoval Gustav Flaubert, který v ní viděl jeden z prostředků mravní výchovy. Znalost jeho knih považovali za nezbytnou Stendhal i Victor Hugo. Baudelaire ho nazýval „božským markýzem“ a tvrdil, že se k jeho „dílu musíme vracet, chceme-li poznat lidstvo a sestoupit až na jeho dno“.

Předchůce Freuda?

Vydání většiny svých knih se markýz de Sade nedočkal. Jeho tvorba, která byla v 19. století zasunuta do zapomnění, znovu ožila ve století 20. Znovu nadchla mnohé surrealisty, kteří v autorovi viděli předchůdce Sigmunda Freuda.

Znalci jeho díla dnes obvykle nechápou autorovu literární produkci jako pouhý amorální popis pornografických zvráceností, ale nacházejí v ní i výraz člověka revoltujícího proti nesvobodě, který různé formy erotismu popisuje v souvislosti s lidskou psychikou, a razí tak cestu moderní psychopatologii.

Pornograf nebo filozof?

Přesto, že se dílem pronásledovaného a často vězněného šlechtice vine převážně popis nejrůznějších sadomasochistických úchylek, nelze pominout pasáže filozofické. Ty jsou totiž nadčasové, a to zvláště pokud popisují člověka jako svébytného tvora živočišné říše.

Markýzův konec v blázinci

Markýz de Sade se v hrůzných letech Velké francouzské revoluce ocitl na krok od gilotiny. Po po mnohaletém věznění byl odstraněn do ústavu pro choromyslné, kde také zemřel.

Radiodokument