Historie Plus – Sakrální památky valašského Závrší (2014)

Přidal: Premek |

Leden 2, 2015

Drobné sakrální památky patří k neodmyslitelným prvkům české krajiny. Oblastí valašského Závrší, na pomezí Moravy a Slovenska, nás provede Petr Slinták a zdokumentuje jejich úspěšné obnovování.

Natočeno 2014. Premiéra 20. 12. 2014 (ČRo Plus, 21:10 h.; 30 min.). Ke stažení zde.

Lit.: Slinták, Petr: Sakrální památky valašského Závrší znovu ožívají. In web ČRo Plus, prosinec 2014 (článek + nahrávka rozhovoru). – Cit.: Drobné sakrální památky patří k neodmyslitelným prvkům české krajiny. V některých regionech se o ně dbá, jinde se rozpadají a příběhy s nimi spjaté pohlcuje čas.

Oblast takzvaného Závrší, ležícího na moravsko-slovenském pomezí, patří k těm, kde je možné se inspirovat. Příběhy sakrálních památek zde totiž postupně ožívají.

Když putujeme z Brumova do Valašských Klobouk, tak ještě před opuštěním městečka, nad nímž se vypínají zbytky středověkého hradu, můžete odbočit doprava.

Nenápadná zatáčka nás po okresní silnici dovede do kraje, kterému se na jižním Valašsku přezdívá „na konci světa“. Ne že by zde lišky dávaly dobrou noc, ale takzvané Závrší je skutečně svérázným koutem.

Malý region tvoří tři obce: Návojná, Nedašov a Nedašova Lhota. I když se dotýkají jedna druhé, samosprávně jsou na sobě nezávislé.

Co je spojuje, je římskokatolická farnost. Té vévodí kostel Nanebevzetí Panny Marie položený ve stráni nad Nedašovem. I on svědčí o tom, že se nacházíme v kraji zbožném a kulturním.

Ještě donedávna příchozí do Návojné vítala u cesty krásně vzrostlá hrušeň, na které byl připevněn obrázek s motivem Svaté rodiny. Takzvaná obrázková hruška byla po dlouhá desetiletí jakýmsi hraničním stromem Závrší.

Její krása vypovídala i o kráse tohoto kraje posazeného v jednom z bělokarpatských údolí. Nedávno byl, žel Bohu, tento strom pokácen. Musel ustoupit rozšíření hlavní silnice spojující Závrší z ostatním moravsko-valašským světem.

Příběh této hrušně popsal Aleš Naňák, místní patriot, který se dlouhodobě věnuje zkoumání lokální historie a příběhům drobných sakrálních památek. Jeho zájem byl nejdříve ryze nadšenecký, aby se nakonec stal součástí jeho pracovních aktivit.

I díky němu neprobádaných koutů historie valašského Závrší ubývá a lidé se mohou seznamovat s pozoruhodnými příběhy křížků, božích muk, soch světců nebo kapliček.

Jak je psáno v publikaci Památky Závrší, drobná sakrální architektura závršských obcí při porovnání s ostatními farnostmi děkanátu Valašské Klobouky v určitém pohledu vyniká.

Nalezneme zde například pět soch a dvě sousoší od různých autorů. Kamenný kříž v Návojné je pak s velkou pravděpodobností dílem významného regionálního kameníka Štěpána Minaříka.

Rozhovor s Alešem Naňákem, který se dlouhodobě věnuje zkoumání valašské lokální historie a příběhům drobných sakrálních památek. Petr Slinták se ho ptá, proč se zajímá právě o památky valašského Závrší a co je na nich nejzajímavější.

Též zdejší zvonice zděné i dřevěné si zaslouží pozornost, ale nejen ony. Kdejaký křížek ukrytý v houští či za humny venkovských stavení může být zajímavý nejen vzezřením, ale i příběhem, který jej provází.

I proto jsme s Alešem Naňákem jednoho dne vyrazili na prohlídku tří drobných památek, jejichž základů se místní historie dotýká. Tyto památky historii valašského Závrší vlastně dotvářejí, a uchovávají tak místní kulturní identitu.

Zároveň svědčí o tom, že zdejší obyvatelé mají živý zájem o lokální historii. Když se obrázková hruška u Návojné musela po neúspěšné snaze o její záchranu pokácet, parta místních patriotů tento akt nenechala na libovůli stavebních dělníků.

Vyrazila ke stromu s vědomím, že jeho konec musí být důstojný. Než byl svatý obrázek ze stromu opatrně sňat, muži před věkovitým stromem, který jej nesl, poklekli.

Pomodlili se podobně, jako se dodnes modlí lidé, kteří na Valašsku míjí další sakrální památky.

Radiodokument