Dobrá vůle – Marianne Golz: Byla jsem šťastná až do poslední hodiny (2015)

Přidal: Premek |

Březen 20, 2015

Příběh ženy, odsouzené nacistickým Sondergerichtem v Praze k smrti a popravené na Pankráci 8. října 1943. Ve vězení se platonicky zamilovala do vězně, který byl odsouzen ke stejnému osudu. Jejich milostné dopisy pašoval mezi celami asistent vězeňského fotografa – Čech, vězněný za lehkou hospodářskou činnost. Po válce část dopisů zveřejnil v knize Žaluji, kde popsal poměry na Pankráci během vlády nacistů. Dopisy svědčí o zoufalé touze po naději v době, kdy už žádná neexistovala. Pořad uvádíme v předvečer šestasedmdesátého výročí obsazení Československa nacistickým Německem. Připravil Jakub Šiška. Německý překlad motáků Jarmila Konrádová a Tomáš Černý. Mistr zvuku Roman Špála. Dramaturgie a režie pořadu Lenka Svobodová.

Účinkují Lucie Trmíková (Marianniny dopisy) a David Schneider (dopisy Richarda Máchy).

Natočeno 2015. Premiéra 14. 3. 2015 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.; 29 min). Repríza 21. 3. 2015 (ČRo Plus, 20:10 h.; 50 min.) v cyklu Dobrá vůle Plus; 12. 3. 2016 (ČRo 2 Praha, 18:30 h) k sedmasedmdesátému výročí obsazení Československa nacistickým Německem; 10. 3. 2018 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.); 17. 3. 2018 (ČRo Plus, 22:05 h) v cyklu Dobrá vůle Plus pod názvem Milostný příběh z Pankrácké věznice.

Pozn.: K sedmasedmdesátému výročí obsazení Československa nacistickým Německem uvádíme rozhlasovou rekonstrukci příběhu ženy, která byla popravena na Pankráci za svou pomoc židovským rodinám. Marianne byla ve 20. letech známou německou operní a operetní zpěvačkou. Její židovský manžel, novinář Hans, uprchl přes Polsko do Anglie a Marianne ho měla následovat. Její útěk se ale z okupované Prahy už nezdařil. Tady se připojila ke skupině, která pomáhala židovským přátelům získávat falešné doklady. Byli prozrazeni a většina z nich odsouzeni k trestu smrti. V pankráckém vězení, prostředím plném zoufalství a beznaděje, se ale Marianne rozhodla být ještě jednou šťastná. V motáku, poslaném mezi bramborami do sousední mužské cely, hledala novou lásku. Odpověděl Richard, rovněž čekající na smrt pod gilotinou… Jejich motáky jsou unikátním svědectvím o lásce, která neměla žádnou budoucnost. (anotace k repríze 2016)

Lit.: Šiška, Jakub: Milostný příběh z Pankrácké věznice. In web ČRo 2 Praha, březen 2015 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Příběh ukrytý v motácích. Láska dvou vězňů, kteří se nikdy nespatřili. Příběh ženy, která byla popravena na Pankráci za svou pomoc židovským rodinám. Uvádíme k 76. výročí obsazení Československa nacistickým Německem.

Po nástupu Adolfa Hitlera k moci uprchlo z Německa do Československa velké množství Židů a odpůrců nacistického režimu. Byli mezi nimi i Marianne a Hans Golzovi.

Problémová láska

Marianne byla ve 20. letech známou operní a operetní zpěvačkou. Hans byl novinářem, dopisovatelem francouzské agentury Mitropress. Jenže po 15. březnu 1939 už nebyla ani Praha bezpečným místem pro život.

Hans byl židovského původu, proto uprchl přes Polsko do Anglie. Marianne ho měla následovat, ale útěk se jí už nezdařil. Během protektorátu se připojila ke skupině lidí, kteří pomáhali svým židovským přátelům získávat falešné doklady a vyhnout se tak deportaci. Skupina však byla prozrazena a většina jejích členů odsouzena k trestu smrti.

Osud na Pankráci

V Pankráckém vězení, prostředím plném zoufalství a beznaděje, se ale Marianne rozhodla být ještě jednou šťastná. V motáku, poslaném mezi bramborami do sousední mužské cely, napsala, že ten, kdo jí odpoví, se stane jejím milencem. Odpověděl Richard, rovněž čekající na smrt pod gilotinou.

Motáky, které si Marianne a Richard v Pankráckém vězení navzájem posílali, jsou unikátním svědectvím o lásce, která neměla žádnou budoucnost.

Lit.: Svobodová, Lenka: Milostný příběh z pankrácké věznice. In Týdeník Rozhlas 2016 (článek).