Rádio Retro 1938 – 1945 : Čas strachu, čas odvahy (2015)

Přidal: Premek |

Březen 27, 2015

Cyklus pořadů k 70. výročí konce druhé světové války. Připravil Tomáš Černý.

Natočeno 2015. Premiéra od 13. 3. 2015. Repríza od 15. 3. 2019 (Rádio Retro, 0:00 h).

Lit.: Černý, Tomáš: Rádio Retro 1938-1945. In web ČRo, 13. 3. 2015 (článek). – Cit.: Český rozhlas uvádí při příležitosti nadcházejícího 70. výročí konce druhé světové války další výběr svých unikátních archivních nahrávek. Digitální stream obsahuje 28 hodin zpráv, projevů či reportáží z období od konce první republiky až po Norimberský proces. Vedle ucelených archivních snímků, z nichž mnohé nebyly v tomto rozsahu nikdy odvysílány, dostávají prostor také komentované kompilace – jejich autory jsou například Jiří Suchý nebo Stanislav Motl.

Program dalšího (už osmého!) Rádia Retro je sestaven nejen z archivních snímků někdejšího našeho rozhlasu a protektorátního Reichssenderu Böhmen, ale také ze snímků, které se před pouhými několika lety dostaly do archivu Českého rozhlasu z fondů Ministerstva zahraničních věcí. Jde přibližně o 700 gramodesek z produkce BBC, které se po válce ocitly v Praze. Jsou na nich jednak relace „Hlasu svobodné republiky“, ale také reportáže o našich stíhačích v Británii, o práci bombardovacích letců, pozemního personálu, projevy Jana Masaryka a podobně. Z Hlasu Ameriky pak promluví Voskovec a Werich, kteří ve svých zámořských relacích komentovali řadu událostí, včetně vyhlazení Lidic.

Rádio Retro rozkročené mezi lety 1938 a 1945, respektive 1946 nabídne více méně chronologický přehled událostí, a to už od X. Všesokolského sletu v červnu 1938, jehož dominantou byla scéna „Dobudujeme a ubráníme“. Reportérem byl statečný dr. Franta Kocourek a více než hodinová nahrávka plná emocí posluchačům nabídne dokonalý prožitek tehdejší atmosféry celé naší společnosti.

Velkou naději střídá pomnichovské zklamání, nastupuje okupace, heydrichiáda, Lidice a Ležáky, ze západu řeční Edvard Beneš, v Praze Emanuel Moravec. Válku na území Sovětského svazu připomíná v programu Rádia Retro pozoruhodný dvoudílný pořad „Cestou sněženek“, na jehož realizaci formou jakési expedice po SSSR ve stopách Svobodovy armády v roce 1965 zavzpomínají i tehdejší tvůrci. Uměleckou reflexi německé okupace zastupuje rozhlasová hra Jiřího Justa Klauni a vlastenci a rovněž literárně zachycuje události roku 1945 Deník z Hirošimy od japonského lékaře Mičihika Hačiji.

Poválečné návraty vězňů koncentračních táborů vrcholí emotivním rozhovorem ing. Josefa Cincibuse s lidickou ženou paní Jedličkovou, která na rozhlasové vlně žádá o pátrání po svém malém synovi, aniž tuší, že ten už tři roky nežije a neméně silným materiálem je záznam výslechu několika přeživších lidických dětí před norimberským tribunálem, o jehož činnosti a rozhodnutích informoval posluchače Československého rozhlasu zpravodaj František Gel.

Lit.: anonym: Unikátní nahrávky Rádia Retro připomenou období okupace a druhé světové války. In web Parlamentní listy, 12. 3. 2015 (článek). – Cit.: Rádio Retro 1938 – 1945 představí posluchačům unikátní nahrávky z rozhlasového archivu či z produkce BBC. Mnohé z nich se do vysílání dostanou v takto ucelené podobě poprvé. Digitální stream bude obsahovat 28 hodin zpráv, projevů či reportáží z období od Mnichovské dohody až po Norimberský proces. Rádio Retro startuje v pátek 13. března. Český rozhlas ho spouští jako připomínku 76. výročí vzniku Protektorátu Čechy a Morava a zároveň 70. výročí konce druhé světové války.

„Kromě ucelených archivních snímků dostanou prostor také komentované kompilace. Jejich autory jsou například Jiří Suchý nebo Stanislav Motl. Program již osmého Rádia Retro jsme sestavili nejen z archivních snímků rozhlasu a protektorátního Reichssenderu Böhmen, ale také z nahrávek, které se před pouhými několika lety dostaly do našeho archivu z fondů Ministerstva zahraničních věcí. Jde přibližně o 700 gramodesek z produkce BBC, které se po válce ocitly v Praze,“ uvedl náměstek generálního ředitele pro program a vysílání René Zavoral.

Na nahrávkách z produkce BBC jsou jednak relace „Hlasu svobodné republiky“, ale také reportáže o československých stíhačích v Británii, o práci bombardovacích letců, pozemního personálu či projevy Jana Masaryka. Z Hlasu Ameriky pak promluví Voskovec a Werich, kteří ve svých zámořských vstupech komentovali řadu událostí včetně vyhlazení Lidic.

„Rádio Retro nabídne chronologický přehled událostí, a to už od X. Všesokolského sletu v červnu 1938, jehož dominantou byla scéna „Dobudujeme a ubráníme“. Reportérem byl statečný Franta Kocourek a více než hodinová nahrávka plná emocí posluchačům nabídne dokonalý prožitek tehdejší atmosféry v celé naší společnosti,“ řekl dramaturg a moderátor Rádia Retro Tomáš Černý.

Rádio Retro zaznamenává období okupace, heydrichiádu, Lidice a Ležáky, projevy exilové vlády i válku na území tehdejšího Sovětského svazu. Silným materiálem je záznam výslechu několika přeživších lidických dětí před norimberským tribunálem nebo rozhovor s ženou z Lidic hledající své dítě.

Internetový stream Rádia Retro bude k dispozici na stránkách www.hrdina.cz, které budou po celý rok 2015 přinášet články, kvízy a ankety na téma hrdinství ve všech různých podobách a dobách. Kromě internetu je možné Retro naladit na DAB přijímači (pozemní digitální vysílání).

Obsah:

0:00 Dobudujeme a ubráníme!

Záznam reportáže dr. Franty Kocourka ze závěrečné sletové scény X. Všesokolského sletu v roce 1938. Emotivní výpověď nejen o reportérově brilanci, ale také o společenské náladě sklonku první republiky, která byla odhodlána bojovat za svou samostatnost a svobodu. Vysíláno 7.7.1938

1:11 Naše pěchota

Major generálního štábu Zdeněk Matoušek hovoří o československém pěchotním vojsku a propaguje základní prezenční službu jako neopakovatelnou a nenahraditelnou životní zkušenost mladých mužů. Vysíláno 7.9.1938.

1:22 Zahraničně-politický přehled

Nad situací Československa v době jeho ohrožení uvažuje dr. Hubert Ripka. Vysíláno 9.9.1938.

1:30 Výzva k podpoře Fondu na obranu státu

Obyvatele hlavního města oslovuje primátor Prahy dr. Petr Zenkl. Vysíláno 14.9.1938.

1:35 Projev ministra vnitra Josefa Černého

Řeč nad rakvemi devíti padlých četníků. Habartovská tragédie se udála 13. září 1938 a hovoří se o tom, že zde bylo spácháno jedno z největších zvěrstev osudného září 1938 v pohraničních oblastech Československa. Vysíláno 17.9.1938.

1:41 Provolání spisovatelů k zářijovým událostem 1938

O úloze spisovatelů v těžké době národa hovoří František Halas. Vysíláno 18.9. 1938.

1:52 Projev dr. Milana Hodži

Předseda vlády ČSR hovoří o plebiscitu a povstání v Sudetech. Vysíláno 18.9. 1938.

2:00 Karel Čapek oslovuje krajany v Americe

Dva spisovatelovy projevy ke krajanům v USA a Kanadě čte hlasatel Jelínek. Premiéra vysílána na krátké vlně do zahraničí, a to 19. a 20.9.1938.

2:08 Zprávy ČTK 21.9.1938

Zpravodajství o krizi ve střední Evropě a nátlaku na ČSR hlásí herec a legionář Zdeněk Štěpánek.

2:18 Výzvy ke klidu

V rozjitřené náladě druhé půle září 1938 vysílal náš rozhlas řadu vystoupení nejrůznějších osobností politického i kulturního života. Ke sportovcům promluvil sportovní reportér Josef Laufer, poslanec a předseda Dělnických tělocvičných jednot Leopold Vaverka a předseda Československé obce sokolské Stanislav Bukovský. Vysíláno 22.9.1938.

2:27 Mobilizace

Z vysílání mobilizační vyhlášky se dochoval jen jediný fragment ve slovenštině. Vysíláno v den, kdy republika vstoupila do branné pohotovosti, 23.9.1938.

2:33 O Mnichovu pro krajany

Na krátké vlně hovoří přes moře známý představitel krajanského hnutí Josef Martínek. Apeluje na krajany v Americe, aby se semkli a nadále udržovali tradici samostatného Československa. Vysíláno 23. 9.1938.

2:42 Projev ministra Vavrečky k Mnichovu

V době ohrožení Československa a sílících útoků ze strany Německa vzniklo ve vládě premiéra Milana Hodži ministerstvo propagandy a 16. září 1938 byl do jeho čela jmenován Hugo Vavrečka. Vysíláno 30.9.1938.

2:52 Mnichovská dohoda

Slovenský právník, československý politik a publicista dr. Ivan Dérer hodnotí a objasňuje situaci po Mnichovu. Jeden z nejemotivnějších proslovů na rozhlasové vlně. Vysíláno 30.9.1938.

3:17 Nedůvěra k peněžnímu systému v ČSR

Projev ředitele Městské spořitelny pražské Ferdinanda Mengera. Vysíláno 4.10.1938.

3:27 Abdikační projev prezidenta E. Beneše

Prezident zdůvodňuje národu své jednání a pohnutky, které ho vedou k tomuto činu. Vysíláno 5.10.1938.

3:40 Turistika v nových hranicích

Kam po Mnichovu na výlet nebo dovolenou? Jak využít krajinu okleštěného Československa? Úvahu na toto téma pronáší ministr železnic Jindřich Kamenický.

3:45 Přijímač, to je dárek

O Radiojournalu a rozhlasovém přijímači hovoří komik Vlasta Burian. Mimoděk vydává svědectví o náladě doby a podobě tehdejšího rozhlasového vysílání.

4:00 Posunutá hranice

Statisíce Čechoslováků se přes noc z 29. na 30. září 1938 stalo cizinci ve svých domovech. Během několika týdnů odešlo ze zabraných území v pohraničí téměř 350 tisíc Čechoslováků. Ti, kteří zůstali, se stali občany nepřátelského státu. Byl to podzim, který napsal mnoho dramatických osudů. Vlado Príkazský a Bronislava Janečková připomenou některé z nich. Natočeno 2012.

4:43 Co znamenají tři písmenka CPO? aneb Rozhlasová osvěta předválečné republiky.

5:12 Březen 1939

Výběr snímků z počátku německé okupace komentuje redaktor Václav Cibula. Natočeno 1999.

5:37 Jak se vysílá vyhlášení protektorátu

Vyprávění rozhlasového technika Karla Koníčka, který na Pražském hradě instaloval mikrofony, do nichž hovořil Joachim von Ribbentrop. Natočeno 1964.

5:41 Tomáš Černý: Wintonův vlak

Jeden anonymní britský úředník zrušil svoji dovolenou, aby mohl zachránit – jak dnes víme – 669 židovských dětí z protektorátu Čechy a Morava. V roce 2009 byl na počest sira Nicholase Wintona vypraven vzpomínkový Winton Train, který přesně po 70 letech vezl mnohé z těch, kteří cestovali do Anglie jako děti. Dva konkrétní příběhy zaznamenali Bronislava Janečková a Tomáš Černý. Natočeno 2009.

6:14 Povídání o žertovných situacích

Historky, které zažili E.Burian, V.Burian, B.Karen, A.Sedláčková, K.Poláček, K.H.Hilar, J.Holeček, J.Beneš a J.Laufer. Vypráví redaktor Kocourek, nikoli však reportér Franta Kocourek. Vysíláno 25.3.1939.

6:31 Den wehrmachtu ve vysílání pražského rozhlasu

aneb Nově objevené části legendární reportáže Franty Kocourka. Uvádí Jiří Hubička.

7:00 Tomáš Černý: Jen se nesmířit s ničím, co je nespravedlivé.

Zvukový portrét novináře, publicisty a rozhlasového reportéra dr. Franty Kocourka, který zemřel v Osvětimi 13.5.1942. Z archivních záznamů a dochovaných textů, z nichž mj. plyne, že dr. Kocourek se neváhal přít ani s německou cenzurou, připravil Tomáš Černý. Spolupracovali Bronislava Janečková, Josef Cincibus a Stanislav Motl. Natočeno 2012.

8:00 Nové státoprávní uspořádání

Projev státního prezidenta dr. Emila Háchy po okupaci a po vyhlášení protektorátu. Vysíláno 16.3.1939.

8:09 Rozdělování stravy potřebným

Reportáž ing. Josefa Cincibuse z rozdílení stravy občanům v obecním dvoře na Žižkově říšskou organizací NS (skupina Bayern). Vysíláno 23.3.1939.

8:18 O slávě živého slova

Úvaha novináře a rozhlasového reportéra dr. Franty Kocourka v den nástupu říšského protektora Konstantina von Neuratha. Vysíláno 5.4.1939.

8:35 My jedeme za poctivou prací

Reportáž dr. Franty Kocourka z Wilsonova nádraží v Praze, odkud odjíždí jeden z vlaků vezoucích na práci do Velkoněmecké říše české dělníky. Vysíláno 20.4.1939.

8:49 Slavnostní zahájení prací na první čs. dálnici

V úterý 2. května 1939 je na třetím kilometru budoucí trasy u Průhonic slavnostně zahájena stavba dálnice. V devět hodin vykonává sám generální ředitel GŘSD Ing. Václav Nosek první výkop. Na snímku je jeho projev.

9:00 Tomáš Černý: S úctou pěvci Máje

Několik záběrů z pozoruhodné reportáže o druhém pohřbu Karla Hynka Máchy 7. května 1939 vybral a s ing. Josefem Cincibusem komentuje Tomáš Černý.

9:30 Projev ke žním

Hovoří státní prezident dr. Emil Hácha. Vysíláno 16.7.1939.

9:36 Zahájení českého vysílání z Londýna

Na krátké vlně hovoří Jan Masaryk a otevírá každodenní program, jehož poslech je v protektorátu přísně zakázán pod trestem káznice nebo i smrti. Vysíláno 8.9.1939.

9:40 Edvard Beneš z Londýna

K bojovému odhodlání vyzývá exilový prezident na krátké vlně BBC. Vysíláno 19.9.1939.

9:50 Emanuel Moravec nad vojenskými plány

Domácí protektorátní propaganda v podání nejaktivnějšího představitele české kolaborace. Vysíláno 22.5.1940.

10:03 Stanislav Motl nad válečnými nahrávkami z archivu

Známý publicista a znalec historie si vybírá a komentuje snímky nesoucí řadu příběhů.

12:00 Válečná situace Německa a Velké Británie

Úvaha ministra Jaromíra Nečase na vlnách BBC z Londýna. Vysíláno 12.10.1940

12:14 Bombardování Londýna

O reakcích na ničení metropole nad Temží a válečném odhodlání Britů hovoří na londýnské vlně BBC Jan Masaryk. Vysíláno 16.10.1940.

12:18 Nebeští jezdci na vlně Londýna

aneb Reportáže a jiná vystoupení pilotů z Československa na vlně BBC.

12:47 Letadlo E jako Edward

Pozoruhodné reportážní nahrávky z prostředí RAF.

13:12 Byl jsem sestřelen nad Francií

Dokumentární rozhlasová hra o letci, který musí vyřešit situaci, v níž jde o život. Vysílání BBC na krátké vlně, to nebyly jen zprávy a projevy. Rozhlasovou dramatickou hříčku natočili Ota Ornest a Josef Červinka.

13:30 Naši spojenci – Norsko, Holandsko

Posluchači v protektorátu, kteří pod hrozbou trestu ladili Londýn, potřebovali slyšet, že naši vojáci nejsou v boji sami a že i když nás spojenci zradili, můžeme s nimi (a s dalšími zeměmi) v boji proti fašismu počítat.

13:58 V+W v Hlasu Ameriky

Jeden z mnoha dialogů slavné dvojice, tentokrát o německé Praze a zrádcích. Vysíláno 19.8.1941.

14:03 Kdo byli a jak se potkali Gabčík s Kubišem?

Jeden ze dvou hrdinů, kteří odstranili třetího muže nacistické říše, protektora Heydricha, a za svůj čin ve jménu vlasti zaplatili životem, si krátce vedl deník. Nad jeho stránkami, které zachycují mnohá jména a osudy, jakož i nad odtajněnými dokumenty z Velké Británie vypráví vojenský historik dr. Eduard Stehlík.

15:05 Smuteční slavnost za R.Heydricha

Z prvního nádvoří Pražského hradu se hlásí reportéři Josef Cincibus a Alfred Technik, aby zprostředkovali poklidný průběh aktu. Vysíláno 7.6.1942.

15:16 Jiří Suchý nad válečnými nahrávkami z archivu

Vzpomínky a komentáře k vybraným historickým záběrům.

16:00 Jiří Just: Klauni a vlastenci

Rozhlasová hra aneb Kabaretní seminář o podstatě humoru v Čechách. Dramaturgie Ivam Škapa, hudební spolupráce Radislav Nikodém. Účinkují Václav Postránecký, Jiří Klem, Zdeněk Ornest, Vilém Besser, Růžena Merunková a další. Režie Alena Adamcová. Natočeno 1983.

17:12 Ohlasy na atentát

Reportér ing. Josef Cincibus je vyslán s mikrofonem, aby zachytil ne názory, ale odsudky lidí na mnoha místech protektorátu. Natáčení v Klatovech se odehrává v osm hodin večer. Je 9. června 1942 a v těch chvílích se daleko odtud v Lidicích u Kladna schyluje k tragédii.

17:33 Hlášení poprav

Nekonečné seznamy popravených vrcholí zprávou o vyhlazení Lidic 10.6.1942.

17:38 Nesmrtelné Lidice

Další z mnoha dialogů Jiřího Voskovce a Jana Wericha z Hlasu Ameriky. Komentář k činnosti gestapa a pietní prohlášení k vypálení středočeské obce.

17:45 Jako chlapce by mě zastřelili I

Vyprávění paní Jaroslavy Skleničkové z Lidic, které v červnu 1942 bylo čerstvých šestnáct let. Díky tomu byla úředně uznána ženou, a tak se neocitla mezi lidickými dětmi, které byly zabity v plynových autech kdesi v Polsku. Prožila tři roky v koncentračním táboře v Ravensbrücku. Natočeno 2010.

18:10 Jako chlapce by mě zastřelili II

Pokračování vzpomínek paní Jaroslavy Skleničkové z Lidic. Natočeno 2010.

18:42 Děti beze jména

Oběťmi heydrichiády nebyli jen odsouzenci stanných soudů, nejen obyvatelé Lidic a Ležáků, ale také děti popravených odbojářů. Příběh těchto dětí byl poprvé vyprávěn na rozhlasové vlně v červnu 1966. Natočil ho Vlado Príkazský.

19:14 Adolf Hrubý k atentátu na R.Heydricha

Protektorátní ministr zemědělství a lesnictví se ještě jednou, už po Lidicích, vrací k atentátu, z jehož zosnování obviňuje Moskvu i Beneše současně. Varuje také proti bolševismu. Vysíláno 14.6.1942.

19:30 Československá křídla ve Velké Británii

20:00 Epizoda jednoho života

Neopakovatelné vyprávění rozhlasové redaktorky Dity Skálové, která strávila větší část války v Terezíně, ale přežila také Auschwitz. Po celé desítky let své zážitky neříkala naplno, jen v náznacích a vždy s trochou nadsázky, která měla případného posluchače ušetřit rozpaků. Až v roce 1993 ji k ucelenému vylíčení válečných osudů židovského děvčete přemluvil Vlado Príkazský.

21:28 A léta běží, vážení – Ladislav Sitenský

I ve válce s fotoaparátem. Na své válečné roky v Anglii vzpomíná fotograf a bývalý příslušník naší zahraniční armády ve Velké Británii. Připravil Vladimír Bernášek. Vysíláno 5.4.1990.

22:00 Vzpomíná Arnošt Lustig

Vyprávění českého spisovatele a židovského vězně koncentračního tábora Osvětim zaznamenal Václav Daněk. Natočeno 1992.

22:30 Cestou sněženek

Bylo dvacet let po válce a skupina novinářů se vydala do Sovětského svazu, aby s odstupem času zmapovala cestu Svobodových vojáků až do Československa. Rozhlasoví redaktoři pak ze své expedice připravili dvě půlhodinky pro pořad Pionýrská jitřenka. Na okolnosti natáčení i cestu do SSSR v roce 1965 vzpomíná jedna z autorek Jana Černohorská. Spolupracoval Pavel Tumlíř. Režie Věra Kovaříčková.

0:00 Mládež v květnu 1945

Záběry volání pražského rozhlasu o pomoc zná každý. Ale málokdo slyšel pásek, který byl vysílán 5.5.1967. Krátce před tím byly v pražském rozhlase nalezeny zvukové fólie s nahrávkou prvního vysílání Školského rozhlasu po osvobození. Skupina dětí z DRDS pod vedením Miloslava Dismana tu v improvizované relaci vyprávěla o svých zážitcích z revolučních dnů a zanechali tak pozoruhodné svědectví nejen o své úloze na barikádách, ale také o duchu doby. Historickou nahrávku komentují Miloslav Disman a někdejší člen DRDS Karel Kyncl.

0:21 Hlas svobodné republiky

Jedna z posledních relací na vlně BBC z Londýna. Zprávy o kapitulaci Německa, citace z novin, jejichž korespondenti popisují události a atmosféu v Praze po povstání. Součástí jsou také informace o konci bojů u severofrancouzského přístavu Dunkerque. Vysíláno 15.5.1945.

0:30 Bělá pod Bezdězem 1945

Reportáž Miloslava Dismana z jeho rodiště, které se po osvobození opět svobodně dívá na vrchol Bezdězu už ne jako na místo v sousedním státu. Pořad zachycuje emotivní moment vztyčení československé vlajky na Bezdězu. Vysíláno 12. května 1945.

0:58 Američané v Plzni

Pásmo o tom, jak byla zkreslována v různých letech skutečnost o osvobození Plzně Američany a o tom, jak to skutečně bylo. Napsali Rudolf Kořínek a František Fabian. Vysíláno 27.5.1968.

1:44 Návrat 1500 letců z Anglie

Malé reportážní pásmo BBC o přivítání západních vojáků v Praze, která jim 21. srpna 1945 uspořádala na Staroměstském náměstí velkolepou přehlídku. Generál Ludvík Svoboda poděkoval Anglii za pomoc ve válce proti Německu.

1:52 O německých koncentračních táborech

Bývalý vězeň Adolf Burgr vypráví o svých zážitcích z Osvětimi, Sachsenhausenu a dalších míst. Reportér Josef Cincibus popisuje do té doby nevídané výjevy na fotografiích a posluchači u nás se tak úplně poprvé dozvídají o zvěrstvech plynových komor. Vysíláno 30.8.1945.

2:06 Výpovědi vězňů z koncentračních táborů

O pobytu v Ravensbrücku vypráví účastnice domácího odboje Anna Kvapilová. Vysíláno 30.8.1945.

2:12 Žena z Lidic

Z koncentračního tábora v Ravensbrücku se vrátila také paní Marie Jedličková. Redaktoru Josefu Cincibusovi se v rozhovoru svěřuje, že nemá žádné zprávy o svém synovi, nyní osmiletém Vašíkovi Jedličkovi. Netuší v té chvíli to, co my dnes s jistotou víme. Nacisté lhali, když ve zprávě o Lidicích použili formulaci o dětech daných na „náležité vychování“. Syn paní Jedličkové v době tohoto emotivního rozhovoru už nebyl naživu. Vysíláno 5.9.1945.

2:24 Norimberský proces

Výpovědi lidických žen a dětí před mezinárodním tribunálem. Na deskách hovoří Růžena Petráková (matka tří dětí), Marie Hanfová (17 let) a Marie Doležalová (15 let). Vysíláno v listopadu 1946.

2:53 Tomáš Černý: Zůstat člověkem

Vyprávění a úvahy nad knihou „A bála jsem se snů“ autorky Wandy Poltawské. Svou výpověď o boji za lidskou důstojnost, kterou se systém se vší svou inteligencí, silou a nadřazeností snaží v člověku důmyslně zničit, sepsala autorka bezprostředně po návratu ze čtyřletého věznění v koncentračním táboře Ravensbrück. Přináší řadu působivých a dodnes málo známých skutečností o osudu polských vězeňkň. Připravil Tomáš Černý. Spolupráce na scénáři Andrea Hýblová. Ukázky čte Jana Stryková. Vysíláno 2013.

Radiodokument