Praha magická 1/? (2015)

Přidal: Premek |

Duben 20, 2015

Připravil Ivan Štern.

Natočeno 2015. Premiéra 1. dílu (?) 11. 4. 2015 (ČRo Plus, 30 min) v cyklu Historie Plus.

Obsah: 1. Poutní kostel Panny Marie Vítězné -

Lit.: Štern, Ivan: Praha magická. Poutní kostel Panny Marie Vítězné na Bílé hoře je dnes místem národního smíření. In web ČRo Plus, duben 2015 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V cyklu Praha magická se tentokrát Ivan Štern vydal na Bílou horu, do poutního kostela Panny Marie Vítězné, kde ho čekala sestra Francesca. Provede vás místem, které ne všichni považují za místo české národní tragédie.

Na Bílé Hoře nedaleko pláně, na níž se odehrávala osudného 8. listopadu 1620 bitva mezi císařským a stavovským vojskem, stojí poutní místo s poutním kostelem, zasvěcené Panně Marii Vítězné. Vazba na vyhranou bitvu je tu více než zřejmá. Dokonce předmět, který měl císařské vojáky povzbudit k většímu odhodlání pustit se do křížku se stavovskými, zaujímá čestné místo v hlavním oltáři poutního kostela.

Jde o obrázek madony a Ježíškem a několika svatými kolem. Našel jej v předvečer bitvy jistý mnich Dominik na cestě, kudy spěchal ku Praze. Obrázek kdosi pohodil, zneuctiv jej předtím, vypíchnuv oči všem zobrazeným s výjimkou Ježíška. Další doklad obrazoborectví heretických protestantů!

Bitvu na Bílé Hoře nejlépe zhodnotil historik Josef Pekař v přednášce, sepsané v roce 1920. Bitva byla pro český národ tragédií s obecně známými důsledky.

Avšak stejnou tragédií pro český národ bylo i samotné stavovské povstání. Znamenalo konec náboženské snášenlivosti v české zemi, v jediné zemi tehdejší nábožensky nesnášenlivé Evropy, směřující naopak k náboženské svobodě.

Představovalo také příklon k nemravné zásadě, na níž se v roce 1555 v Augsburgu shodli katolíci a luteráni, uzavřevše mezi sebou mír, „koho vláda, toho víra“. O víře poddaných měla napříště rozhodovat výlučně vrchnost, ne jejich svědomí a svobodná vůle.

Kletbu Bílé Hory sejmul až zrod Československé republiky 28. října 1918. Nově se rodící československá demokracie přinesla i svobodu náboženskou.

Zrušila s konečnou platností dosavadní potupnou vazbu oltáře a trůnu. Vytvořila sekulární stát, jehož prvotní povinností bylo bdít nad tím, aby se všem dostalo nezkráceným a rovným způsobem všech práv a svobod. O skutečnosti, že konec října 1918 kletbu z národa sejmul, svědčí i čtvrtek 7. listopad téhož roku.

Podle dobového zpravodaje Lidových novin v předvečer bitvy na Bílé Hoře na pláních bělohorských proběhla všelidová pouť s jásajícími dětmi, s tureckým medem, cukrkandlem, lampióny, balónky a samozřejmě se stánky plnými všeličehos.

Na pouť se ten den snad vypravila celá Praha. Podle dobových svědectví se proud lidí, šťastných z nabyté svobody, táhl nepřerušovaně od Karlova mostu až k pláni na Bílé Hoře, kde nedaleko poutního místa pražští studenti symbolicky pohřbili rakouskou monarchii.

Víc pro protestantské vojáky, pohřbené uvnitř katolického poutního místa, zasvěceného Panně Marii Vítězné, jako gesto vzájemného usmíření ani udělat nemohli.

Radiodokument