Příběhy slavných – Paul Gaugin 1/5 (2015)

Přidal: Premek |

Duben 23, 2015

Významný francouzský postimpresionistický malíř. Jeho osud je strhující cestou od úspěchu na pařížské burze přes tulácký život v bídě až po vytoužený ráj v Tichomoří, kde namaloval svá stěžejní díla. Připravila Zuzana Ledererová. Režie Zdeněk Kozák.

Účinkuje Miloslav Mejzlík.

Nastudoval ČRo Brno v roce 2015. Premiéra 20. – 24. 4. 2015 (ČRo 2 Praha, 9:30 h.; 5 x 12 min).

Lit.: anonym: Příběhy slavných: Paul Gauguin. In web ČRo 2 Praha, duben 2015 (článek). – Cit.: Přestože to zní poněkud banálně, život osobnosti postimpresionismu byl hledáním ztraceného ráje. Vykoupeno ale bylo velkým osobním utrpením. V roli Paula Gauguina Miloslav Mejzlík.

Malíř Paul Eugène-Henri Gauguin se sice narodil v Paříži (7. června 1848), ale jeho osud určil odchod rodičů z Francie k příbuzným do Peru. (Maminka Aline Chazalová byla dcerou peruánské spisovatelky Flory Tristanové.)

Otec, který byl jako novinář ve Francii politicky pronásledovaný, ale plavbu přes moře nepřežil. Paulovi byly teprve tři roky. Zkoušeli tak žít v Limě u strýce, veterána války o nezávislost Peru a tchána prezidenta José Rufina Echeniqua. Po jeho smrti v roce 1855 se ale vrátili do Francie.

První cesta

17letý Gaugin se rozhodl pro dráhu námořníka. Napoprvé ale neprošel přijímacím řízením, a tak se stal pouze pomocným kormidelníkem. Později se dokonce dostal do bitev frankopurských válek v Severním moři. Na lodní palubu se tak vrátil jako voják a námořník obchodní flotily.

Svatba a pět dětí

Je zajímavé, že se u umělecky zaměřeného člověka projevil i obchodní talent. Byl totiž velmi úspěšným úředníkem u burzovního makléře. Asi měl důvod. V listopadu 1873 se totiž oženil s Dánkou Mette-Sofie Gadovou, která dokázala nemalé zisky manžela v mžiku roztočit.

Možná i proto se pustil do malování. Zapsal se jako student umění ve studiu malíře Colarossiho. Už v roce 1876 Salon přijal jeden z jeho obrazů. A zajímalo ho i sochařství a sběratelství umění.

Kodaň a neúspěchy

Pak se mu ale přestalo dařit. Najednou byl bez práce, a tak v listopadu 1884 poslal manželku s jejich pěti dětmi do Kodaně, blízko manželčiny rodiny. Přijel za nimi za pár měsíců, ale její rodina mu dala jasně najevo, že pohrdá mužem, který není schopný manželku a děti uživit. Nepřijala ani jeho umění.

Další cesta za oceán

Zřejmě i proto ho jeho neklidná krev opět vyhnala na cesty. Možná, že v tom bylo i rozčarování nad vlastním neúspěchem. Každopádně se znovu vydal za oceán, tentokrát na stavbu Panamského průplavu, pak na Martinik.

Van Goghovo ucho

Jeden z návratů do Francie přinesl i přátelský vztah s nizozemským malířem Vincentem van Goghem, který malíře namaloval při práci nad slavným obrazem Slunečnice. Přátelství ale skončilo málem tragicky.

Při vzájemné roztržce Gauguina a van Gogha v prosinci 1888 si van Gogh odřízl ucho. Proč to udělal? Těžko říct. Oba uzavřeli pakt mlčení. Jisté ale je, že van Gogh byl nemocný. Buď trpěl psychickou poruchou, nebo byl otrávený z barev, které denně používal. Tehdejší barvy totiž běžně obsahovaly olovo, arzén nebo kadmium.

Poslední cesta

Svůj ráj plný svobody a jednoduchého lidského štěstí tak Paul Gauguin hledal dál, a zase za mořem. Odjel na Tahiti, pak na Markézy.

Životem vyčerpaný zemřel 8. května 1903. Jeho náhrobek najdete na ostrově Hiva ‘Oa na Markézách ve Francouzské Polynésii. Srdce se mu zastavilo kvůli neléčené příjici (syfilis) a taky nadměrným pitím alkoholu.

Byl prostě svůj

Gauguina odborníci označují jako impresionistu. Z tohoto stylu však jen vyšel. Vytvořil si svůj vlastní a osobitý projev. Mezi jeho nejznámější díla patří například Žlutý Kristus, Tahiťanky na pláži nebo Dívky s květy Manga.

Radiodokument