Krycí jméno Bartoš (2015)

Přidal: Premek |

Duben 25, 2015

Připravili Martin Čáp a Jindřich Marek. První díl cyklu Hrdinové z barikád. Nacisté rozbíjeli sítě ilegálních československých organizací systematicky. Na svobodě ale pořád zůstávalo dost statečných a do krajnosti obětavých vlastenců. Byl jím i 46letý František Bürger. Dramaturgie a režie Bronislava Janečková.

Ukázky čtou Jan Vlasák, Bronislava Janečková a další.

Natočeno 2015. Premiéra 8. 4. 2015 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.; 27 min) v cyklu Hrdinové z barikád. K poslechu zde.

Lit.: Čáp, Martin – Marek, Jindřich: Hrdinové z barikád: Krycí jméno Bartoš. In web ČRo 2 Praha, duben 2015 (článek). – Cit.: Obsadit Rozhlas! Získat tanky! Ovládnout telefony! Úmyslně zapomenutí čeští hrdinové 2. světové války. Nacisté rozbíjeli sítě ilegálních československých organizací systematicky. Na svobodě ale pořád zůstávalo dost statečných a do krajnosti obětavých vlastenců. Byl jím i 46letý František Bürger.

Nenápadný, kultivovaný muž menší postavy používal za války krycí jméno Bartoš. To se časem stane nejen krycím názvem ústředního štábu pražského povstání, ale později i jeho oficiálním občanským jménem. A po desítky následujících let také komunisty hanobeným symbolem nekomunistického vojenského odboje.

František Bürger alias Bartoš
- italský legionář, zpravodajský důstojník a předmnichovský náčelník štábu Hraničářské oblasti 31 (prostor mírové českobudějovické 5. pěší divize), podplukovník generálního štábu

Spolupráce s Eliášem, Homolou i Novákem

Bürger-Bartoš po vynuceném odchodu do civilu v březnu 1939 pracoval na protektorátním ministerstvu financí. Měl zde jako odborový rada na starost penzijní oddělení po otázky bývalých důstojníků čs. armády. Umožňovalo mu to mít po celou dobu války perfektní přehled o vyšších důstojnících.

Na počátku války spolupracoval s protektorátním předsedou vlády generálem Eliášem, popraveným v roce 1942 nacisty. Jako zpravodajec potom v odbojové organizaci Obraně národa spolupracoval s generálem Homolou a později i s generálem Novákem, který jej jmenoval přednostou zpravodajské služby.

Neprozrazen

Když byl Novák zatčen, Bürgerova skupina nebyla nijak zasažena, protože o jejím veliteli věděli jen generál Novák a náčelník jeho štábu pplk. gšt. Suledr, kteří jej neprozradili. V srpnu 1944 Bürgera navštívil na ministerstvu financí hrdina ruských legií, brigádní generál Karel Kutlvašr, který hledal spojení. Od toho dne oba vojáci již zůstali ve stálém a přímém styku.

V roce 1944 český domácí odboj významně povzbudily a oživily dvě události: invaze Spojenců do Francie v červnu 1944 a především vypuknutí povstání na Slovensku 29. srpna. S blížícím se koncem války se Bürger už plně soustředil jen na Prahu a budování nové „kostry“ vojenské organizace, která by v závěru války udeřila proti okupantům v hlavním městě.

„V pořadu uslyšíte citáty z nepublikovaných vzpomínek Františka Bürgera, záznamy z archivů československého vysílání z Londýna z roku 1945 a revolučního vysílání Československého rozhlasu z května 1945. V pořadu hovoří autor a historik Jindřich Marek.“

Odbojová mapa Prahy

Již dříve bylo stanoveno operační rozdělení Prahy na oblasti a úseky, které kopírovalo policejní členění města v šesti úsecích. Na levém břehu Vltavy měla být oblast Praha-západ a na druhém břehu oblast Praha-východ a k tomu připadal ještě samostatný úsek Praha-sever. Zároveň byli v předstihu určeni pro tyto sektory jejich velitelé.

Mimo to se počítalo s vytvořením velkého mobilizačního střediska ve Štefanikových kasárnách na Smíchově. Po odsunu většiny jednotek vládního vojska do severní Itálie tam sice zbylo jen torzo 1. praporu „vladařů“, ale Bürger tam počítal jako s důležitým organizátorem se svým dobrým známým z předválečné služby v čs. armádě a nyní zástupcem náčelníka štábu Inspektorátu I vládního vojska pplk. gšt. Antonínem Šilhavým.

Odbojová skupina Bartoš

Velkou pozornost věnoval podplukovník Bürger otázce obsazení budovy rozhlasu na Vinohradech. Vedle přípravy obsazení rozhlasu, jednání s jinými odbojovými skupinami a snahami získat někde tolik potřebné zbraně se podplukovník „Bartoš“ neopomněl věnovat ani ovládnutí telefonních spojů v Praze.

Někomu se může zdát, že skupina „Bartoš“ podrobnější přípravu nejzávažnějších akcí (rozhlas, tanky…) nechávala lehkovážně na poslední chvíli. Nesmíme však vycházet z toho, kdy povstání v Praze v květnu 1945 vypuklo, ale z toho, kde byla v té době fronta a v jakém horizontu čekali konec války třeba američtí a sovětští vojenští odborníci!

Vždyť i sovětské velení při plánování pražské operace, která měla původně začít až 7. května, předpokládalo, že jeho vojska do Prahy dorazí až 13. května 1945…

Lit.: Čáp, Martin: Hrdinové z barikád. Nový 12dílný dokumentární cyklus Dvojky k 70. výročí konce 2. světové války. In web ČRo 2 Praha, duben 2015 (článek). – Cit.: Zborov? Dukla? Boje na pražských barikádách jsou v moderních českých dějinách absolutně největším bojovým vystoupením Čechů za svobodu a národní nezávislost na jejich vlastním území.

Minulé století poznamenalo Evropu dvěma světovými válkami. Šlo v nich i o českou nezávislost a národní svobodu. V té druhé válce dokonce o holou existenci národa. Boje jsou ale prakticky vždy spojené s místy naší zemi většinou vzdálenými. Zborov, Bachmač, Doss´Alto, Terron, Sokolovo, Tobrúk, nebe nad Londýnem, Kyjev, Žaškov, Bílá Cerkev, Dunkerque, Dukla… Praha a její barikády v květnu 1945 jsou výraznou výjimkou.

Dvojka připravila 12dílný dokumentární cyklus Hrdinové z barikád mapující hrdiny tohoto (občas úmyslně zapomínaného) období druhé světové války. Navazuje tak na posluchačsky úspěšný cyklus Příběhy 1. světové války z loňského roku.

V pořadu zaznívají autentická vysílání z Londýna z roku 1945 anebo revoluční vysílání Československého rozhlasu z května 1945. Využívají se i dopisy posluchačů, kteří před 10 lety reagovali na rozhlasovou výzvu a popsali své autentické vzpomínky na konec války v roce 1945.

Radiodokument